Naše skupina se řadí k těm turistům, kteří s příchodem chladných měsíců neholdují zimním radovánkám a pohyb na běžeckých prkénkách je zcela nenaplňuje. Každou zimu tak s přelomem roku pociťujeme z nedostatku navštívených památek a zajímavostí abstinenční příznaky. Takovou nemocí jsme rozhodně trpět nechtěli a tak jsme si na jedno ze zimních období naplánovali minimálně dva výlety měsíčně. Většinou se jednalo o cesty do různých měst, abychom se nemuseli brodit těžkým terénem a jeden z těchto výletů jsme strávili ve východočeském Brandýse nad Orlicí a bezprostředním okolí. Tehdy jsme Brandýs nad Orlicí navštívili poprvé a vzhledem k velikosti města nás překvapilo, kolik zajímavostí jsme zde našli.

Jinými slovy, i když měl východočeský Brandýs svá nejlepší léta už za sebou, dokázal pořád nabídnout dostatek turistických cílů. Při procházce tímto malým městečkem jsme toho poznali opravdu hodně a nemohli jsme vynechat ani zříceninu hradu nad městem s názvem Brandýs. Naše stříbrné auto jsme zaparkovali na Komenského náměstí a vydali se úzkou stezkou mezi domy do prudkého kopce na půl kilometru vzdálený hrad. Ze začátku jsme kráčeli mezi zahradami a na některých plotech jsme spatřili tabulky, upozorňující na působení českých bratří v Brandýse. Když jsme minuli poslední domy a překonali nejprudší stoupání, ocitli jsme se těsně pod hradem. Díky odstranění náletových dřevin a tomu, že v zimě nebyl hrad zahalen listím stromů a keřů, jsme krásně viděli celou obvodovou zeď hradu.

Pokračovali jsme v chůzi do kopce a o několik metrů dál jsme odlovili první kešku. Po úspěšném nálezu jsme došli až do východní části hradního areálu, kde se nacházelo první předhradí s již nedochovanou obdélnou budovou o rozměrech 8x16 metrů s přistavěným přístřeškem. Předhradí chránil asi deset metrů široký příkop vytesaný ve skále, do něhož jsme záhy vstoupili. Prošli jsme pod dřevěnou lávkou, která tento příkop překlenovala a po níž jsme se později dostali do další části hradu. Nejdříve jsme ale zamířili pryč od středověkého sídla na vrchol kopce, kam jsme se vydali pro druhou kešku. Chvíli jsme ji hledali, ale nakonec ani tato ukrytá schránka neodolala a vydala nám svoje tajemství. Vzápětí jsme se vrátili do prvního předhradí a po již zmíněné lávce jsme přešli do toho druhého.

V tomto předhradí kdysi bývala tři metry silná štítová zeď spolu s parkánovou zdí a také podobná budova jako v prvním předhradí, ale my jsme zde našli pouze zbytky po čtyřech pilířích. Dlouho jsme se zde déle nezdržovali a vkročili jsme na lávku přes další příkop. U vstupu do jádra jsme minuli suťový kužel, zřejmě pozůstatek válcové věže a za ním jsme vešli bývalou bránou do prostor vlastního hradu podkovovitého půdorysu, který chránila 2,5 metru silná obvodová zeď. U hradeb na jihu, západě a severu stávaly budovy, ze kterých jsme už bohužel mnoho neviděli. Nicméně díky zachovaným okénkům v obvodové hradbě jsme zjistili, že některé z nich byly podsklepené a tak mohly sloužit jako zásobárny pro hradní paláce. Prošli jsme si celé jádro hradu, které obíhal parkán, na který bylo možné postavit prak či později děla.

Z přední strany hradní zříceniny jsme se pokochali krásným výhledem na téměř celé město. Pod sebou jsme měli domy, kostel Nanebevstoupení Páně, u něhož jsme se pár minut předtím pohybovali nebo o kousek dál jsme spatřili budovu rehabilitačního ústavu, na který jsme se byli také podívat. Když jsme se pokochali výhledem, seznámili jsme se z historií hradu, který založil Jindřich z Prostiboře okolo roku 1289. Pánům z Brandýsa, náležel ještě v roce 1323, pak však o něm zprávy mizí. Další zmínka o hradu je z roku 1360, kdy patřil pánům z Boskovic. Ti vlastnili panství s hradem do husitských válek, ale v letech 1429 - 1431 se již jako jeho vlastník uvádí Smil Holický ze Šternberka. V polovině 15. století už hrad náležel Kostkům z Postupic, kteří vylepšili jeho opevnění, ale roku 1506 jej prodali i s panstvím Vilémovi z Pernštejna.

