Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Nejprve jsme se totiž jeli podívat na bojiště u Lipan, kde proběhla poslední velká bitva husitských válek a teprve potom jsme zamířili do zmíněného malebného městečka. Po příjezdu do Kouřimi jsme naše černé SUV zaparkovali na Okružní ulici a vyrazili za poznáváním památek a zajímavostí, mezi nimiž nechyběl ani bývalý pivovar v centru města. Abychom se k němu dostali, museli jsme projít nádhernou Pražskou bránou a ulicí stejného jména, která nás po pouhých 100 metrech přivedla k nárožnímu domu, jenž byl už součástí pivovarského komplexu. Jednopatrový dům s klasicistní fasádou patrně sloužil jako sídlo správy pivovaru, který vlastnilo město a pronajímalo ho většinou zde pracujícím sládkům. V domě se samostatným vchodem z ulice snad později bydlela rodina Linhartů, která pivovar vlastnila v letech 1891 – 1926.

Že jsme na správném místě, to nám napověděla tabulka s příznačným názvem Pivovarská ulice, do které jsme vzápětí zamířili. Na rohu domu jsme minuli nákolník neboli ochranný patník z kamene, který vyčníval z nároží tak, aby zabraňoval poškození stavby vozidly a pak jsme již kráčeli kolem další části budovy až k vratům na nádvoří. Bohužel byly pevně zavřené, takže jsme se na dvůr nemohli podívat a museli jsme se spokojit pouze s obhlídkou exteriérů bývalého pivovaru, v němž se pěnivý mok přestal vařit roku 1925. Když pivovar o rok později koupil zde působící sládek Jaromír Řehák, k obnově vaření piva nepřistoupil a objekt nadále využíval jako sladovnu, což platilo i v době naší návštěvy, byť se majitelé mezitím několikrát vystřídali. Na komplexu nás nejvíce zaujal komín a hvozd, v němž se zpracovával ječmen pro výrobu sladu.

Na fasádě budov nás ještě zaujalo několik písmen X, nicméně se nejednalo o nějaká římská čísla, ale pravděpodobně o stahovací prvky na fasádě, které jsme viděli i na dalších stavbách ve městě. Více jsme toho na současné sladovně zvenku vidět nemohli a tak jsme se vrátili zpátky do Pražské ulice, zabočili doleva a pokračovali do centra na Mírové náměstí, kde jsme se díky velké nabídce památek zdrželi poměrně dost dlouho. Chcete-li vědět, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc. Pokud jste také navštívili toto historické městečko, napište pod článek komentáře, aby jste se s námi ostatními podělili o vlastní zážitky. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_byvaly_pivovar_a_sladovna/

Historie : 

V Kouřimi se pivo vařilo od roku 1334, jelikož měšťané obdrželi právo várečné. V dochovaných várečných registrech z let 1546 - 1555 se v Kouřimi uvádí až 24 právovárečných domů, jejichž počet se ale časem zmenšoval, protože zdejší pivovarnictví procházelo obdobím krize, takže v roce 1659 zbylo jen 8 právovárečných domů. V roce 1713 došlo k založení společného měšťanského pivovaru, který měl roční výstav 1 198 hl. piva čili 490 sudů. Až do roku 1782 provozovali v pivovaře vlastní várky jednotliví měšťané, kterých bylo stále kolem stovky. Ve stejném roce se pivovar stal městským majetkem, zisk z vaření piva tedy plynul do městské pokladny a várečníkům byl vyplácen podíl ze zisku. Od roku 1789 pak městská rada pivovar pronajímala, většinou zde pracujícím sládkům. Dne 12. června 1861 pivovar vyhořel a v rámci následné přestavby byl rozšířen a zmodernizován. Byl opět pronajímán a roku 1873 činil roční výstav 3 564 hl piva, ale v roce 1880 jen 1 620 hl piva. V roce 1891 od města pivovar koupil Karel Linhart a v majetku této rodiny zůstal do roku 1926, když v něm o rok dříve přestali pivo vařit. Roku 1926 koupil objekt pivovaru zde působící sládek Jaromír Řehák, který ale již k obnově vaření piva nepřistoupil a objekt nadále využíval jako sladovnu. A jako sladovna slouží bývalý pivovar dodnes, provozuje ho společnost Kouřimská sladovna a pivovar, s.r.o., která vyrábí pšeničný a ječný slad pro vaření piva a pekařské účely.

Historie čerpána z webu

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/pivovar-byvaly

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496