Malou obec Bzí jsme navštívili v rámci jedné z mnoha dovolených v Českém ráji, během které jsme byli ubytováni v rodinném domku v Tatobitech. Po příjezdu do Bzí jsme náš stříbrný vůz zaparkovali přímo u věže barokního kostela Nejsvětější Trojice a vydali se na jeho obhlídku, kterou jsme zahájili u přední části stavby. Na první pohled nás zaujala poněkud netradiční věž s bání lužického typu, jenž byla dole hranolovitá, nahoře zúžená a osmiboká, navíc vybavená zvláštními okenicemi, díky nimž nám připomínala věž hradu Bouzov.

Za červenobílými okenicemi visel nejstarší zvon jabloneckého okresu z roku 1593, který se podařilo objevit v hamburském skladu zvonů, zrekvírovaných za II. světové války a přivézt nazpět. Věž byla zakončena typickou cibulovitou bání s lucernou, mnohem zajímavější byla trojice úzkých okének pod sebou, která nám připomínala hradní střílny. Tři okénka nad vchodem tak zřejmě pouštěla jen velmi málo světla na schodiště ve věži, takže si zvoník musel sám svítit na cestu. Byl by to jistě trochu strašidelný pohled na mihotající se světlo uvnitř mohutné věže, když šel muž konat svoji práci.

Následně jsme přistoupili ke vchodu, ale dveře byly bohužel zavřené a tak jsme si nemohli prohlédnout vnitřní zařízení z 18.století. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů svatostánku, jenž vznikl v letech 1692 - 1697 na místě starší dřevěné stavby, patrně několikrát obnovované po živelných či úmyslných požárech. Ovšem nebýt pohotové reakce kostelníka, jemuž se podařilo uhasit požár, který ve svatostánku vypukl na Velký pátek roku 1950, neměli bychom možná co si prohlížet. Kráčeli jsme kolem lodi kostela a na jeho fasádě jsme vzápětí našli zajímavé náhrobní desky.

Když jsme si je prohlédli, o pár metrů dál jsme přišli k sakristii, v jejímž štítu jsme spatřili sousoší Korunování Panny Marie z 18. století, které bylo v roce 1826 obnoveno. V další cestě nám zabránila kamenná zídka, obíhající zadní část církevního areálu a tak jsme zamířili k památníku obětí první světové války, který se zde také nacházel. Když jsme se otočili ke svatostánku, napočítali jsme je jeho lodi čtyři okna s polokruhovým záklenkem, rozdělených lisénami do stejného počtu polí. Následně jsme se vrátili k věži a kolem našeho auta jsme zamířili na druhou stranu kostela.

Vstoupili jsme na hřbitov a kráčeli mezi náhrobky, přičemž jsme během chůze věnovali svou pozornost druhé boční straně jednolodního svatostánku. Opět jsme na fasádě našli čtyři stejná okna mezi svislými lisénami, nicméně pod nimi se nacházely malé okénka ve tvaru čtyřlístků v kruzích. Na konci střechy jsme spatřili malý sanktusník se zvonkem a pak jsme již dorazili k polokruhovému presbytáři s pěticí oken, podobným těm na lodi kostela. Vzápětí jsme narazili opět na ohradní zeď a tak jsme si pouze z dálky prohlédli budovu fary.

Po chvilce jsme začali s hledáním zdejší kešky, přičemž netrvalo dlouho a ukrytá schránka byla nalezena. Provedli jsme potřebný zápis a poté jsme se mohli spokojeně vrátit k našemu vozu u kostelní věže, kterým jsme odjeli do Bozkova. zde jsme navštívili populární jeskyně a prohlédli si kostel, nicméně o těchto turistických cílech již pojednávají jiné moje články, tak si jej také ve volné chvíli někdy přečtěte. Vášnivým čtenářům doporučuji zabrousit do sekce Velké povídání o výletech, kde jsou vám k dispozici dlouhé a velmi podrobné články o našich celodenních výletech nebo dovolených.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bzi_-_kostel_Nejsvetejsi_Trojice/

Historie :

První kostely ve Bzí byly dřevěné, ale kolik se jich do vybudování dnešního chrámu vystřídalo není jasné. Současný kostel Nejsvětější Trojice byl postaven na posledního dřevěného kostela sv. Kateřiny, který měl pouhých sto let. Byl rozebrán a z jeho materiálu byla vybudována nová fara, škola a kostnice. Současně s výstavbou fary byly položeny v roce 1692 i základy nového kostela s oltářem sv. Anny, který byl 1. dubna 1692 vysvěcen pražským biskupem Janem Ignácem Dlouhoveským. Sám kostel byl však dostavěn až v roce 1697 a o dva roky později zasvěcen nejsvětější Trojici.

V roce 1736 strhl velký vítr z kostelní věže měděnou báň, kříž a hvězdu. K opravě došlo v květnu následujícího roku. Podobná situace se opakovala v roce 1842, v tomto případě trvala náprava škod celé dva roky. V roce 1849 ukradl neznámý pachatel v kostele cínové lampy a svícny a v roce 1865 udeřil do kostelní věže blesk, naštěstí ji však nezapálil. Roku 1869 v noci z 16. na 17. prosince zničil oheň hospodářské budovy a střechu fary. Zachráněné obrazy a bohoslužebné předměty byly uloženy v místní škole.

Dne 12. června 1892 se konala oslava dvoustého výročí započetí stavby kamenného kostela a to za účasti litoměřického biskupa a všech místních spolků. Živelné a jiné pohromy se kostelu nevyhnuly ani ve dvacátém století. Na samém počátku II. světové války zrekvírovali němečtí okupanti oba zvony tzv. hrubý (tj. velký) z roku 1593 a zvonek z malé věže. První z nich byl naštěstí zakrátko vrácen, dopraven na věž, dostal nové srdce a byl upevněn do nových čepů. Při prvním zvonění však praskl následkem těžkého srdce a tak byl odvezen do Brna k opravě, po ní znovu vrácen na věž a dodnes slouží svému účelu. Požár, který ve svatostánku vypukl na Velký pátek roku 1950 naštěstí nenapáchal větší škody a byl včas uhašen kostelníkem.

Po druhé světové válce začal chátrat, nicméně nelehkou dobu druhé poloviny 20. století přežil. Jako významný doklad sakrální architektury prohlášen za nemovitou kulturní památku a je veden v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. teprve ve 21. století byl postupně opravován místním okrašlovacím spolkem.

Interiér :

Hlavní oltář z konce 17. století je portálový s točenými sloupy. Jsou na něm sošky světců a obraz Nejsvětější Trojice. Boční oltář sv. Anny je se soškami světců a s původním obrazem z poloviny 18. století. Oltář Panny Marie je s obrazem černé Madony pocházející z poloviny 18. století. Původní sochy dvou řádových světců z oltáře byly umístěny do sakristie. Kazatelna z konce 17. století je s malovanými obrazy evangelistů. Pozdně gotický krucifix v nadživotní velikosti pochází z konce 15. století. Je obklopen barokními sochami Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény z 18. století. Socha Krista Trpitele pochází ze 2. poloviny 16. století.

Historie čerpána z webu

https://www.bzos.cz/

Obec Bzí nemá turistickou známku.