Druhý srpnový den roku 2010 se opravdu vydařil. Příjemná letní teplota, modrá obloha a sluníčko nás tehdy po obědě vytáhly ven. Ačkoliv jsme to tedy neměli v plánu, vyrazili jsme na krátký odpolední výlet, během něhož jsme navštívili dvě vesnice nedaleko Olomouce. Prvou z nich byla obec Tršice, kam nás přilákal místní zámek, který vznikl přestavbou tvrze. Naše stříbrné auto jsme nechali na malém parkovišti přímo u bývalé tvrze, obehnané hradbami, valy a vodním příkopem na jižní straně. Vše jsme si prohlédli a pak jsme po mostě překonali vodní příkop, za nímž se nacházel vstup do zámku. Malým průjezdem jsme vešli na nádvoří a vzápětí jsme po schodišti vystoupali do prvního patra. V době naší návštěvy byl v zámku umístěn obecní úřad, obřadní síň OÚ, vesnické muzeum a místní knihovna. V kanceláři Obecního úřadu jsme se zeptali na muzeum, které zde mělo sídlit, ale to bylo zavřeno. Neměli ani razítko do památníku, ale naštěstí jsme si alespoň mohli koupit turistickou známku. Když jsme vyšli z kanceláře na chodbu, prohlédli jsme si nástropní olejomalbu, na níž byla vyobrazena figura českého knížete Václava ve zlatém brnění, s knížecí čapkou, mečem a praporcem. Potom jsme se vrátili k autu a odjeli do Přáslavic na rozhlednu Božka, o níž už pojednává jiný článek. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme návštěvou poctili Božku a zámek Tršice.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/trsice-zamek​

Historie :

Na místě dnešního zámku v Tršicích stávala gotická tvrz, která byla vystavěna někdy mezi lety 1318 - 1339. Informace o tom, kdy byla založena a kdo dal k tomu podnět se nedochovaly, neboť zakládací listiny shořely v roce 1642 během třicetileté války. Byla to budova přízemní, obehnána hradbami, valy a vodním příkopem na jižní straně. Přístup do tvrze umožňoval padací most, který se v době nebezpečí zvedal. Pozůstatkem gotické tvrze je gotický portál vjezdu, okrouhlá sedm metrů hluboká hladomorna v podzemí, vytesaná z části ve skále, nad níž jsou zachovány dvě vězeňské kobky. Tvrz byla sídlem zemanů nebo vladyků. Dvůr u tvrze byl střediskem vrchnostenského podnikání. V 15. století za Kokorských z Kokor byla tvrz pozdně goticky upravena. Od roku 1437 se začalo užívat pro tršickou tvrz názvu hrad, snad pro její vzhled, v roce 1514 a v roce 1529 za vladyky Jiřího Žabky z Limburka bylo vrchnostenské sídlo nazýváno zámkem. Sídlem světské vrchnosti byl do roku 1581. Významná renesanční přestavba na zámek v roce 1532 sjednotila oba jižní paláce v jediné křídlo. V roce 1568 zámek získalo olomoucké biskupství, později kapitula. Od roku 1581 do roku 1848 byl sídlem církevní vrchnosti a stal se úřední budovou. Byl v ní umístěn vrchnostenský úřad s úředníky – vrchní, důchodní, kancelářský a dva písaři. V roce 1830 byl ještě zámek po požáru opraven, avšak roku 1848 byl vrchnostenský úřad zrušen. Zámek si pak pronajímali kanovníci a preláti k letnímu pobytu, a to až do roku 1918. Tršický zámek roku 1919 osiřel, když zemřel vrchní Ignác Tomáš Grimmenstein, bratr olomouckého kanovníka Vincence Grimmensteina. Roku 1922 byl zámek pronajat charitě z Olomouce pro těžce postižené děti, o které pečovaly řádové sestry sv. Norberta ze Svatého Kopečka až do roku 1946, kdy se odstěhovaly do Nezamyslic. V roce 1948 byl zámek jako konfiskát přidělen MNV v Tršicích. Novodobě pak byl zámek opravován v letech 1975–1976. V současné době je v zámku umístěn obecní úřad, obřadní síň, místní knihovna a malé vesnické muzeum.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://cs.wikipedia.org/wiki

Zámek Tršice je držitelem turistické známky č.1381.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/trsice-c1381