Janovice u Rýmařova - zámek a pivovar
Na místě zámku v Janovicích u Rýmařova stávala starší tvrz, kterou postavil v letech 1520 až 1530 zástavní pán Petr ze Žerotína. Ten tu býval zřejmě jen občasným hostem, jelikož jeho hlavním sídlem byl zámek v Šumperku. Nevelká stavba sloužila jen ke krátkodobému pobytu a jeho zástavní majitelé neměli zájem o jeho výraznější přestavby. Z této doby se nejspíše zachovala jen část přízemí vpravo od věže. Trvalým místem pobytu držitelů rabštejnsko-janovického panství se stal teprve od roku 1586 za Hoffmannů z Grünbüchlu, kteří tvrz nechali přestavět na renesanční zámek. Volfgang Bedřich měl v úmyslu učinit zámek Janovice svým stálým sídlem, proto mezi lety 1656 a 1658 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a v roce 1663 povolal do Janovic italského stavitele Alexandra Cannevala, který tehdy upravil nynější východní část zámku do barokní podoby.
Zámek Janovice jsme poprvé navštívili během cesty domů z dovolené, kterou jsme strávili na chalupě u babičky v Benkově u Dlouhomilova. Naše zelené autíčko jsme nechali na malém parkovišti před zámkem, který vznikl na místě tvrze z první poloviny 16. století a vydali se na obhlídku bývalého šlechtického sídla. Pěknou branou jsme vstoupili do zámeckého areálu, jenž vznikl po roce 1586 díky Hoffmannům z Grünbüchlu, kteří šedesát let starou tvrz nechali přestavět na renesanční zámek. Postupně jsme si tak zvenku prohlédli dvouposchoďovou budovu, která byla postavena do tvaru otevřeného písmene V se dvěma trakty a nádvořím.
Právě na nádvoří jsme se zdrželi nejvíce, ale do útrob bývalého šlechtického sídla jsme se nedostali. Zámek totiž sloužil již nějaký čas jako sídlo lesního závodu v Janovicích a pobočka Zemského archivu v Opavě, takže nenabízel nějakou klasickou návštěvnickou trasu. Obešli jsme tedy alespoň zámek kolem dokola, pořídili několik fotografií a prošli si část parku. Líbila se nám malá kruhová věžička na nádvoří, jenž vypadala jako malá rotunda a podle našeho mínění snad sloužila k odpočinku návštěvníkům zámku. Následně jsme se vrátili k autu a jeli hledat výrobnu turistických známek.
Po čtvrthodině hledání se nám ji podařilo najít a tak jsme si zde mohli koupit chybějící turistické známky. Měli jsme pocit, že v kanceláři trochu zavazíme, protože v té době ještě neexistovalo žádné návštěvnické centrum. Přesto jsme si koupili všechny turistické známky, které jsme potřebovali. Dokonce jsme dostali zdarma polskou známku Medvědí jeskyně, což nás pochopitelně potěšilo. Potom jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli do Rýmařova na oběd a na prohlídku města. O památkách, které jsme zde viděli však pojednávají již jiné články, tak si je nezapomeňte také někdy přečíst.
Podruhé jsme zámek v Janovicích u Rýmařova navštívili o pět let později během prodlouženého víkendu na chalupě u babičky v Benkově. Naše stříbrné autíčko jsme nechali na stejném místě jako o pět let naše staré zelené a šli se podívat, co se za tu dobu změnilo. Nejprve jsme však zamířili k hospodářskému křídlu zámku, kde nás zaujal pivovar, založený kolem roku 1584 Hoffmanny z Grünbüchlu. Když jej později koupili i se zámkem Harrachové, výnosnou výrobu piva nejen zachovali, ale dokonce roku 1766 vybudovali ještě větší samostatný pivovar, který jsme měli přes sebou.
Bohužel jeho slavné časy byly nenávratně pryč, protože svou činnost ukončil roku 1946 a tak jsme se dívali na otlučené omítky, rozbité okna či nahnutý cihlový komín. Zároveň jsme si kladli otázku, jak dlouho zde ještě pivovar bude stát. Když jsme si jeho budovy prohlédli, tak jsme známou bránou vstoupili do areálu zámku. Prošli jsme se po nádvoří prakticky stejným způsobem jako před pěti lety a zdálo se nám, že se na něm zvenku nic nezměnilo. Na rozdíl od naší první návštěvy však v zámku fungovala alespoň výstavní galerie, která však byla zrovna zavřená a ostatní prostory byly ještě pořád nepřístupné.
