Byla to láska na první pohled, neboť Český ráj nás okouzlil hned během naší premiérové dovolené v tomto malebném kraji a tak jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli. Většinou jsme v památkami nabitém kousku naší země zasazených do krásné přírody strávili týden, ovšem pravidlo o výjimkách bylo uplatněno i v tomto ohledu. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova.

Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň jsme se ubytovali na tři dny v rodinném domě v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou. Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost památek. Hned první den jsme zavítali do obce Borek pod Troskami, kam nás nalákalo muzeum plné motocyklů. Když jsme sem přijeli, naše stříbrné auto jsme nechali na malém parkovišti přímo u budovy muzea, jenž byla postavena v roce 1935 jako jeden z pobočných skladů Hospodářského družstva skladištního a výrobního v Turnově a využívala se jako sklad obilí. Vešli jsme dovnitř a hned za dveřmi jsme našli pokladnu, kde jsme si koupili vstupenku, turistickou známku a získali razítko do památníku.

Pak jsme se již sami bez průvodce vydali na obhlídku exponátů z třicátých až sedmdesátých let 20.století. Nejdříve jsme si prošli přízemí bývalé sýpky a jako první nám padly do oka staré jízdní kola s pomocným motorkem i bez něj či neobvyklá koloběžka. Hned vedle se nacházely první generace motocyklů ČZ, přičemž jsme se s touto českou značkou v muzeu setkávali poměrně často. Narazili jsme zde na bezrychlostní modely ČZ 76 z roku 1932, ČZ 98 z let 1934 až 1935, třírychlostní ČZ 98 z let 1938 - 1946, ČZ 250 tourist z roku 1937 nebo ČZ 175 z roku 1935. Dále zde nechyběly československé motorky značky Jawa. O patro výš jsme jich našli spoustu, třeba motocykl Jawa 175 Standard z roku 1939, Jawa 250 horský typ z roku 1935, Jawa 250 duplex blok z roku 1939, Jawa 350/12 Ogar z roku 1948 nebo Jawa 250 Speciál z roku 1938.

Ze stejného ročníku zde byl Jawa robot, Jawa 350 z roku 1958, Jawa 350 z let 1935 a 1940, krasavci Jawa 500 OHV z roku 1929 a 1931 a další. Hodně se nám líbily mopedy značky Jawa z původní továrně značky v pražských Nuslích, například Jawetta 50 typ 551S, která se vyráběla v letech 1958 až 1962. Byly zde pro nás i neznámé značky, například Manet vyráběný v Povážských strojírnách v poválečném a později i socialistickém Československu mezi lety 1947-1970. V muzeu jsme si mohli prohlédnout hned první model této továrny s názvem Manet M-90 z roku 1949. V prvním patře jsme si se zájmem obdivovali značku Praga, která vyráběla kromě aut také motorky a to v letech 1929 - 1933. Z opravdových pro nás exotických strojů jsme na vlastní oči spatřili  třeba italský motocykl Moto Guzzi alce z let 1939-1945 nebo model R 0/4 německé značky D-RAD z roku 1925 a nechyběl zde ani americký Harley Davidson.

Zaujala nás figurína policisty z dob socialismu v uniformě příslušníka VB u motorky, vyvedené v tradiční bílo žluté barvě. V přízemí se nám líbila figurína blonďaté motorkářky, čepující benzín do svého stroje ze starého stojanu, která byla obklopena kanystry, plechovkami od motorového oleje a dalšími věcmi. Další obaly od oleje jsme našli v prvním patře spolu s lékárničkami, žárovkami či sadami na opravu propíchnuté duše. Když jsme si celé první patro prohlédli, vystoupali jsme po příkrém schodišti do věžičky, odkud jsme se pokochali vyhlídkou na okolí a zejména pohledem na hrad Trosky. Potom jsme sešli zpět do přízemí, kde jsme navštívili ještě jednu menší místnost s dalšími exponáty. Prohlédli jsme si zde další motorky, skútry, koloběžky, jízdní kola a motokola nebo tříkolky. Nejvíce nás zde zaujaly šlapací autíčka, staré plechové značky a motocykl s dřevěnými koly, u něhož jsme se rádi vyfotili.

Pak jsme se již rozloučili s paní v pokladně a budovu muzea jsme opustili. Následně jsme zamířili na louku, na níž stála prehistorická motorka, jenž byla sice vyobrazena na turistické známce, ale svému účelu evidentně nikdy nesloužila. Potom jsme vrhli poslední pohled na hrad Trosky a vrátili se k autu, kterým jsme vzápětí odjeli do Klokočí, kde jsme si prošli známé průchody, navštívili jeskyni Postojnou a prohlédli si husitský památník. O všech těchto zajímavostech však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také nezapomeňte přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme vlezli do útrob tatobitské lípy a jeskyně Postojná, jenž vám prozradí veškeré podrobnosti. Pokud jste muzeum motocyklů v Borku pod Troskami rovněž navštívili, můžete své poznatky napsat dolů pod článek do komentářů. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde 

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Borek_pod_Troskami_-_motomuzeum/

Historie :

Motocyklové muzeum se nachází na okraji obce Borek pod Troskami v bývalém nádražním domku a poprvé bylo otevřeno na jaře roku 2014. V muzeu se nachází unikátní sbírka 100 historických motocyklů, které se vyráběly u nás a brázdily v hojném počtu české i světové silnice ve 30.-70. letech minulého století. Před muzeem se nachází posezení pro získání sil na další cestu, například na hrad Trosky, jehož dvě věže jsou odtud pěkně vidět. Na louce dále můžete obdivovat velkou prehistorickou motorku a děti určitě rádi využijí hřiště.

Historie čerpána z webu

http://www.motomuzeumborek.cz/

Motomuzeum Borek pod Troskami je držitelem turistické známky č.2032.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/motomuzeum-borek-pod-troskami-c2032