Dějiny Moravského Berouna jsou spjaty s historií šternberského panství na severní Moravě. Základy mu položil někdy v polovině 13. století Zdislav ze Šternberka, jenž získal podhoří Nízkého Jeseníku jako výsluhu od českého krále Přemysla Otakara II. První zmínka o Moravském Berouně jako o městě naznačuje, že vzniklo před rokem 1339. Podnětem pro jeho vznik byla hornická činnost, jak dokládá městský znak obsahující kleště a hornické kladivo. V rámci německé kolonizace se Moravský Beroun stal střediskem dolování a zpracování železné rudy. V roce 1577 dostalo město od císaře Rudolfa II. právo konat dva výroční trhy a po čase i právo volného obchodu, trhu a výčepní právo. V druhé polovině 16. století vyvolala náboženská svoboda novou vlnu německého přistěhovalectví. Město bylo postiženo třicetiletou válkou a čarodějnickými procesy.​

Hrad Vikštejn nad místní částí města Vítkov – Podhradím kdysi patřil k největším a nejmocnějším pevnostem Slezska, a chránil hranice opavského vévodství a důležitou obchodní stezku. První zmínku o něm lze nalézt v zápisu z roku 1369, kdy byl Vítek ze Šostýna veden jako svědek manského soudu olomouckého biskupství. Podle mohutnosti hradeb můžeme i dnes usuzovat, že to byl nedobytný hrad. Původní majitel hradu Vítek ze Šostýna byl také zakladatelem města Vítkov. Jeho syn Bernard zemřel roku 1394 a hrad zabavil vévoda Přemysl I. Jeho synům hrad náležel až do roku 1461, kdy jej vévoda Arnošt postoupil Budivoji z Moravice, který byl často u zemského soudu v Opavě žalován za neoprávněné odcizování majetku. Až soudu došla trpělivost a Budivoj byl v květnu 1464 jako zemský škůdce odsouzen ke ztrátě majetku a hrdla.

Na místě dnešního zámku v Tršicích stávala gotická tvrz, která byla vystavěna někdy mezi lety 1318 - 1339. Informace o tom, kdy byla založena a kdo dal k tomu podnět se nedochovaly, neboť zakládací listiny shořely v roce 1642 během třicetileté války. Byla to budova přízemní, obehnána hradbami, valy a vodním příkopem na jižní straně. Přístup do tvrze umožňoval padací most, který se v době nebezpečí zvedal. Pozůstatkem gotické tvrze je gotický portál vjezdu, okrouhlá sedm metrů hluboká hladomorna v podzemí, vytesaná z části ve skále, nad níž jsou zachovány dvě vězeňské kobky. Tvrz byla sídlem zemanů nebo vladyků. Dvůr u tvrze byl střediskem vrchnostenského podnikání. V 15. století za Kokorských z Kokor byla tvrz pozdně goticky upravena. Od roku 1437 se začalo užívat pro tršickou tvrz názvu hrad, snad pro její vzhled.

Hradisko svatého Klimenta se nachází u Vřesovic nedaleko Koryčan a jedná se o poutní místo, národní kulturní památku a významnou archeologickou lokalitu v pohoří Chřiby. Hradisko bylo pravděpodobně navštíveno již v mladší době bronzové, ale až v první polovině 9. století tu bylo vybudováno opevněné sídlo, spojované s cyrilometodějskou pověstí, podle které sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Po pádu Velké Moravy sloužilo hradisko sv. Klimenta okolním obyvatelům jako útočiště před nepřáteli v době válek a ke střežení obchodní cesty. Místo bylo také osídleno v 10. a na počátku 11. století, kdy bylo spravováno zbylými slovanskými mnichy, ale v první polovině 12. století hradisko zpustlo. Po roce 1358 zde brněnští augustiniáni postavili gotický kostel, jenž zde stával až do roku 1421, kdy jej zničili husité. Poté bylo místo obýváno pouze poustevníky, nicméně v průběhu 16. století přestaly být ruiny obývány definitivně.​