Dovnitř jsme se tedy opět nepodívali, pouze jsme si nad vchodem prohlédli erby majitelů panství a pak jsme se seznámili s historií tohoto šlechtického sídla. Následně jsme šli odlovit zámeckou a pak jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli na okraj Janovic do nového areálu firmy Turistické známky.Chcete-li se seznámit s průběhem celého našeho výletu, nahlédněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká článek Jak jsme poznali Rýmařov a Karlovu Studánku. A nezapomeňte prosím napsat svůj komentář k tomuto místu, pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Janovice_u_Rymarova_-_zamek_a_pivovar/
Historie zámku :
Na místě zámku v Janovicích u Rýmařova stávala starší tvrz, kterou postavil v letech 1520 až 1530 zástavní pán Petr ze Žerotína. Ten tu býval zřejmě jen občasným hostem, jelikož jeho hlavním sídlem byl zámek v Šumperku. Nevelká stavba sloužila jen ke krátkodobému pobytu a jeho zástavní majitelé neměli zájem o jeho výraznější přestavby. Z této doby se nejspíše zachovala jen část přízemí vpravo od věže.
Trvalým místem pobytu držitelů rabštejnsko-janovického panství se stal teprve od roku 1586 za Hoffmannů z Grünbüchlu, kteří tvrz nechali přestavět na renesanční zámek. Volfgang Bedřich měl v úmyslu učinit zámek Janovice svým stálým sídlem, proto mezi lety 1656 a 1658 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a v roce 1663 povolal do Janovic italského stavitele Alexandra Cannevala, který tehdy upravil nynější východní část zámku do barokní podoby.
V roce 1721 sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky z Gallasu přešel zámek do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů a stal se vedlejším sídlem českého rodu. Harrachové nechali v letech 1763 - 1765 k původní budově přistavět severní a západní křídlo zámku. Dnešní podoba zámku pochází z let 1827 až 1850. Tehdy proběhly vnitřní úpravy a za zámkem na místě vysušených bažin byl zřízen nynější přírodně krajinářský park o rozloze více než dva hektary, známý jako severské arboretum. I když Harrachové pobývali do té doby na zámku jen občas, právě v druhé půli 19. století se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda. Tato větev českého rodu vymřela roku 1937 s významným zemědělským znalcem a filantropem Františkem Arnoštem. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty - Forgache z Barkocz.
Nejtěžší chvíle obyvatelům zámku nastaly po roce 1945. Majetek byl rodině pronásledované nacisty zabaven, část mobiliáře vyvezena do Maďarska, něco umístěno na zámku Liběchov a většina zničena nebo rozkradena. K jistému zlepšení došlo příchodem archivu Olomouckého kraje roku 1949 a později přibyly další fondy. Od roku 1949 do roku 2002 v zámku sídlil archiv, kvůli zhoršujícímu se stavu budovy však byly archiválie v roce 1995 přestěhovány jinam. Pak byl zámek prázdný.
Od roku 2011 mělo zámek ve výpůjčce město Rýmařov. Bývalý Cínový sál se zachovanými renesančními klenbami v přední části zámku město využívalo jako obřadní síň. Muzeum Rýmařov od roku 2012 každoročně v letní sezoně zpřístupnilo na zámku několik místností, kde vystavilo například práce dětí z místních škol. Od roku 2019 se novým majitelem stal národní památkový ústav, který se pustil do jeho oprav a zámek konečně nabídl turistům prohlídkovou trasu.
Historie čerpána z webu
https://www.zamek-janoviceurymarova.cz/cs
Historie pivovaru :
Zámecký pivovar v Janovicích u Rýmařova byl založen kolem roku 1584 a když jej později koupili i se zámkem Harrachové, výnosnou výrobu piva nejen zachovali, ale roku 1766 vybudovali větší pivovar samostatně, v budovách oddělených od zámku. V 19. století majitelé pivovar rozšířili a zmodernizovali v duchu průmyslové výroby. Původní obdélníková budova se změnila na současný stav, bylo zavedeno strojní zařízení, přibyl moderní hvozd, budova chladného hospodářství, kotelna.
Místní pivo bylo úspěšné a v okolí oblíbené, dokonce zlikvidovalo i konkurenci v podobě Měšťanského pivovaru v Rýmařově. Výstav pivovaru se v letech 1900 - 1939 pohyboval v rozmezí 5 - 10 000 hektolitrů piva ročně a Harrachové provoz vlastnili do roku 1937. Poté byl prodán rodu Rosty-Forgách, ale během druhé světové války byla výroba zastavena. V letech 1945 a 1946 ještě podnik vařil, nicméně výstav již byl jen kolem 2 000 hl. Bohužel v létě 1946 janovické varny definitivně vychladly.
Historie čerpána z webu
Zámek Janovice u Rýmařova je držitelem turistické známky č.1150.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/janovice-u-rymarova-c1150
