Jirkův cestovní deník - viděno očima turisty - Hrady, zámky a zříceniny - Zříceniny - Moravský Beroun

Moravský Beroun - zřícenina hradu na Křížovém vrchu

10. 4. 2024

První písemná zpráva o Berouně na Moravě pochází z roku 1339, kdy berounské zboží držel Štěpán ze Šternberka, ale pravděpodobně už předtím na zdejším Křížovém vrchu majitelé panství vybudovali hrad, pod nímž se začalo rozvíjet budoucí město. Hrad „castro Werona“ se v písemných pramenech uvádí poprvé v roce 1406, kdy jej získal Lacek z Kravař. Hrad navazoval na městská opevnění a bezprostředně sloužil k ochraně blízkých železnorudných dolů a hutí. Hrad pobořil při tažení husitských vojsk proti Zikmundovým spojencům na Šternbersku Prokop Holý a již nebyl obnoven. Zříceniny postupně chátraly, rozebíraly se na různé stavby až zmizely téměř úplně. Zachovaly se jen pozůstatky hradebních zdí.

Zříceninu hradu na Křížovém vrchu v Moravském Berouně jsme navštívili na konci srpna 2016 během celodenního výletu, který jsme skoro celý strávili v okolí Slezské Harty. Když jsme v onen horký letní den přijeli do zmíněného města, prošli jsme se po náměstí a pak jsme odjeli ke kostelu Povýšení svatého Kříže, u něhož jsme zaparkovali naše stříbrné auto. Když jsme si svatostánek prohlédli, vydali jsme se na Křížový vrch, na němž se nacházel park se starými stromy, zřícenina hradu, drobné stavby a také poutní kaple Nalezení sv. Kříže. Po upravených cestičkách jsme po chvíli dorazili k jednomu ze 14 zastavení křížové cesty, která nás spolehlivě dovedla ke zmíněné kapli. Během obhlídky zajímavého svatostánku jsme se již pohybovali v místě jádru středověkého hradu, který byl vybudován majiteli panství Šternberky někdy ve 14. století. Když jsme si kapličku prohlédli, zaměřili jsme se na průzkum zbytků šlechtického sídla. Nejprve jsme si prohlédli terasu pod kaplí, dále dvě rovnoběžné rozpadající se zídky na východní straně pod jádrem a několik zbytků zdiva jsme pak postupně objevovali po celém areálu. Jediným pozůstatkem po obytné zástavbě hradu byla část do skály zasekané místnosti na severním konci jádra. V jižním výběžku pod hradem jsme potom narazili na gloriet, sloužící jako vyhlídka a další dvě novodobé budovy jsme našli na západní terase pod jádrem. Na jednom místě jsme se potkali s chytrou cedulí naučné stezky Křížový a Kočičí vrch, z něhož jsme načerpali pár skromných faktů o hradě a zbytek jsme zjistili z vlastních zdrojů. Během procházky hradní zřícenou jsme kromě zbytků středověkých zdí postupně narazili na již zmíněný gloriet, vysílač, sochu ženy, kašnu, pomník obětem 1. světové války s německými nápisy, kamennou mísu s reliéfy a při východu z parku na torzo pomníku. Následně jsme park na Křížovém vrchu opustili, vrátili se k autu a odjeli do nedaleké obce Dvorce, kde jsme se zastavili u Májůvecké kapličky, o které však již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento srpnový den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis Jak jsme se toulali v okolí Slezské Harty.