Tvrz v Dřevčicích jsme navštívili v březnu 2024 poté, co jsme si v Praze koupili nové auto a přespali na zámku Ctěnice. Druhý den ráno jsme zašli na snídani, sbalili věci, na recepci odevzdali klíče od pokoje a odjeli za zvířaty do Radonic. Pak jsme se vrátili na ctěnický zámek a prohlédli si jeho expozice. Následně jsme šedým francouzským vozem odjeli do obce Dřevčice, zaparkovali u kostela sv. Bartoloměje, který jsme si vzápětí prohlédli. Pak jsme zamířili k několik desítek metrů vzdálené tvrzi, která nás přivítala do široka otevřenými vraty. Nechtěli jsme spekulovat, jaký podíl měl na tom silný vítr, který lomcoval křídly vrat a proklouzli jsme dovnitř. Kráčeli jsme po příjezdové cestě, kterou svíraly hospodářské budovy vlevo a ohradní zeď vpravo. Brzy jsme přišli k ohradě, kde nás mile přivítal usměvavý osel a prohlédli si prostranství před tvrzí. Následně jsme vstoupili do jádra bývalé tvrze s dlážděným nádvořím a vysokou zdí nalevo. Vpravo se nacházela samotná budova tvrze, již dávnou přestavěná na sýpku, ve které se svítilo a evidentně se uvnitř konala nějaká oslava. Právě k tomu účelu v době naší návštěvy tvrz sloužila, ale protože jsme nebyli pozváni, dovnitř jsme nešli. Prohlédli jsme si co se dalo a pak jsme se zase vrátili na ulici. Brzy jsme došli k autu, kde jsme si o tvrzi přečetli pár informací. Pak jsme odjeli domů do Olomouce a ukončili tak dvoudenní pobyt v Praze a okolí. Chcete-li vědět, co jiného jsme v tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme přespali na zámku Ctěnice a navštívili zookoutek Radonice.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/drevcice-tvrz​

Historie :

Tvrz Dřevčice se poprvé připomíná roku 1364 jako majetek litomyšlského biskupa. Jako biskupský majetek byla na konci 14. století násilně zabrána, avšak po zásahu Václava IV. se opět vrátila do držení biskupa Mikuláše, který zde také roku 1397 zemřel. Od počátku 15. století byla zastavována drobné šlechtě, zejména Vrábským z Vrábí, a její stav se pozvolna zhoršoval. Roku 1584 prodal Hynek Vrábský Dřevčice císaři Rudolfovi II. jako budoucí součást sousedního brandýského panství. Roku 1630 vyhořela, byla však ještě opravena a zanedlouho poté přestavěna na sýpku. Dnešní využití tvrze se soustřeďuje na pořádání nejrůznějších akcí, od historických slavností, přes akce pro uzavřené společnosti až po svatby v autentickém, ranně středověkém, historickém prostředí. Celé zařízení slouží jako kopie středověkého zájezdního hostince s celkovou kapacitou až 750 stolovníků. Hodovní síň je vyzdobena obrazy postav českých dějin V. Pechara, dělané omítkovou technikou. Osvětlení je řešeno působivou kombinací svící a loučí. Interiér tvoří čtyři nadzemní podlaží a klenuté gotické sklepení. Jednotlivá podlaží jsou propojena dřevěným schodištěm, mají originální dřevěné trámové stropy, podepřené původními dubovými sloupy. Přízemí je vybaveno rohovým krbem, roštem pro opékání, dobovými stoly a lavicemi.

Historie čerpána z webu

https://www.kudyznudy.cz

Tvrz Dřevčice měla svou turistickou známku č.1160.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/hrad-borotin-c1160