Brno - Kostnice u sv. Jakuba
Kostnice u sv. Jakuba se nachází pod Jakubským náměstím v Brně a počtem okolo 50 tisíc kosterních pozůstatků se jedná o druhou největší v Evropě, hned po té pařížské. V minulosti se na tomto místě nacházel hřbitov, z kapacitních důvodů však vznikla kostnice, kam byly přeneseny rovněž ostatky zesnulých ze zrušeného hřbitova na brněnském Petrově. V minulých staletích se totiž běžně stávalo, že kapacita hřbitovů přestávala potřebám rostoucího města stačit a proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání. Po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů, osárií neboli kostnic. Když byl hřbitov u sv. Jakuba koncem 18. století zrušen, kostnice byla uzavřena a na dlouho zapomenuta.
Kostnici pod kostelem sv. Jakuba v Brně jsme si prohlédli první březnový den roku 2025. Po příjezdu do jihomoravské metropole jsme nejprve navštívili vodojemy na Žlutém kopci a pak jsme odjeli do obchodního centra Vaňkovka, kde jsme odložili naše šedé francouzské auto a vyrazili pěšky do středu města. V centru Brna jsme pak strávili zbytek výletu a poznali několik zajímavých pamětihodností. Jednou z nich byla zmíněná kostnice, do níž jsme sestoupili po schodišti, umístěném vedle kostela sv. Jakuba. Vzápětí jsme se octili v místnosti s pokladnou, kde jsme si koupili turistickou známku a získali razítko. Vstupenku do čtyř různých podzemí jsme si pořídili již ve vodojemech na Žlutém kopci, takže nám nic nebránilo v zahájení prohlídku druhé největší kostnici v Evropě, tedy alespoň podle počtu nalezených kostí, přičemž prvenství drží pařížské katakomby. Ve vstupní místnosti jsme si pročetli informační panely s údaji o historii Jakubského náměstí, přilehlého hřbitova a fakta o objevení kostnice. Dále jsme si v osvětlených výklencích prohlédli drobné nálezy, objevené v průběhu let při zpřístupňování kostnice, náhrobní desku hetmana císařského vojska Jana Valentina z Pfeffershofenu a jeho manželky Marie Eleonory Heleny či ocelovou sochu Charóna od umělce Josefa Zahradníka. Pak jsme již vstoupili do úzkých chodeb podzemí, kde bylo pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, z nichž jsme ovšem viděli jen zlomek. Chodby nebyly nijak dlouhé, v podstatě jsme se pohybovali ve třech různých částech, ale rozbíhaly se různými směry a byly členěny několika výklenky. A všude kolem nás byly samé kosti ! Zmocnil se nás zvláštní pocit, když jsme hleděli na takovou morbidní sbírku, jejíž množství nás uvádělo v úžas. Nejprve jsme přišli do kostniční komory, kde jsme kromě lebek a kostí našli Věčný svit, bronzovou sochu od brněnského výtvarníka jménem Gary. Na konci dlouhé slepé chodby jsme narazili na stupňovitě vyrovnané lebky, nad nimiž byly zavěšeny dvě práce brněnských umělců. Jednalo se o Slzy od Jaromíra Garguláka a Duši od Pavla Tasovského. Pak jsme se přesunuli do krypty, kde nás přivítal Svatý Jakub, bronzová socha od Jaromíra Garguláka. Pak jsme se věnovali patnácti náhrobním kamenům, jež byly nalezeny při otevření krypt kostela sv. Jakuba. Postupně jsme shlédli třeba náhrobník Františka Felixe Žalkovského, Kryštofa a Reginy Langhausenových, Anny Reichové a dalších. O kousek dál jsme spatřili velký kříž s trny a rubínovými kapkami od Pavla Tasovského, soustavu svícnů dalšího uměleckého kováře, Milana Michny a dílo Pieta od Pavla Hřebička. Vedle tohoto zákoutí jsme našli nejstarší dochovanou část kostnice, oddělenou dřevěnými příčkami a opěrnými stěnami. Viděli jsme ji v původním stavu a od velkého množství lebek nás dělila jen skleněná deska. V poslední části expozice jsme obdivovali dobře zachovalou kostru dvanáctileté dívky a přibližně padesátiletého muže. Dále se zde nacházelo schodiště s původním vstupem do krypty, na němž stála skleněná plastika Boží tělo od výtvarnice Magdaleny Ríčanové a tím naše exkurze v kostnici skončila. Rozvážným krokem jsme se vrátili do vstupní haly a podzemí opustili. O dvě hodiny později nás čekal další sestup do stísněných prostor, neboť jsme měli objednanou procházku labyrintem pod Zelným trhem, ale o tom již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis Jak jsme v březnu prozkoumali čtyři různá brněnské podzemí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/brno-kostnice-u-sv-jakuba
Historie :
Kostnice u sv. Jakuba se nachází pod Jakubským náměstím v Brně a počtem okolo 50 tisíc kosterních pozůstatků se jedná o druhou největší v Evropě, hned po té pařížské. V minulosti se na tomto místě nacházel hřbitov, z kapacitních důvodů však vznikla kostnice, kam byly přeneseny rovněž ostatky zesnulých ze zrušeného hřbitova na brněnském Petrově. V minulých staletích se totiž běžně stávalo, že kapacita hřbitovů přestávala potřebám rostoucího města stačit a proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání. Po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů, osárií neboli kostnic. Když byl hřbitov u sv. Jakuba koncem 18. století zrušen, kostnice byla uzavřena a na dlouho zapomenuta. Znovu objevena byla až v roce 2001 při archeologickém průzkumu náměstí. Z dosud provedených antropologických rozborů vyplývá, že jsou zde pochovány oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání. V roce 2008 město Brno uzavřelo se svatojakubskou farností smlouvu, podle které bude kostnice do roku 2026 v pronájmu Brna za korunu ročně, přičemž byla zpřístupněna veřejnosti v průběhu června 2012. Vchod do kostnice je přímo z náměstí, do jejího otevření jako vchod sloužil provizorní poklop z chodníku náměstí s následným sestupem po žebříku.
Historie čerpána z webu
Kostnice u sv. Jakuba v Brně je držitelem turistické známky č.1931.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kostnice-u-sv-jakuba-brno-c1931
