Předchůdcem zámku v Konici byla středověká tvrz, kterou nechal postavit před rokem 1351 Adam z Konice nebo jeho syn Ješek. Tvrz s přestávkami sloužila jako sídlo vrchnosti až do konce 17. století a vládli na ní páni z Cimburka a poté páni ze Švabenic. Gotická tvrz měla tvar lichoběžníku s palácem při jižní straně a v průběhu let byla několikrát přestavěna. Celá staletí strážila starou obchodní cestu, jenž vedla přes Drahanskou vrchovinu z Moravy do Čech. V těžkém období třicetileté války byla tvrz zřejmě poškozena a chátrala až do začátku 18. století, kdy panství koupil klášter Hradisko v Olomouci. Pro Konici se začalo blýskat na lepší časy, když na objednávku opata premonstrátského řádu Norberta Želeckého z Počenic byl v letech 1703 - 1705 olomouckým stavitelem Lukášem Glöckelem postaven na místě tvrze barokní zámek. 

První zmínka o Nákle pochází již z roku 1078, přičemž tehdejší slovanští obyvatelé obce žili na ostrohu v bažinaté oblasti. Ve středověku ves držel šlechtický rod, který měl v Nákle své sídlo, tvrz, hrad a dvůr. Někdy před rokem 1600 byla v Nákle zřízena škola nedaleko kostela sv. Jiří, který patří k dominantám obce. V části obce Jáchymov stojí menší kaplička sv. Floriána a za vesnicí se nachází pískovna Kobylník, oblíbené místo místních i přespolních obyvatel ke koupání. Sousední Lhota nad Moravou vznikla okolo roku 1247, kdy v lužních lesích olomoucký klášter postavil mlýn a okolo něj postupně začaly růst další chalupy. Mlýn již zanikl, když ve 20. století shořel a na jeho ruinách vznikla továrna, ale turisté v obci mohou obdivovat dřevenou zvoničku, kříž a Boží muka na návsi.​

Zakladatelem obce Rusavy byl majitel holešovského panství hrabě Jan z Rottalu, který uprostřed Hostýnských vrchů na místě dříve zaniklých obcí usadil odbojné obyvatele za účast ve valašském povstání v polovině 17. století. Už před založením se samotám na pasekách říkalo Rusava, proto nový název Rottalovice nebyl lidem přijat a zachovávalo se původní jméno. To obec získala podle potoka, jenž jí protéká a jehož vody se při deštích zbarvují do rusé barvy kvůli místní červené hlíně. K historickým skvostům obce patří katolický kostel Povýšení sv. Kříže, evangelický kostel sv. Trojice, Kašparova vila, valašské dřevěnice a pomníky Daniela Slobody, 26 obětí války z roku 1866, památník padlých za I. a II. světové války a pomník partyzána Slávka Londy.