Když jsme se jednoho roku rozhodli navštívit zoologickou zahradu v Praze, začali jsme hledat ubytování v okolí hlavního města. Z mnoha nabídek jsme si nakonec vybrali byt v rodinném domku, který se nacházel v obci Zadní Třebáň, o čemž rozhodla hlavně nižší cena. Kdybychom však tušili, že s kvalitou ubytování nebudeme vůbec spokojení, raději bychom si připlatili za lepší domeček. Starší nábytek, neuklizené pokoje, špatné zázemí a další drobnosti nám pobyt hodně pokazily. A když navíc po noční bouřce nešla dva dny elektřina a netekla voda, měli jsme po náladě, i když za přírodní běsnění pronajímatelé nemohli a poskytli nám alespoň balenou vodu. Nekvalitní ubytování ostře kontrastovalo s obrovským množstvím památek v okolí a nádherná příroda Českého krasu, takže o turistické cíle nouze rozhodně nebyla.

Druhý den pobytu jsme zahájili návštěvou města Dobřichovice, kde jsme si prohlédli místní zámek a pak jsme odjeli do sousední obce Karlík. Nejprve jsme zde prozkoumali kostel sv. Petra a Pavla a následně jsme zamířili za nedalekou hradní zříceninou, nacházející se až v lese za obcí. Silnice byla kvůli opravě mostu zavřená, ale uzavírku se nám podařilo objet po úzké cestě přes chatovou kolonii. Po dobrodružné jízdě jsme naše stříbrné francouzské autíčko zaparkovali v Karlickém údolí na malém odpočívadle pod hradem a protože jsme zde narazili na tabuli s informacemi, rovnou jsme se seznámili s historií malého šlechtického sídla. Hrad Karlík údajně založil sám císař Karel IV. jako místo pro přechodný pobyt královny a jejího dvora, protože ženy za Karlovy vlády neměly na Karlštejn povolený přístup.

Alespoň to prý tvrdil ve své kronice české Václav Hájek z Libočan, ale jednalo se o čirý výmysl, jelikož ženy nedaleký Karlštejn mohly navštívit, pouze nesměly do Velké věže vzhledem k jejímu posvátnému významu. Fakticky to bylo vyloučeno také vzhledem k malým rozměrům sídla, protože v malém hrádku by se těžko ubytovala královna se svým dvorem. Docela nás překvapilo, že jediná spolehlivá zpráva o Karlíku pochází z roku 1400, kdy jej Václav IV. zastavil neznámé osobě a zároveň jí připsal 200 kop grošů na stavební úpravy hradu, což svědčilo o tom, že hrad byl buď opravován, nebo dokonce ještě nebyl dokončen. Další informace o Karlíku pochází až z doby okolo roku 1544, kdy se však pod tímto jménem uvádí jen nedaleký rybník a mlýn, protože hrad tehdy již bezpochyby neexistoval.

Způsob a datum zániku Karlíku nám však zůstaly utajeny. Někdy uváděná hypotéza, že byl zničen při obléhání nedalekého Karlštejna roku 1422, se totiž podle chytré tabule nezakládala na žádných podpůrných důkazech. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se za velkého vedra nahoru na hrad. Lesní cesta vedla prudce do kopce, nicméně naštěstí náš cíl nebyl příliš daleko. Cestou jsme narazili na přístřešek pro turisty a ke konci stoupání také na hradní studánku, u které jsme se krátce zastavili. Pak jsme již vyšlapali posledních několik desítek metrů na hradní plošinu, kde jsme ihned v centru hradního jádra odlovili kešku a pak jsme si prošli zbytek skromného sídla. Našli jsme však pouze malý zbytek dvou zdí, příkopy a valy.

Hrad byl opravdu malý, královně by asi fakt nestačil. Zato nás napadlo, že pokud pod ním vedla cesta také ve středověku, mohl sloužit jako strážní hrádek a chránit tak z této strany Karlštejn. Třeba se to někdy potvrdí. Víc nám toho hrádek nenabídl a protože ani výhled zde žádný nebyl, zamířili jsme zpátky k autu. U studánky se od nás náš nadšený hledač ukrytých schránek odpojil a šel odlovit ještě jednu nedalekou kešku, zatímco zbytek výpravy sešel dolů k autu. Když se kačer vrátil z úspěšného odlovu, odjeli jsme do Třebotova, kde jsme si prohlédli tvrz, židovský hřbitov a kostel sv. Martina, ale o všech těchto památkách již pojednávají jiné moje články. Chcete-li vědět, co dalšího jsme tento den viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme navštívili Dobřichovice a pak nás přivítal Karlík.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Karlik_-_zricenina_hradu/

Historie :

Hrad Karlík údajně založil sám císař Karel IV. jako místo pro přechodný pobyt královny a jejího dvora, protože ženy za Karlovy vlády neměly na Karlštejn povolený přístup. Alespoň to prý tvrdil ve své kronice české Václav Hájek z Libočan, ale jednalo se o čirý výmysl, jelikož ženy nedaleký Karlštejn mohly navštívit, pouze nesměly do Velké věže vzhledem k jejímu posvátnému významu. Fakticky to bylo vyloučeno také vzhledem k malým rozměrům sídla, protože v malém hrádku by se těžko ubytovala královna se svým dvorem. Jediná spolehlivá zpráva o Karlíku je z roku 1400, kdy jej Václav IV. zastavil neznámé osobě a zároveň jí připsal 200 kop grošů na stavební úpravy hradu, což svědčí o tom, že hrad byl buď opravován, nebo dokonce ještě nebyl dokončen. Další informace o Karlíku pochází až z doby okolo roku 1544, kdy se však pod tímto jménem uvádí jen nedaleký rybník a mlýn. Hrádek již tehdy bezpochyby neexistoval, ale způsob a datum zániku nebyly objasněny. Někdy uváděná hypotéza, že byl Karlík zničen při obléhání nedalekého Karlštejna roku 1422, se nezakládá na žádných podpůrných důkazech.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/hrad-karlik

Zřícenina hradu Karlík je držitelem turistické známky č.1378.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/karlik-c1378