Zříceninu hradu Kyšperk jsme navštívili roku 2018 v rámci listopadového prodlouženého víkendu, kdy jsme byli ubytování v čenkovické chatě Pod sjezdovkou. Po příjezdu do Letohradu jsme naše stříbrné auto zaparkovali u Muzea řemesel, prohlédli si jeho expozice a pak jsme se vydali pěšky do centra města, kolem něhož se nacházela největší koncentrace turistických cílů. Jedním z nich byla zmíněná zřícenina, k níž jsme zamířili z rozcestí u hřbitova. Červená turistická značka nás brzy vyvedla z lesa a poté mírně stoupala k návrší zvaném Hradisko, na němž stával hrad Kyšperk. Zanedlouho jsme k našemu cíli dorazili a začali prozkoumávat hradní zříceniny. Bohužel se z něj prakticky nic nedochovalo. Byli jsme rádi za to, že podzim zříceninu zbavil zeleně a tak jsme alespoň viděli nějaké valy a příkopy. V jádru hradu jsme narazili na lavičku s informační tabulí, která nám prozradila veškeré dostupné informace, včetně popisu bývalého šlechtického sídla. Na fotografiích jsme si prohlédli archeologické nálezy, včetně keramické sošky koníka, se kterým si zřejmě hrálo dítě někoho hradní posádky či snad dokonce z řad panstva. Po přečtení textu na tabuli jsme zřícenu opustili, vyšli z lesa a luční stezkou jsme záhy dorazili zpět na rozcestí u hřbitova. Následně jsme sestoupili dolů k zámku a vrátili se k autu u muzea řemesel, jímž jsme vzápětí odjeli ke kapli Matky Boží. O ní však již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvílí rovněž přečtěte. Chcete-li vědět, co jiného jsme tehdy poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme jeden listopadový den věnovali památkám Letohradu.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/letohrad-hrad-kysperk​

Historie :

Bývalý hrad Kyšperk stával ve středověku na východní ostrožně hřbítku Hradisko, nacházejícího se jihozápadně od dnešního Letohradu. Malý hrad pravděpodobně s jediným věžním objektem byl opevněný valy a příkopy, vyjma jižní a východní strany, které byly chráněny příkrými svahy do údolí Tiché Orlice. Na severní straně terén dovolil vytvořit malé předhradí. Podle obtížného přístupu hrad dostal nejprve jméno Geyersberg (Supí hora). Z něho se později vyvinul název Kyšperk. Historické záznamy o hradu mlčí nebo jsou velice skoupé. První zmínka z roku 1308 je spojována s pravděpodobným zakladatelem a prvním majitelem hradu Ješkem z Kyšperka, příbuzným s pány ze Žampachu. O Ješkovi z Kyšperka je psáno jako o škůdci sousedního lanšperského panství, které patřilo Zbraslavskému klášteru. V dokumentech z let 1349 – 1370 se objevuje jméno Buzka ze Žampachu, nástupce a syna Ješka z Kyšperka. Buzkův syn (Ješkův vnuk) Jeniš k Kyšperka postoupil před rokem 1396 hrad Mikulášovi Žampachovi z Potštejna. Když nový majitel Mikuláš spojil Kyšperk se Žampachem, přestal ho užívat. Opuštěný hrad začal pustnout a díky výstavbě nového zámku o něj nebyl žádný zájem. Do začátku 18. století z hradu zbyly alespoň ruiny. V roce 1714 se začala v blízkosti zříceniny hradu stavět kaple Jana Nepomuckého a na její výstavbu tehdejší majitel kyšperského panství František Karel Libštejnský použil právě kámen z trosek hradu. O další zahlazení stop po středověkém hradu se na konci šedesátých let 19. století postarali stavitelé železniční trati z Ústí nad Orlicí do Letohradu. Odlámali část horního návrší a poškodili zbytky opevnění na jihovýchodní straně. Dnešní podobu dokonal zub času, návrší zarostlo náletovou vegetací. Z pahorku jádra, na který se snadno dostanete, není žádný výhled do okolí. Tušit se dají zbytky valů a příkopů.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://cs.wikipedia.org/wiki

https://www.hrady.cz

Město Letohrad je držitelem turistické známky č.402.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letohrad-c402