Valašsko jsme v rámci našich výletů navštěvovali pravidelně, jelikož se nám v tomto malebném kraji vždy velice líbilo a během těchto výletů jsme zde poznali mnoho rozličných památek, zajímavostí či přírodních úkazů. Jednoho lednového dne jsme se na východ Moravy vydali znovu, abychom poznali další místa v okolí Valašského Meziříčí, přičemž jsme zavítali i do města samotného. Během procházky centrem valašské metropole jsme si prohlédli několik historických i církevních staveb a jednou z nich byl evangelický kostel, postavený v letech 1908 – 1909 podle projektu záhřebského stavitele Leoše Kaldy v prostředí vilové zástavby v parku Botanika.

Po příjezdu do Valašského Meziříčí jsme navštívili řeznické muzeum, malý pivovar a shlédli kostel u zámku. Poté jsme odjeli ke Krásenskému pivovaru, u něhož jsme zaparkovali naše stříbrné auto. Vzápětí jsme se vydali se do středu města, nabitém historickými památkami, o nichž se dočtete v mých dalších příspěvcích a úplně nakonec jsme si nechali zmíněný evangelický kostel. Když jsme k němu přišli, nejprve jsme si prohlédli budovu fary, která zde stála dříve než kostel a v níž před rokem 1918 bydleli chudí evangeličtí studenti. Na řadě oken v přízemí fary nebylo nic zvláštního, ale v prvním patře jsme mezi okny spatřili jednoduchá sgrafita.

Následně jsme prošli kolem fary a za rohem jsme zabočili doprava, kde se nám otevřel pohled na hranolovou věž se stanovou střechou a vysokými úzkými okny ve zvonicovém patře. Věž těsně přiléhala k faře a vybíhala z lodě kostela, jejíž interiér prosvětlovala čtveřice oken s polokruhovým záklenkem. Vzápětí jsme vstoupili do otevřené předsíně, podepřenou dvojicí sloupů s reliéfy, abychom se podívali dovnitř. Dveře však byly v zimě zavřené, což nás nijak nepřekvapilo a tak jsme pokračovali v obhlídce exteriérů svatostánku. Vedle vchodu jsme našli dvě pamětní desky, přičemž ta vpravo oslavovala otevření kostela roku 1909 a jeho obnovené v letech 1983 – 1989.

Na levé desce jsme si přečetli, že pozemek na stavbu svatostánku věnoval notář L. Odstrčil s chotí Adolfou, přičemž výstavbu povolil sám císař pán František Josef I. Dále jsme se dozvěděli jména stavitele Demela, projektanta Kaldy a také J. Veselého, který vypracoval projekt obnovy kostela v 80. letech 20. století. Poté jsme vystoupili z předsíně a když jsme se otočili, tak jsme nad jejím obloukovým vstupem spatřili kruhový plastický reliéf. Nad druhým obloukem jsme pak našli rozetové okénko, které bylo posledním prvkem, které jsme na evangelickém svatostánku viděli. Nicméně prostředí kostela jsme ještě definitivně neopustili, neboť jsme se šli podívat ještě na jednu zajímavost.

Jen pár metrů od církevní stavby jsme totiž zahlédli pomník našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, který měl od svého odhalení roku 1925 opravdu nelehký osud. Na zadní straně jednoho ze dvou soklů jsme totiž našli nápis POSTAVEN 1925 / ZRUŠEN 1940 / OBNOVEN 1946 / ZRUŠEN 1950 / OBNOVEN 1968 / ZRUŠEN 1974 / OBNOVEN 1990 //. Poté jsme pomník obešli dokola a na vrcholu jednoho žulového podstavce jsme shlédli bustu T. G. Masaryka a na druhém českého lva. Z historie pomníku nás kromě jeho pohnutého osudu zaujal fakt, že jeho poslední odhalení proběhlo 11. března 1990 a podíleli se na něm titíž iniciátoři jako v roce 1968, Peregrin Pešl a Jiří Deml.

Když jsme si vše prohlédli, vydali jsme se na náměstí, kde jsme povečeřeli v pizzerii Millenium. Byli jsme zde velice spokojeni jak italským pokrmem, tak slušnou obsluhou, takže návštěvu restaurace můžeme doporučit. Po jídle jsme se pak přes potemnělé náměstí vrátili k našemu vozu u Krásenského pivovaru a vzápětí jsme odjeli domů do Olomouce. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme v zimě chodili po Valašském Meziříčí. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, děkujeme. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Valasske_Mezirici_-_evangelicky_kostel

Historie :

V prostředí vilové zástavby v parku Botanika vyniká kostel českobratrské církve evangelické. Postaven byl v letech 1908 – 1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demelem podle projektu záhřebského stavitele Leoše Kaldy z roku 1908. Vnitřní vybavení od architektů Pelanta a Sachly bylo v 80. letech 20 století proměněno dle projektu J. Veselého. S budovou kostela je spojená patrová fara zdobená jednoduchými sgrafity.

Před rokem 1918 byl ve faře umístěn alumnát pro chudé evangelické studenty a v letech 1907-1922 reformované dívčí gymnázium. V roce 1923 byl ve Valašském Meziříčí ustaven sbor Českobratrské církve evangelické (CČE). V roce 1997 byl areál evangelického kostela a fary prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. V současné době se zde odehrávají mše, koncerty, vážné a duchovní hudby.

Před kostelem se nachází pomník T.G.Masaryka, jehož osudy jsou výmluvným obrazem politických zvratů v českých dějinách. Pomník s bustou z bílého mramoru, jejímž autorem byl Emil Hlavica, byl odhalen v roce 1925. Z nařízení německé okupační správy byla v červenci 1940 busta TGM odstraněna a její další osud není znám. Po skončení války vytvořil pro pomník novou bronzovou bustu sochař Miloš Bublík, její odhalení proběhlo 7. března 1946. Po nástupu komunistického režimu, již v roce 1950, byla busta opět odstraněna. K opětnému vrácení na pomník došlo během pražského jara, k dalšímu odstranění v roce 1974. Poslední odhalení proběhlo 11. března 1990, podíleli se na něm titíž iniciátoři jako v roce 1968, Peregrin Pešl a Jiří Deml.

Historie čerpána z webu

http://www.info-vm.cz/evangelicky-kostel/os-2907

Město Valašské Meziříčí je držitelem turistické známky č.630.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/valasske-mezirici-c630