V určitém životním období jsme si každý rok vyhradili jeden týden z letních prázdnin, který jsme strávili u babičky a dědy na chalupě, jež se nacházela nedaleko Šumperka v malinké obci Benkov, odkud jsme každé ráno po snídani vyráželi na nějaký výlet. Stalo se tak i jeden srpnový den, kdy celé dopoledne propršelo, takže jsme chalupu opustili až po obědě, kdy se konečně počasí umoudřilo. Díky tomuto zdržení jsme samozřejmě museli poněkud upravit náš itinerář naplánovaných turistických cílů a po usilovném přemýšlení jsme se rozhodli zbytek dne strávit v okolí Vrbna pod Pradědem. Jedním z míst, které jsme tehdy navštívili, byla zřícenina hradu Freudenstein nedaleko Karlovic. S jeho obhlídkou nastaly ale komplikace už na začátku naší výpravy, protože když jsme přijeli na rozcestí pod hradem, začalo hustě pršet.

Chvíli jsme přemýšleli jak nepříjemnou situaci vyřešit a po chvíli váhání jsme se rozhodli odjet do penzionu Schaumanův dvůr v Karlovicích, kde jsme si koupili turistickou známku. Pak jsme si zajeli na oběd do Vrbna pod Pradědem a po jídle jsme se vrátili zpět do Karlovic, abychom si prohlédli muzeum Kosárna. Když naše exkurze v muzeu skončila, díky Bohu přestalo pršet a tak jsme se konečně mohli na hrad Freudenstein vydat. Náš stříbrný francouzský vůz jsme nechali na lesní cestě v jedné ze zatáček silnice Vrbno pod Pradědem – Andělská Hora a vydali se po žluté značce ke hradu. Kráčeli jsme podél Uhlířského potoka a po 200 metrech jsme přišli k rozcestníku, u něhož snad býval vstup na dřevěný most, jenž kdysi překlenoval příkop a který tvořil jediný přístup dovnitř hradu.

Poté jsme vyšplhali přes hradní příkop na úzký konec skalnatého hřebene, na němž byl hrad v polovině 13. století vystavěn. Do vlastního jádra hradu jsme vstoupili brankou na dvůr, kde ve středověku stával nevelký patrový palác. Nic z toho jsme zde však už nenašli, protože most, branku i palác už odvál čas do ztracena. Nicméně jsme přece jen narazili na několik zdí, které vypadaly jako zbytky hradu a tak nás docela překvapilo, když jsme se dozvěděli, že nemají s původní stavbou nic společného. Staré hradební zdi byly totiž nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, které však nerespektovaly původní dispozice hradu, jenž býval z těch v okolí Vrbna pod Pradědem patrně nejstarší. Zdi nám navíc vůbec nepřipomínaly starý palác, který měl zdi tlusté dva metry a velikost 15 × 12 metrů.

Pomalu jsme se mezi zídkami procházeli a poté jsme zamířili na okraj hradního jádra, kde jsme našli původní krátké úseky kamenných hradeb. Na konci skalnatého hřebenu nás zaujaly dva obrovské kameny, pod nimiž někde dole protékal Uhlířský potok. Na hradě, jemuž se říkalo lidově Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek, jsme celkem strávili pouhých patnáct minut  a když jsme si prolezli co se dalo, vydali jsme se dolů k rozcestníku. V hradním příkopu jsme narazili na prohlubeň po cisterně či studni a na další novodobou zídku. Následně jsme sešli dolů k informační tabuli, díky níž jsme se seznámili s historií šlechtického sídla a také si prohlédli nákres, jak hrad v dobách své slávy vypadal. Měl oválný tvar a byl ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem až čtyři metry širokým.

Viděli jsme, že vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 metru silná. Ve východní části hradu byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Až sem bylo patrně možno po širokém valu dojet s povozy a zajímavé také bylo, že zde byl dřevěný most, který tvořil jediný přístup dovnitř hradu. Hlavní stavbu hradu asi tvořila budova paláce na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. z textu jsme se dozvěděli, že jej vybudoval někdy kolem poloviny 13. století moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. kvůli ochraně cesty pod hradem. V listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377 není jméno hradu uvedeno, takže je pravděpodobné, že byl již tehdy pustý. Na mapě bruntálského panství z roku 1579 byl již pouhou zříceninou.

Jeho existence postupně upadala v zapomnění a teprve v 19. století byl odkryt při výstavbě nové silnice z Andělské Hory do Vrbna, na niž bylo také použito kamene z hradní zříceniny. Na závěr jsme si přečetli, že při archeologickém průzkumu byla na hradě nalezena keramika z konce 13. a z první poloviny 14. století. Když jsme si očima stanuli na posledním řádku, vrátili jsme se k autu a odjeli do Vrbna pod Pradědem za památkami města, o nichž však již pojednávají jiné moje články, tak si je ve volném čase přečtěte. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento srpnový den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká deštivý cestopis Jak jsme v Karlovicích viděli kosy a na hradě Freudenstein kameny. Pokud jste sem také někdy zavítali, podělte se o své zážitky v komentářích pod článkem. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde 

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Freudenstein_-_zricenina_hradu_u_Karlovic/

Historie :

Hrad Freudenstein býval z těch v okolí Vrbna pod Pradědem patrně nejstarší, jelikož existoval již ve 2. polovině 13. století. Na mapách z roku 1570 nesl tento hrad jméno Freudenstein, ale říkalo se mu také lidově Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek. Hrad vybudoval pravděpodobně kolem poloviny 13. století moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. kvůli ochraně cesty pod hradem. Měl oválný tvar a byl ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem až čtyři metry širokým. Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 metru silná. Ve východní části hradu byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Až sem bylo patrně možno po širokém valu dojet s povozy a zajímavé také bylo, že zde byl dřevěný most, který tvořil jediný přístup dovnitř hradu. Hlavní stavbu hradu asi tvořila budova paláce na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu. Při archeologickém průzkumu byly na Freudenštejně nalezeny především střepy keramiky a několik kovových artefaktů. Nalezená keramika pocházela z konce 13. a z první poloviny 14. století. V listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377 není jméno hradu uvedeno, takže je pravděpodobné, že byl již tehdy pustý. Na mapě bruntálského panství z roku 1579 byl již pouhou zříceninou. Jeho existence postupně upadala v zapomnění a teprve v 19. století byl odkryt při výstavbě nové silnice z Andělské Hory do Vrbna, na niž bylo také použito kamene z hradní zříceniny.

Historie čerpána z webu

http://www.jeseniky.net/zricenina-hradu-freudenstejn

Hrad Freudenstein je držitelem turistické známky č.1752.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/zricenina-hradu-freudenstein-c1752