Klapinov jsme poprvé navštívili v rámci jednodenního výletu, který jsme strávili celý v Bystřici pod Hostýnem a okolí. V tomto městě jsme si dopoledne prohlédli zdejší památky a následně jsme odjeli na malé parkoviště, nacházející se asi 700 metrů za Chvalčovem, odkud jsme pěšky vyrazili na Hostýn. Po náročném výstupu jsme si toto legendární poutní místo poctivě prošli a chvíli si zde odpočinuli.

Pak jsme již v pozdních odpoledních hodinách pokračovali v procházce po hřebenu Hostýnských vrchů a po modré turistické trase jsme došli až na pěkné místo s názvem Skalný. Poté jsme pokračovali směrem na Klapinov, přičemž jsme už sledovali zelenou značku. Kráčeli jsme mírně klesající cestou a minuli čtveřici studánek, které se nacházely napravo od nás v lese.

Zdroje životodárné tekutiny jsme nechali bez povšimnutí, protože jsme v dálce zahlédli mraky, doprovázené příznačným hromobitím a rozhodně jsme nechtěli, aby náš šat ztěžkl pod tíhou kapek deště. K autu zbývalo ještě pár kilometrů, slunce se již sklánělo za obzor a zmoknout by bylo i přes příjemnou teplotu vzduchu nemilé. Přidali jsme tedy do kroku, což děti nepřivítali zrovna s radostí.

Naštěstí jsme po několika stovkách metrů přišli na prostranství zvané Klapinov, které se před námi objevilo, jakmile jsme vyšli z lesa. Pomysleli jsme si, že taková obrovská mýtina by v některém z měst mohla tvořit přírodní centrum s náměstím a historickými dřevěnými domy. Kolem nás však stály pouze stromy, upadající do stínu zapadajícího slunce nad obzorem a tak jsme se probudili ze snění a šli dál.

Během chůze se nám otevřely nejrůznější pohledy na okolní vrcholky. Naproti nás na hřebeni se nacházel kopec Bečka, nalevo od něj byla ozdobená vysílačem Kyčera, ještě víc nalevo Bludný a také vrchol s bývalým hradem Obřany. O pár desítek metrů dál nám Klapinov odhalil pohled na opačnou stranu hřebene, kde jsme za lučinatým sedlem Horní Hořansko viděli Pardus, za ním vpravo Poschlou s Barvínkem a vlevo malou část nevýrazného vrchu Ondřejovsko.

Za chvíli jsme stanuli dvou naučných tabulí, přičemž z první jsme se dozvěděli informace o zdejší ptačí oblasti, chránící populaci strakapouda bělohřbetého, lejska malého a jejich biotopy. Druhý panel vyprávěl o historii Portášů, které bychom dnes mohli nazývat městskou policií, jenž fungovala po celém Valašsku v letech 1638 - 1830 a chránila zemské hranice či životy a majetek obyvatel.

Zaujal nás příběh, který se odehrál v první polovině 18. století za doby posledního majitele panství z rodu Rottalů. Tehdy na Klapinově stávala fojtova dřevěnice a fojt i se synem byli pytláci. Portáši, kteří v té době patrolovali na Klapinově, Bečce, U Tří kamenů a na Tesáku dřevěnici zapálili, pytláky pochytali a uvěznili na zámku v Bystřici pod Hostýnem, který jsme si prohlédli dopoledne.

Po přečtení velkého množství zajímavých informací jsme si krátce odpočinuli pod jedním ze dvou altánků, lehce jsme se občerstvili a pak jsme se již vydali doleva po červené značce. Prudké klesání nás dovedlo po třech kilometrech zpátky k našemu autu u Chvalčova a po cestě jsme potkali ještě několik hezkých míst. Pokud by vás zajímalo co jsme zde viděli, vyhledejte si článek Jak jsme z Chvalčova vyrazili na hřeben Hostýnských vrchů, který popisuje celé naše putování.

Na rozsáhlou pastvinu a významné rozcestí na území Hostýnských vrchů s názvem Klapinov jsme podruhé zavítali během zimního výletu, když jsme jeli na běžkách z Hostýnu na Troják. Na legendární poutní místo jsme se nechali vyvézt z Bystřice pod Hostýnem autobusem, ale dlouho jsme se zde nezdrželi a vyrazili po hřebenu Hostýnských vrchů s lyžemi na nohou.

Sledovali jsme modrou turistickou značku až na kouzelné místo s názvem Skalný a poté jsme nádhernou zasněženou krajinou pokračovali směrem na Klapinov. Ihned nás čekal sjezd na rozcestí Pod Skalným a místy prudký sešup jsme sjeli opravdu pomalu, protože lesní cesta mezi stromy byla celkem úzká a nikdo z nás nechtěl obejmout strom v příliš vysoké rychlosti.

Zároveň jsme za Skalným opustili modrou značku a dále pokračovali po zelené trase. Když jsme sjeli jsme na rozcestí Pod Skalným, náš synek si skočil do lesa, ovšem žádný doskok do telemarku ve stylu skokanů na lyžích se nekonal. Jeho cílem byla totiž blízká Veverkova studánka s pěkným posezením a když se lovec skrytých schránek po 15 minutách se vrátil, vylepšil své statistiky o další odlovenou kešku.

