Turistická chata nesoucí název „Masarykova chata na Beskydě“, za jejíž vznik lze vděčit Klubu českých turistů Moravská Ostrava, byla budována v letech 1923 až 1924 pouhé 2 km východně od známého turistického střediska Bumbálka, v sedle na hraničním hřebeni mezi Českem a Slovenskem v Moravskoslezských Beskydech. Chata na kamenné podezdívce byla celá dřevěná, postavená velkoryse s rozhlednou na střeše a jako jedna ze dvou v té době pojmenovaná po prvním československém prezidentu T. G. Masarykovi, který ji však nikdy nenavštívil. Poblíž byl pak vztyčen dřevěný Sloup vzájemnosti s motivem moravskoslezské orlice prolínající se s slovenským křížem a slovy „Poznajme sa, Milujme sa“.

Sýpka ve Valašském Meziříčí patřila do areálu zámku Žerotínů spolu se západním křídlem renesančního šlechtického sídla a bývalou vězeňskou kaplí, postavenou v novorománském stylu v polovině 19. století. Většina starých hospodářských objektů byla zřejmě poškozena při švédském dobývání města v roce 1648, kdy kromě zámku vyhořelo také předměstí. Hospodářské objekty byly však na tomto místě po válce znovu obnoveny. Kolem roku 1716 byla zahájena celková přestavba zámku, která byla patrně v roce 1731 z vetší části dokončena, což vyplývá z inventáře pořízeného téhož roku při příležitosti úmrtí stavebníka Františka Ludvíka ze Žerotína. Kromě vlastního zámku byl v inventáři zmíněn sklep, stáj vedle zámku a objekt pro kočáry a povozy. 

Na území dnešního města Karolinka se od roku 1649 rozkládala obec Nová dědina, která byla podle jména manželky zakladatele vsetínského panství nazývána také Rozínkov a později Hrozenkov. Současný název obec Nový Hrozenkov získala na začátku 19. století. V letech 1861 - 1862 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Později byla část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po prosperující sklárně Karolinina Huť. Po druhé světové válce občané průmyslové části Nového Hrozenkova prosadili rozdělení obce a tak 1. ledna 1949 vznikla samostatná Karolinina Huť, která byla o 2,5 roku později přejmenována na obec Karolinka. 

Předchůdcem dnešního kostela v Pozořicích byl dřevěný kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž stával přibližně v místě dnešní farní stodoly a který v roce 1704 vyhořel. Ještě téhož roku nechal kníže Jan Adam z Lichtenštejna položit základy současného chrámu, čímž však aktivity na stavbě skončily. Barokní kostel byl dobudován až v letech 1721–1724 na popud Antonína Floriána z Lichtenštejna. Na stavbu bylo údajně použito kamene ze zříceniny nedalekého hradu Vildenberk. Původně se počítalo s mohutnou stavbou, která měla mít typické barokní věže a zdobení interiérů, ale kvůli nedostatku financí Lichtenštejnů má kostel nakonec současnou podobu.