Renesanční zámek v Blansku jsme poprvé navštívili během výletu v září 2009. Zelené korejské autíčko jsme zaparkovali v ulici Úvoz a zámeckým parkem jsme směřovali k našemu cíli. Cestou jsme se zastavili u několika soch či rybníka a před vstupem do zámku jsme obdivovali kulatou kašnu. Pak jsme vstoupili na nádvoří, kde jsme si prohlédli další kašnu a arkády na jednom z křídel bývalého šlechtického sídla. Potom jsme přišli ke dveřím, zazvonili a po chvíli přišla zaměstnankyně muzea. Bohužel nám oznámila, že nejbližší prohlídka bude možná až za půl hodiny a jelikož se nám nechtělo tak dlouho čekat, vrátili jsme se k autu. Vzápětí jsme odjeli do sousedního města Rájec-Jestřebí, kde jsme rovněž navštívili zámek, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven cestopis Jak jsme navštívili jeskyni Balcarka a zámek Rájec nad Svitavou.

Podruhé jsme na blanenský zámek, jenž vznikl na konci 16. století na místě středověké tvrze, zavítali prvního máje roku 2011, kdy jsme navštívili tři turistické cíle. Po příjezdu do města jsme naše stříbrné auto odložili na stejném místě jako před dvěma lety a kolem rybníka zamířili na nádvoří. Zmáčkli jsme starý známý zvonek a vyčkali na příchod průvodkyně. Tentokrát jsme měli více štěstí a mohli jsme ihned vstoupit dovnitř. V pokladně jsme si koupili pohledy, turistickou známku a dostali razítko do památníku. Vzápětí jsme se od průvodkyně dozvěděli fakta o historii zámku a pak jsme si společně prošli muzejní expozice. První z nich pojednávala o geologickém vývoji Moravského krasu, zdejší fauně a flóře v minulosti i současnosti. Další expozice se zaměřovala na vývoj železářství na území republiky a období Velké Moravy a následně jsme se seznámili s dějinami města Blanska. Pak jsme po krásném schodišti vystoupali do prvního patra, prošli chodbou, z níž se nám naskytl pohled na uzavřené nádvoří a začali se věnovat expozici, kde jsme si prohlédli litinové výrobky z 19. a 20. století. Následně jsme se ponořili hlouběji do minulosti, neboť nás čekala expozice o gotickém hradu, jehož zbytky se zachovaly asi 10 kilometrů od Blanska. Pak jsme vstoupili do první z pěti místností s historickými interiéry. Postupně jsme prošli hudebním salonem, červeným salonem, růžovým salonkem, zeleným kabinetem a modrý salonem. V expozicích jsme strávili asi 45 minut a pak jsme se s průvodkyní rozloučili, zámek opustili a vrátili se k autu. Vzápětí jsme odjeli do Čebína, kde nás čekal výstup na rozhlednu, ale o tom již pojednává samostatný článek. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme vylezli na ocelové rozhledny Čebínka a Podvrší.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/blansko-zamek-a-muzeum​

Historie ::

Předchůdcem dnešního zámku v Blansku byla středověká tvrz, o níž první zaručená zmínka pochází až z roku 1532. Přestavbu na renesanční zámek zahájil na konci 16. století moravský zemský prokurátor Matyáš Žalkovský ze Žalkovic a dokončil ji jeho syn Jan. Od roku 1631 drželi zámek páni z Rožmitálu. Za třicetileté války byl zámek poškozen a opravili ho teprve Gellhornové, kteří ho vlastnili od roku 1694. Barokně jej přestavěli a trvale se zde usídlili. Blanenský statek však zadlužili a roku 1766 ho prodali rodu Salmů. Ti však sídlili v Rájci a blanenský zámek používali jako letní sídlo, případně byt pro přátele nebo zaměstnance železáren. V zámku bydlela v 18. a 19. století řada významných lidí, jako např. Karel Reichenbach, Karolina Meineke, Jindřich Wankel, Josef Dobrovský, Josef Mánes, Ferdinand von Saar a další. V roce 1818 zámek vyhořel a hrabě Hugo František Salm ho nechal opravit, přičemž došlo ke zboření části předzámčí roku. Následovaly romantické úpravy kolem poloviny 19. století a konečně novorenesanční přestavba roku 1870, z níž se do dnešní doby zachovalo několik historických interiérů. Na konci 19. a začátku 20. století však začal zámek chátrat a ve třicátých letech 20. století byl využíván jako nájemní dům a noclehárna. Město Blansko mělo zájem o jeho odkoupení, ale bezvýsledně. Po druhé světové válce byl zabaven na základě dekretů prezidenta Beneše. V letech 1960 - 1969 zde probíhala generální rekonstrukce a zámek byl předán do užívání Okresnímu vlastivědnému muzeu. Přitom byl upraven do novorenesanční podoby vytvořením nepůvodních renesančních prvků. V letech 2007 a 2012 byl zámek opraven prostřednictvím grantu z Finančního mechanismu EHP a Norska a ROPu. Na zámku se nachází několik expozice muzea.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.muzeum-blanenska.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/

Zámek Blansko je držitelem turistické známky č.305.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/blansko-c305