Třebotov jsme navštívili v rámci letní dovolené, během které jsme byli ubytováni v Zadní Třebáni v rodinném domku. Když jsme do Třebotova přijeli, zaparkovali jsme naše auto pod lípou u křesťanského hřbitova a vzápětí jsme se vydali hledat hned dvě kešky. Po úspěšném odlovu jsme odjeli na další místo posledního odpočinku, přičemž naším cílem byl tentokrát hřbitov židovský, založený již roku 1761, jenž svému účelu sloužil až do začátku druhé světové války.

Náš vůz jsme nechali stát asi 100 metrů od hřbitova na lesní cestě a vydali se na jeho obhlídku. Pěšina nás dovedla k informační tabuli, na které jsme si přečetli pár informací z historie hřbitova, na němž se poslední pohřeb konal roku 1973. Následně jsme již neexistující vstupní bránou vkročili na 5.844 m2 velkou plochu hřbitova, který obíhala polorozpadlá ohradní zeď, takže se místo posledního odpočinku židovských obyvatel stalo v podstatě volně přístupné.

Vzápětí jsme podél této zdi šli dál a brzy jsme narazili na téměř rozpadlou obřadní síň, ze které zbyl jen vchod s klenbou, pokrytý břečťanem. Zbytek márnice, která sloužila pro takzvanou taháru neboli očistu, byl sesypán na nízké hromádce suti a dokresloval tak ponurou atmosféru místa. Na místě, kde kdysi nebožtíka připravili do rakve a pohřební bratrstvo u něj setrvalo do druhého dne než jej uložili do země, jsme chvíli setrvali a pak jsme pokračovali dál kolem hřbitovní zdi.

Po několika metrech jsme se ocitli mezi spoustou náhrobků, kterých zde bylo okolo 140 kusů. Poměrně hodně jich leželo na zemi, ale byli jsme rádi, že jsme našli také velké množství vztyčených a očištěných náhrobků. Nejstarší čitelné náhrobky byly barokní a pocházely z roku 1795, další byly klasicistního typu, přičemž jsme na nich spatřili hebrejské, německé či české nápisy. V hrobech leželi židé nejen z Třebotova, ale také z okolních vesnic a asi nejvýznamnějším z nich byl rabín Samuel Ballenberger (1772–1854).

Když jsme si tuto část hřbitova prošli, zamířili jsme do druhé, v níž jsme nalezli přibližně jen čtyři náhrobky novějšího data a velkou prázdnou louku. Zde také naše obchůzka skončila a tak jsme se vrátili k autu, kterým jsme vzápětí odjeli k našemu dalšímu cílu v Třebotově. Tím byla tvrz, v době naší návštěvy sloužící jako hotel, nicméně o tomto šlechtickém sídle již pojednává jiný můj článek, popřípadě si v sekci Velké povídání o výletech vyhledejte celou naši dovolenou v Zadní Třebáni.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Trebotov_-_zidovsky_hrbitov/

Historie :

Židovský hřbitov se nachází v lese jižně od silnice z Radotína do Třebotova, západně od vrcholu Kulivé hory. Snadno jej najdete podle věže vodojemu nedaleko rozcestí zelené a modré turistické značky. O historii tohoto místa toho není příliš známo. Hřbitov má pobořenou, dnes částečně opravenou zeď a je rozdělen na dvě části, starší zalesněnou a mladší pokrytou trávou. Patřil Židovské náboženské obci Zbraslav a byl založen okolo roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795.

Na hřbitově naleznete náhrobky barokního i klasicistního typu, nápisy na nich jsou hebrejské, německé a české. Poslední pohřeb se zde konal roku 1973. Většina náhrobků byla zničena nebo ukradena, často se dochovaly jen podstavce a fragmenty náhrobků byly rozesety i na okolních pozemcích. Ve středu jižní zdi hřbitova jsou ruiny márnice. Na ploše 5.844 m2 je dnes dochováno něco okolo 150 náhrobků či jejich torz.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/index.php?OID=6012

Obec Třebotov nemá turistickou známku.