Oslavany - zámek a muzeum
V těsné blízkosti dnešního zámku v Oslavanech byl nejprve postaven první ženský cisterciácký klášter na Moravě "Vallis s. Mariae" (Údolí Mariino), jenž byl založen v roce 1225 Heilwidou ze Znojma a o tři roky později vysvěcen olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a jeho rodiny. V roce 1423 byl klášter údajně vypálen husity a dispoziční právo na něj v roce 1471 od krále Vladislava Jagelonského dostal Vilém z Perštejna. Klášter se začal přestavovat na zámek po rozsáhlém požáru v roce 1517. Dalšími správci, kteří dostali zámek do zástavy byli Kunové z Kunštátu a později Krajířové z Krajku. Po roce 1577 získal od císaře Rudolfa II. zámek Kryštof z Althana a jeho nástupce Adolf z Althana provedl rozsáhlou renesanční přestavbu v letech 1580 - 1590.
Oslavany jsme navštívili během pobytu u příbuzných na Jižní Moravě a prvním naším cílem v tomto jihomoravském městečku se stal renesanční zámek, jenž byl postaven v 16. století vedle starého cisterciáckého ženského kláštera. Ten byl založen již roku 1225 moravskou markraběnkou Heilwidou ze Znojma, švagrovou českého krále Přemysla Otakara I. a jelikož se část kláštera zachovala do dnešních dnů, tak jsme si jej samozřejmě také prohlédli.
Po příjezdu do Oslavan jsme naše auto nechali na bezplatném malém parkovišti u jednoho zámeckého křídla a vydali se bránou dovnitř. Když jsme vstoupili na nádvoří, okamžitě nás upoutaly nádherné arkády, umístěné do delších stran obdélníkového zámku, které se staly součástí stavby roku 1590. Při jejich prohlížení jsme si vzpomněli na zámek ve Velkých Losinách, který se arkádami také pyšnil.
Když jsme očima přejeli celé nádvoří, vystoupali jsme po schodech na jeden arkádový ochoz a krátce jsme se po něm prošli. Během procházky jsme na zdi spatřili ceduli, jenž nás lákala ke vstupu do jedněch z mnoha dveří zámeckého křídla. Za nimi se nacházelo muzeum palných zbraní, ale dovnitř jsme nešli. Přesto jsme se na ochozu ještě chvíli zdrželi a prohlíželi si nádvoří z výšky.
Následně jsme sestoupili zpět dolů na nádvoří a vešli jsme do otevřených dveří čelní strany bývalého šlechtického sídla, kde se nacházela dvě další muzea. V přízemí jsme uviděli několik hasičských stříkaček, ale na podrobnější prohlídku jsme se opět nevydali. Místo toho jsme vystoupali po schodech do prvního patra, kde bylo pro změnu umístěno muzeum hornictví a energetiky.
Jelikož jsme se domluvili, že i toto muzeum vynecháme, pouze jsme si u paní v pokladně koupili turistickou známku a získali razítko do památníku. Pak jsme se vrátili na nádvoří a zamířili do jeho středu, kde jsme pod stromy objevili jednoduchou kulatou kašnu. Ještě v padesátých letech 20. století bychom stáli pod druhým nejstarším dubem na Moravě, ale v té době na zámku sídlilo jednotné zemědělské družstvo a protože strom zavazel traktorům, byl odstraněn.
Chvíli jsme se u kašny schovávali před letním sluníčkem a pak jsme druhým východem opustili nádvoří a ocitli se tak v areálu malého zámeckého parku. Kráčeli jsme podél zachované zámecké sýpky a vzápětí jsme spatřili původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple a v době naší návštěvy byl využíván ke koncertům. Kdybychom se zde procházeli ve středověku, možná bychom se potkali s králem Přemyslem Otakarem I. a jeho rodinou.
Představitelé českého státu se totiž zúčastnili vysvěcení kláštera roku 1228, který však byl téměř o 200 let později vypálen husity. Přesto bychom se zde ještě mohli setkat s obyvatelkami kláštera, které jej opustili osm let po velkém požáru v roce 1517, když odešli do kláštera ve Starém Brně. Před námi se ovšem nacházel klášterní kostel, který byl roku 1590 upraven na zámeckou kapli, jenž ještě stále čekala na svou opravu.