My ostatní jsme již v důsledku čekání pociťovali vlezlou zimu, ale ta nás velice brzy opustila. Museli jsme totiž překonat krátké, ale prudké stoupání, během kterého se hrany našich běžek zarývaly do sněhu vší silou. Potom nás čekal mírný sjezd na další zajímavé místo naší trasy, kterým byla rozlehlá lesní louka a jedna z důležitých křižovatek Hostýnských vrchů s názvem Klapinov.

I když jsme sem v zimě na běžkách zavítali už podruhé, tak nás i tentokrát ohromila velikost rozlehlé louky, na které se od 17. století scházeli strážci valašských hor Portáši a hlídali průsmyky před vpádem nepřátel do země či zdejší obyvatele před lupiči. Zasněžená louka a mlhavé počasí navíc místu dodávaly tajemnou atmosféru, která na nás ale nepůsobila nijak depresivně, spíše naopak.

Na otevřeném prostoru jsme zkrátka cítili velice dobře a tak jsme rychle přeběhli louku k rozcestníku, u něhož se nacházelo kryté posezení. Sundali jsme batohy a lehce jsme se zde občerstvili čajem z termosky a oplatky, které jsme vezli sebou. Vlastní zásoby pro nás byly velice důležité, neboť jediné dvě možnosti zakoupení občerstvení byly na začátku výletu na Hostýnu a na konci na Trojáku.

V zasněženém altánku u stejně postiženého rozcestníku a informační tabule jsme se zdrželi pouze pár minut a pak jsme již vyrazili na nejtěžší úsek na naší trase. Doprava klesala červená trasa mířící do Rusavy, doleva směrem na Chvalčov, ale tam jsme neměli v úmyslu běžet. Drželi jsme se stále zelené značky, která pokračovala rovně na Holý vrch a Tři kameny.

Horské louce jsme tedy dali vale a vnořili se opět do lesa, přičemž jsme zároveň začali ukusovat první úsek z 1,5 kilometru dlouhého stoupání na Holý vrch. O pokračování našeho běžkařského putování se více dočtete v mém cestopisu Jak jsme jeli na běžkách z Hostýna na Troják, který najdete v sekci Velké povídání o výletech, tak si tento článek také vyhledejte a ve volném čase přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Klapinov_-_rozcesti_na_hrebenu_Hostynskych_vrchu/

Historie :

Klapinov je rozsáhlá pastvina a také významné rozcestí Hostýnských vrchů. Turista, který se vydá z Hostýnu na Tesák či Troják, určitě přes tuto obrovskou louku bude kráčet. Pokud tedy půjdete z Hostýnu, vyjdete z lesa a ocitnete se na tomto pastvisku, přičemž během chůze se Vám otevřou nejrůznější pohledy do okolí. Předně je zde přímo naproti v hřebeni vrch Bečka (705m), nalevo od něj vystupuje do strany jakýsi vršek či spíše část hřbetu, po němž se za chvíli projdete, víc nalevo s tím vysílačem na vrcholu je Kyčera (757m) a ještě víc nalevo Bludný (637m). Nejvíc vlevo je vrchol s bývalým hradem Obřany (704m). Vzápětí Vám Klapinov odhalí pohled na opačnou stranu hřebene, kde uvidíte za lučinatým sedlem Horní Hořansko čnít Pardus (672m), za ním vpravo Poschlou (629m) s Barvínkem (571m) a vlevo malou část nevýrazného vrchu Ondřejovsko (632m).

Na Klapinově si můžete také odpočinout, nachází se zde posezení u dvou odpočívadel a k počtení dvě informační tabule. Panel naučné stezky vypovídá o ptačí oblasti vymezené v Hostýnských vrších nařízením vlády ČR. Ta má rozlohu 51,8km čtverečních a chrání populaci strakapouda bělohřbetého, lejska malého a jejich biotopy.

Druhý panel vypráví o historii Portášů, jejichž sbor byl založen roku 1638 a rozpuštěn roku 1830. Portáši se pohybovali po celém Valašsku a v případě potřeby zasahovali i v jiných moravských regionech. Jejich hlavním úkolem byla ochrana životů a majetku, strážili zemské hranice před vpády tureckých a tatarských nájezdníků, chytali pytláky, pašeráky a zbojníky a všechny provinilce předváděli do vrchnostenských žalářů. Portáši se účastnili exekucí, popřípadě doprovázeli procházející vojenské oddíly. Roku 1680 patrolovali na hranicích, aby se zabránilo šíření moru z Turecka a roku 1739 kvůli šíření dobytčího moru z Uher na Moravu. Z dnešního pohledu měli podobné pravomoce jako policie a vojsko, ze svého žoldu si však museli hradit veškerý oděv a výzbroj. Portášské stanice se nacházely na mnoha místech východní Moravy, ale hlavní velitelství sídlilo ve Valašské Bystřici.

V nedaleké Rusavě měli vlastní portášskou stanici, která fungovala mezi lety 1717 - 1740. Za doby posledního majitele panství z rodu Rottalů se odehrál dramatický příběh, když na Klapinově stávala fojtova dřevěnice a fojt i se synem byli pytláci. Portáši, kteří v té době patrolovali na Klapinově, Bečce, U Tří kamenů a na Tesáku, dřevěnici zapálili, pytláky pochytali a uvěznili na zámku v Bystřici. Současní portáši z Rusavského desátnictva vysadili 19.4. 2008 tady u odpočívadla na památku tzv. portášskou jedli. Jedle bývala portášským stromem, v horách se u nich tito strážníci scházeli při svém hlídkování.

Historie čerpána z webu

http://www.krasybeskyd.cz/

Klapinov nemá turistickou známku.