Tento pán neměl o brandýský hrad zájem, možná jej dokonce nechal pobořit, takže když jej roku 1544 kupovali Kostkové zpět, byl označen jako pustý. Bohuš Kostka z Postupic se v letech 1546 - 1547 aktivně zúčastnil stavovského povstání proti králi Ferdinandovi I., takže byl po porážce vzpoury odsouzen ke konfiskaci majetku s výjimkou brandýského panství. Zároveň byl potrestán domácím vězením na hradě, který tak musel znovu opravit. Středověký hrad však zřejmě Bohušovi neposkytoval dost pohodlí, takže si nechal dole v podhradí postavit zámek na dnešním náměstí, na kterému jsme se později také vydali. V letech 1559 - 1636 vlastnili panství s hradem Žerotínové, ale ti jej ponechali svému osudu, takže již 1632 se znovu uvádí jako pustý. Dále jsme se dočetli, že v roce 1884 byl založen Okrašlovací spolek, který hrad zpřístupnil turistům.

Spolek zde umístil lavičky, zajistil přístupovou cestu na hrad i jeho jádro zábradlím a nad sklepními prostorami vznikla improvizovaná vyhlídka. Hrad jako takový začal být zachraňován až po druhé světové válce a rekonstrukce probíhala prakticky i v době, kdy jsme jej navštívili. Když jsme dočetli poslední řádky, přešli jsme obě lávky přes příkopy a kamzičí stezkou jsme sestoupili zpět dolů. Další naše kroky vedly k Novému zámku, o němž se více dozvíte v mém dalším článku. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme hopsali po Brandýse nad Orlicí. Pokud jste sem také zavítali, můžete své zážitky napsat do komentářů pod článek. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o daném místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brandys_nad_Orlici_-_zricenina_hradu_Brandys/

Historie :

Hrad v Brandýse nad Orlicí založil Jindřich z Prostiboře okolo roku 1289. Pánům z Brandýsa, náležel hrad ještě v roce 1323, pak však o něm zprávy mizí. Další zmínka o hradu je z roku 1360, kdy patřil pánům z Boskovic. Ti vlastnili panství s hradem do husitských válek, ale v letech 1429 - 1431 se již jako jeho vlastník uvádí Smil Holický ze Šternberka. V polovině 15. století už hrad náležel Kostkům z Postupic, kteří vylepšili jeho opevnění, ale roku 1506 jej prodali i s panstvím Vilémovi z Pernštejna. Tento pán neměl o brandýský hrad zájem, možná jej dokonce nechal pobořit, takže když jej roku 1544 kupovali Kostkové zpět, byl označen jako pustý. Bohuš Kostka z Postupic se v letech 1546 - 1547 aktivně zúčastnil stavovského povstání proti králi Ferdinandovi I., takže byl po porážce vzpoury odsouzen ke konfiskaci majetku s výjimkou brandýského panství. Zároveň byl potrestán domácím vězením na hradě, který tak musel znovu opravit. Středověký hrad však zřejmě Bohušovi neposkytoval dost pohodlí, takže si nechal dole v podhradí postavit zámek na dnešním náměstí, na kterému jsme se později také vydali. V letech 1559 - 1636 vlastnili panství s hradem Žerotínové, ale ti jej ponechali svému osudu, takže již 1632 se znovu uvádí jako pustý. V roce 1844 byl založen spolek, který hrad zpřístupnil turistům, ovšem záchranné konzervační práce byly na zřícenině Brandýs zahájeny až po druhé světové válce a probíhaly ještě v 21. století.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brand%C3%BDs_nad_Orlic%C3%AD_(hrad)

Hrad Brandýs nad Orlicí je držitelem turistické známky č.1140.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brandys-nad-orlici-c1140