Zámek s prozaickým názvem Nové zámky v obci Nesovice byl jedním z našich cílů během listopadového výletu, kdy nám bohužel nepřálo počasí, jelikož byla pořádná zima a všude v nížinách vládla namrzající paní mlha. Rozmary paní přírody byly také příčinou toho, že jsme zámek po příjezdu do obce neviděli, ačkoliv jej Záviš z Víckova nechal postavit v letech 1561 – 1571 na mírném návrší nad Nesovicemi. Museli jsme se tak spolehnout na naši navigaci a důvěra do ní vložená se nám vyplatila, jelikož jsme po chvilce naše stříbrné autíčko zaparkovali přímo u brány zámeckého areálu. Bohužel dál jsme se nedostali, neboť zámek byl roku 2001 v rámci restitucí navrácen do soukromých rukou a veřejnosti byl otevřen pouze v letech 2003 – 2005. V tomto období jsme tolik necestovali a tak jsme prohlídku zámeckých interiérů nestihli.

Ještě horší byl fakt, že lidem zůstal uzavřen park a bezprostřední okolí zámku, takže jsme se na krásnou budovu ve stylu opevněné italské vily Barco mohli dívat jen z dálky. Navíc jsme obhlídku měli ztíženou mlhavou inverzí, což na druhou stranu dvoukřídlé jednopatrové renesanční budově dávalo ojedinělou atmosféru. Přes ztížené podmínky jsme si nemohli nevšimnout, že zámek nebyl dostavěn, protože mu chyběla další dvě křídla, díky kterým by budova byla uzavřena a vzniklo by tak vnitřní nádvoří. Když už jsme se přes zamčenou bránu nedostalo dovnitř, prošli jsme se alespoň krátce kolem plotu, abychom si zámek se specifickým renesančním cimbuřím vyfotili. Na budově se nám asi nejvíce líbily okrouhlé arkýře se střílnami na nároží, střešní atiky, volutové šíty a arkády na budoucím nádvoří.

Moc dlouho jsme se ovšem kolem plotu neprocházeli, jelikož nám byla zima a zámek nám toho z této strany už více nabídnout nemohl. Vrátili jsme se tedy k autu, posadili se dovnitř a přečetli si pár informací z historie zámku, který se k našemu překvapení stal po roce 1750 významným kulturním centrem a dokonce se tady prý hrávaly antické hry. Už o deset let později však změnil majitele a ztratil význam jako panské sídlo, takže po následujících 200 let živořil a některé hospodářské budovy v zámeckém areálu byly zbořeny. Z historie nás ještě zaujalo, že za druhé světové války daroval sám Hitler objekt říšskému Němci Büchelmeyerovi. Další špatné období pak zámek čekal v období komunismu, kdy bylo šlechtické sídlo znárodněno a JZD sem umístilo drůbežárnu a sýpku. Naštěstí v době naší návštěvy zámek vypadal mnohem lépe, protože se restituenti pustili do náročných oprav a dokázali mu vrátit jeho krásu.

O to větší škoda, že jsme se dovnitř nedostali, ale nedalo se nic dělat. Ještě se sluší dodat, že když jsme Nesovicemi projížděli o půl roku později a svítilo sluníčko, zámek jsme si vyfotili z dálky. Když jsme dočetli poslední řádky, tak jsme nastartovali náš francouzský povoz a odjeli hledat ukrytou schránku v rámci hry Geocaching. Bez navigace a bez dat v telefonu jsme zamířili do bývalé nesovické cihelny, kde jsme jen podle papíru a shromážděných indicií pomáhali našemu začínajícímu lovci keší hledat skrytý poklad. Po několika dlouhých minutách se nám to podařilo a tak jsme mohli spokojeně odjet do obce Hýsly u Kyjova, kde jsme navštívili dnes již zaniklou rozhlednu Johanka. O zrušené vyhlídkové věži, ze které jsme skoro nic neviděli, však již pojednává jiný můj článek. Kompletní informace o našem podzimním mlhavém výletu pak najdete v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká článek Jak jsme v okolí Kyjova pociťovali účinky inverzního počasí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Nesovice_-_zamek_Nove_Zamky

Historie :

Zámek nad Nesovicemi nechal postavit Záviš z Víckova v letech 1561 – 1571, čehož se Záviš nedožil. Jeho nástupce Přemek ve stavbě pokračoval, avšak roku 1575 byly Nové Zámky prodány Jindřichovi a Zikmundovi ze Zástřizl a poté se majitelé začali v rychlém sledu střídat. Ještě v 16. století byla stavba obehnána hradbami a jeden ze zámeckých arkýřů byl upraven na kapli. Po roce 1750 za Leopolda Petrasche byl zámek významným kulturním centrem - hrály se zde antické hry. Ke katastrofě však došlo v roce 1798, kdy statek koupil za 135.000 zlatých kníže Alois Josef z Lichtenštejna a připojil jej k Bučovicím. Zámek tak ztratil význam jako panské sídlo a po následujících 200 let živořil. Část zámku byla ještě za Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili do roku 1826, dokonce zbořena.

Chátrání objektu se pokusil ve dvacátých letech 20. století zastavit jeho tehdejší majitel, ruský legionář Alois Cigánek, avšak tato snaha byla zmařena různými vnějšími zásahy. Za druhé světové války daroval sám Hitler objekt říšskému Němci Büchelmeyerovi a v roce 1951 byl zámek znárodněn. JZD, které jej využívalo do roku 1969, sem umístilo drůbežárnu a sýpku. Po roce 1969 získalo Nové zámky Krajské středisko památkové péče v Brně a v osmdesátých letech Moravské muzeum. I za této éry však docházelo na zámku k některým nešetrným úpravám a stavebním zásahům. V roce 2001 byl zámek navrácen v restituci neteři a adoptivní dceři Aloise Cigánka paní Dobromile Floriánové a po intenzivní rekonstrukci na jaře 2003 dokonce zpřístupněn veřejnosti. Bohužel od roku 2005 je zámek opět nepřístupný.

Historie čerpána z webu

http://www.castles.cz/nove-zamky-nesovice

Zámek Nové Zámky Nesovice je držitelem turistické známky č.681.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/nove-zamky-nesovice-c681