Potom jsme se vrátili bránou zpět na nádvoří a zamířili k bráně protější, u níž se nacházela poslední zajímavost oslavanského sídla v podobě stylové restaurace s pivovarem, jenž zde vznikl roku 2013 díky iniciativě města Oslavany. Prostředí restaurace se nám líbilo, ale bohužel jsme pivo neochutnali. Sice jsme si mohli koupit pěnivý mok sebou v PET lahvích, nicméně nám vždy více chutnalo čepované nebo alespoň lahvové pivo.
Vzápětí jsme opustili zámecký pivovar i samotné šlechtické sídlo a vrátili se k autu, kterým jsme odjeli za zábavou. Naším dalším cílem byl totiž zábavní park a lanové centrum Permonium, kde se nám velmi líbilo a o němž se více dozvíte v mém dalším článku. Vášnivým čtenářům pak doporučuji si přečíst příspěvek v sekci Velké povídání o výletech, kde je k dispozici článek Jak jsme v Oslavanech hráli hry s permoníky.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Oslavany_-_zamek_a_muzeum/
Historie :
V těsné blízkosti dnešního zámku v Oslavanech byl nejprve postaven první ženský cisterciácký klášter na Moravě "Vallis s. Mariae" (Údolí Mariino), jenž byl založen v roce 1225 Heilwidou ze Znojma a o tři roky později vysvěcen olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a jeho rodiny. V roce 1423 byl klášter údajně vypálen husity a dispoziční právo na něj v roce 1471 od krále Vladislava Jagelonského dostal Vilém z Perštejna. Klášter se začal přestavovat na zámek po rozsáhlém požáru v roce 1517. Dalšími správci, kteří dostali zámek do zástavy byli Kunové z Kunštátu a později Krajířové z Krajku. Po roce 1577 získal od císaře Rudolfa II. zámek Kryštof z Althana a jeho nástupce Adolf z Althana provedl rozsáhlou renesanční přestavbu v letech 1580 - 1590.
V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl zabaven císařem Ferdinandem II. za účast ve stavovském povstání. Panství bylo jako konfiskát předáno do správy kardinála Františka z Ditrichštejna. Roku 1621 získal zámek do majetku bratr Wolfa Ditricha katolík Michal Adam z Althana. Po něm byli vlastníky zámku postupně jeho synové Michal I. a Michal Jan II. Roku 1654 se dostal sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, přičemž roku 1712 prodal Petr Arnošt z Mollartů zámek starobrněnskému klášteru. V roce 1783 byl Josefinskými reformami zabaven a panství připadlo císařské komoře. Roku 1789 byl zámek prodán do dědičného vlastnictví Janu Nepomuku Schraffovi. Posledními majiteli zámku byli bratři Max a Filip Gomperzové, kteří jej koupili v roce 1885 a na zámku shromáždili velkou sbírku uměleckých předmětů. Gomperzové prováděli, na rozdíl od následujících správců, nedestruktivní stavební úpravy, jako výměnu točitého schodiště pro služebnictva, pokoje pro služebnictvo a mnohé další opravy a dostavby.
Rodina Gomperzů byla židovského původu, tudíž byl v roce 1939 jejich majetek zabaven nacisty. Byl přeměněn na kasárna Wermachtu a po roce 1945 byl zámek zabaven státem jako německý majetek. Po válce byl zabaven československým státem a tím začala postupná devastace zámku. Nejdříve zde sídlila armáda, dále zde byla ubytovna pracovního tábora, internát, národní výbor, mateřská školka a různé sklady. Největší ránu zasadilo oslavanskému zámku umístění jednotného zemědělského družstva. Vedle kašny se nacházel dub, 2. nejstarší na Moravě, který byl v té době odstraněn, jelikož zavazel traktorům. Během období komunismu byla opravena věž zámecké kaple (1958) a zámecká střecha (1965). V roce 1993 přešel zdevastovaný zámek do majetku města a od roku 1996 probíhala jeho renovace. Na zámku se opravily střechy, arkády, odstranily se pozůstatky po necitlivých archeologických průzkumech v zámeckém klášteře a neposlední řadě oprava věže nad kaplí (2003). Rekonstruovalo se západní křídlo, kde je v současné době Městský zámecký pivovar a restaurace. Dále se opravilo jižní křídlo, kde se v současné době nachází muzeum hasičské, hornictví a energetiky. Od roku 1999 se každé září konají na zámku Historické oslavanské slavnosti.
Historie čerpána z webu :
http://www.hrady.cz/index.php?OID=1407
Zámek Oslavany je držitelem turistické známky č.586.
http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/oslavany-c586