Kramolín - rozhledna Babylon
Rozhlednu Babylon na Zeleném kopci u Kramolína dal postavit k zeměměřickým účelům v roce 1831 majitel zdejšího panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz v souvislosti s vyměřováním stabilního katastru Moravy. Osvícený šlechtic dal vystavět čtyřicet metrů vysokou rozhlednu, která zároveň sloužila jako zdaleka viditelná ozdoba parku, jenž náležel k loveckému zámečku Vlčí kopec.
Krásnou kamennou rozhlednu s názvem Babylon jsme poprvé navštívili během víkendového pobytu u příbuzných v Dobřínsku, kdy jsme ještě ani nesbírali turistické známky. Naše zelené korejské auto jsme nechali stát u silnice do Kramolína a vydali se k půl kilometru vzdálené vyhlídkové stavbě. Panelová cesta vedla kupodivu téměř po rovině, takže jsme brzy k rozhledně dorazili. Před námi se tyčila empírová věž, postavená na základě čtyřhranného půdorysu, ale zároveň jsme si všimli, že vyšší patra byly vybudovány jako osmistěnné.
Nad vchodem jsme uviděli půlkruhovou tabulku s latinsky psaným nápisem: Pomocí zeměměřictví moravského postavil Jindřich hrabě Haugwitz r. 1831 Moraviae Dimensionis subsidio Henricus Dones ab Haugwitz – MDCCCXXXI. Pak jsme již vstoupili dovnitř a v pokladně si synek u příjemného starého pána koupil píšťalku s motivem rozhledny a po zakoupení vstupenek jsme vystoupali na vyhlídkový ochoz ve výšce osmnáct metrů. Nejlépe jsme odtud viděli jadernou elektrárnu Dukovany a pár okolních obcí.
Ve větší dálce jsme pak spatřili Pavlovské vrchy a Českomoravskou vrchovinu. Když jsme se krátce pokochali výhledem, tak jsme si na stropě všimli romantické výzdoby v podobě zvěrokruhu a vzápětí jsme již sešli dolů po dřevěném schodišti, přičemž děti napočítali 105 schodů. Rozloučili jsme se pánem v pokladně a stejnou cestou jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli zpět k příbuzným. První verzi známky jsme si koupili až o rok později na hradě Bouzov, kde byla výstava těchto dřevěných koleček.
Naše druhá návštěva rozhledny Babylon na Zeleném kopci se odehrála opět v rámci návštěvy příbuzných. Tentokrát jsme sem přijeli stříbrným francouzským autem, které jsme zaparkovali až u rozhledny a hned jsme se vydali k pokladně, ve které seděl stejný pán jako před osmi lety. Byl sice už na odchodu, ale ještě nás vpustil dovnitř. Získali jsme u něj razítko do památníku, ale známku jsme u něj nekupovali, protože prodával ještě starou verzi. Navíc jsme doma měli již čtyři měsíce i druhou verzi, zaslanou poštou od výrobce Rýmařova.
Po zakoupení vstupenek jsme se vydali po starých dubových schodech na uzavřenou vyhlídkovou plošinu. V podstatě jsme viděli totéž jako při první návštěvě, ale nyní jsme využili i dalekohledu a mohli tak vidět některé detaily. Přesto nám vzdálené Alpy zůstaly i tentokrát skryty. Po deseti minutách pozorování krajiny jsme sešli dolů, poděkovali pánovi a věž opustili. Vzápětí jsme se vydali do lesíka, kde jsme mezi stromky odlovili kešku. Z tohoto místa se nám naskytl zase jiný pohled na pětadvacetimetrovou rozhlednu než doposud.
Po nalezení skryté schránky byl konečně čas na přečtení informací o historii této impozantní kamenné vyhlídkové věže, jenž byla postavena kvůli zeměměřickým účelům v roce 1831 majitelem panství hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem v souvislosti s vyměřováním stabilního katastru Moravy. Jakmile jsme dočetli poslední informaci, nasedli jsme do auta a odjeli na hrad Templštýn. O něm se pochopitelně dočtete v mém jiném článku, tak si jej nezapomeňte ve volné chvíli také přečíst. Celodenní putování pak popisuje příspěvek, který najdete v sekci Velké povídání o výletech.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kramolin_-_rozhledna_Babylon/
Historie :
Rozhlednu Babylon na Zeleném kopci u Kramolína dal postavit k zeměměřickým účelům v roce 1831 majitel zdejšího panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz v souvislosti s vyměřováním stabilního katastru Moravy. Osvícený šlechtic dal vystavět čtyřicet metrů vysokou rozhlednu, která zároveň sloužila jako zdaleka viditelná ozdoba parku, jenž náležel k loveckému zámečku Vlčí kopec.
Podle nedoložené zprávy byl vrchol věže v roce 1866 za prusko-rakouské války poškozen dělostřelectvem a poslední dřevěné patro sneseno, takže se její výška snížila na současných 25 metrů. Samotná stavba svému původnímu účelu však příliš nesloužila a již v průběhu 19. století se změnila na turisticky přístupnou rozhlednu. Od 2. října 1968 je věž zapsána mezi památky. V letech 1999, 2000 a 2004 byla rozhledna opravena.
Historie čerpána z webu
http://rozhledny.webzdarma.cz/babylonkra.htm
Rozhledna Babylon u Kramolína je držitelem turistické známky č.946.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/babylon-kramolin-c946