Horní Cerekev - židovský hřbitov
Židovský hřbitov byl v Horní Cerekvi založen v 17. století poblíž silnice do Pelhřimova a jeho užívání skončilo roku 1942. Kromě místních obyvatel zde bylo v letech 1916 – 1917 pohřbeno pět haličských uprchlíků. Roku 1939 tu byla pohřbena svobodná podnikatelka Irma Sommerová a zřejmě jako poslední tu byl v září 1942 pohřben soukromník z Markvarce Hynek Spiegel, který zemřel ve věku 86 let. V minulosti byl areál o rozloze 927 metrů čtverečních často devastován. Dochovalo se přibližně 180 náhrobků z období od 18. do 20. století. V severním rohu hřbitova, vedle vstupní branky byla v letech 1999 – 2001 zrekonstruována márnice a vozovna se strmou jehlancovou střechou, poté byla opravena také ohradní zeď a náhrobky. Hřbitov spadá do majetku Židovské obce v Praze, která jej spravuje prostřednictvím firmy Matana.
V městečku Horní Cerekev jsme byli ubytováni během třídenního pobytu na Vysočině v místním hotelu Rustikal a tak jsme si samozřejmě nenechali ujít místní památky či zajímavosti, přičemž jsme všechny zvládli hned první den krátké dovolené. Když jsme se od Pelhřimova k městečku blížili, zabočili jsme vpravo na polní cestu a vzápětí jsme náš stříbrný francouzský povoz zaparkovali na okraji pole. Následně jsme se po zmíněné polní cestě vydali k 300 metrů vzdálenému lesíku, na jehož okraji se nacházel náš cíl, jímž byl menší židovský hřbitov, založený v 17. století. Nejprve jsme hřbitov neviděli, ale když se zhruba v polovině cesta zlomila a začala klesat do údolí Pláňovského potoka, místo posledního odpočinku židovského obyvatelstva Horní Cerekvi a okolí se před námi konečně objevilo.
Pak jsme již rychle přišli k severnímu rohu hřbitovního areálu, který lemovala ohradní zídka, do níž byla zabudována márnice s vozovnou se strmou jehlancovou střechou. Před námi stál v podstatě malý domeček se žlutou fasádou, do něhož byli ještě v den úmrtí přeneseni nebožtíci, jelikož náboženská tradice nedovolovala ponechat zemřelého přes noc v úmrtním domě. V márnici pak u zemřelého až do pohřbu bděli členové pohřebního bratrstva, kteří zajišťovali i rituální omytí těla. Pro tento obřad býval v každé márnici omývací stůl, ale ten jsme bohužel neviděli. Jednak byly vcelku pochopitelně dveře márnice zavřené a vzhledem k tomu, že v minulosti býval areál židovského hřbitova cílem vandalů, patrně se omývací stůl ani nedochoval.
Následně jsme malou brankou vstoupili na území hřbitova a začali si prohlížet první ze 180 kamenných náhrobků, pocházejících z období od 18. do 20. století. Stély byly pěkně srovnány do jednotlivých řad a rovněž celý prostor byl pěkně vyčištěn, neboť v letech 1999 – 2001 došlo na celkovou rekonstrukci hřbitova i s márnicí. Procházka po hřbitově nám tak nepůsobila žádné potíže a bez problémů jsme tak shlédli starší náhrobky s hebrejským písmem i ty novější, jež měly jiný tvar a text na nich byl psán česky nebo německy. Když jsme před lety prozkoumávali naše první židovské hřbitovy, tak nás vůbec nenapadlo, že výroba těchto kamenných stél trvala velmi dlouho, takže se ho nebožtík dočkal až po roce, kdy zároveň proběhla malá pobožnost, spojená se zasvěcením náhrobku.
Během procházek po židovských hřbitovech našim očím neunikla malá plastická vyobrazení v horní části náhrobku, představující symboly potomků jednotlivých starožidovských rodů, například žehnající ruce na hrobech kohanitů či konvice s mísou na hrobech levitů, Davidova hvězda nebo koruna. Zajímavé byly také znamení symbolizující zaměstnání zemřelého, třeba nůžky, lékařská pinzeta či kniha nebo podoby zvířat symbolizující jeho jméno, například lev, jelen, ryba, ptáci. Zaujalo nás, že kromě místních obyvatel bylo v letech 1916 – 1917 v Horní Cerekvi pohřbeno pět haličských uprchlíků. Dále jsme narazili na náhrobek z roku 1939, kdy tu byla pohřbena svobodná podnikatelka Irma Sommerová a viděli jsme i ten nejmladší ze září 1942, patřící soukromníkovi jménem Hynek Spiegel, jenž zemřel ve věku 86 let.
Netrvalo dlouho a celkem malý židovský hřbitov jsme celý prozkoumali, takže nám nic nebránilo, abychom brankou proklouzli ven. Vzápětí jsme se po polní cestě vrátili k našemu autíčku a odjeli do Horní Cerekvi. Po příjezdu do městečka jsme se nejprve šli podívat na kostel Zvěstování Páně, o němž však již pojednává jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli také někdy přečtěte. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Vysočině, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme poznali Pelhřimov a Horní Cerekev. A pokud jste tento židovský hřbitov rovněž navštívili, nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o daném místě. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě Horní Cerekvi nebo okolí.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Horni_Cerekev_-_zidovsky_hrbitov/
Historie :
Židovský hřbitov byl v Horní Cerekvi založen v 17. století poblíž silnice do Pelhřimova a jeho užívání skončilo roku 1942. Kromě místních obyvatel zde bylo v letech 1916 – 1917 pohřbeno pět haličských uprchlíků. Roku 1939 tu byla pohřbena svobodná podnikatelka Irma Sommerová a zřejmě jako poslední tu byl v září 1942 pohřben soukromník z Markvarce Hynek Spiegel, který zemřel ve věku 86 let. V minulosti byl areál o rozloze 927 metrů čtverečních často devastován. Dochovalo se přibližně 180 náhrobků z období od 18. do 20. století. V severním rohu hřbitova, vedle vstupní branky byla v letech 1999 – 2001 zrekonstruována márnice a vozovna se strmou jehlancovou střechou, poté byla opravena také ohradní zeď a náhrobky. Hřbitov spadá do majetku Židovské obce v Praze, která jej spravuje prostřednictvím firmy Matana.
Historie čerpána z webu
https://www.hrady.cz/zidovsky-hrbitov-horni-cerekev
Město Horní Cerekev nemá turistickou známku.