Letohrad - Nový hřbitov s hrobkou Stubenbergů
Nový městský hřbitov v Letohradě byl založen v roce 1847 proto, že ten původní u kostela sv. Václava již kapacitně nevyhovoval. Byla vybrána lokalita ve svahu nad městem, v blízkosti poutní kaple sv. Jana Nepomuckého, které za Josefínských reforem hrozilo zrušení a byla zachráněna právě se záměrem, že bude užívána jako kaple hřbitovní, k čemuž již po smrti Josefa II. nedošlo. Nový hřbitov byl následně rozšířen roku 1903 a je využíván dodnes. Na jeho území se kromě hrobů nachází hřbitovní kaple, hrobka majitelů kyšperského panství rodiny Stubenbergů z roku 1911 a pomník oběti fašismu z období druhé světové války.
Orlické hory vždy patřily mezi naše nejoblíbenější destinace, kam jsme se vždy rádi vraceli. Na různých místech jsme v nich strávili několik letních i zimních dovolených a dokonale jsme tak poznali různé tváře této části české země. Jednoho roku jsme učinili výjimku a zavítali sem v rámci třídenního listopadového pobytu, kdy jsme byli ubytování v Čenkovicích. Cestou do chaty Pod sjezdovkou jsme se zastavili v Letohradě, abychom se seznámili s památkami města. Některé jsme sice viděli už o 10,5 roku dříve během vůbec první zimní dovolené, ale Letohrad toho nabízel mnohem více. Bylo chladno, ale počasí nám přálo a tak jsme mohli v bývalém Kyšperku bez obtíží poznat spoustu nových pamětihodností, jež jsme předtím v zimě neviděli. Nicméně jsme nedali košem ani těm, které jsme už navštívili.
Po příjezdu do Letohradu jsme naše stříbrné auto zaparkovali u Muzea řemesel a když jsme si prohlédli jeho expozice, vydali jsme se pěšky do centra města, kolem něhož se nacházela největší koncentrace turistických cílů. Jedním z nich byl hřbitov nacházející se v těsné blízkosti zámku, od něhož jsme k místu posledního odpočinku zdejších obyvatel přišli historickou alejí. Bělostné břízy nás provázely kolem ohradní zdi hřbitova až k brance, kterou jsme proklouzli dovnitř a prošli se mezi hroby. Téměř na konci areálu jsme v jeho horní části narazili na menší prostor se dvěma žerděmi na vlajky a za ním jsme ve stráni mezi stromy našli malé žulové pomníčky. Na nich se nacházely desky z černého mramoru se jmény a daty připomínající oběti fašismu z období druhé světové války, kde jsme se na chvíli zastavili.
Pak jsme kráčeli pomalu zpět a další zastávku jsme učinili u krásné hrobky rodiny Stubenbergů, posledních šlechtických majitelů Kyšperského panství a zdejšího zámku, která byla v historizujícím stylu vybudována roku 1911. Měla podobu drobné otevřené kaple, k níž jsme přišli po kamenném schodišti a zblízka shlédli stavbu tvořenou pískovcovým baldachýnem, neseným čtyřmi štíhlými kamennými sloupy. Štít průčelí zdobil kamenný znak Stubenbergů, kteří panství drželi v letech 1875 - 1948. Zadní strana baldachýnu přiléhala k obvodní zdi hřbitova, kolem které jsme po prostudování hrobky přišli k další zajímavé stavbě. Byla jím hřbitovní kaple, jejíž vchod a průčelí ještě zabíraly část území hřbitova, zatímco zbytek stavby se již nacházel za zdí. Když jsme ke vchodu přišli, narazili jsme na zavřené dveře, ale s tím jsme tak nějak počítali.
Vzápětí jsme brankou vyšli ven a hřbitovní kapli si prohlédli ze všech stran. Boční stěny zdobily lisénové rámce s krápníky, přičemž na každé straně jsme našli dvě okna s půlkruhovými záklenky. Závěr stavby tvořil trojboký presbytář s kruhovým okénkem, které pouštělo světlo do kněžiště a na střeše naším očím neunikl sanktusník s lucernou, a protáhlou jehlancovou věžičkou. Tím jsme prohlídku hřbitovního areálu uzavřeli, vytáhli papíry a něco si o něm přečetli. Dozvěděli jsme se, že tento nový městský hřbitov byl založen v roce 1847 proto, že ten původní u kostela sv. Václava již kapacitně nevyhovoval. Nový hřbitov byl následně rozšířen roku 1903 a byl využíván i v době naší návštěvy. Po přečtení dostupných informací jsme se otočili a začali se věnovat vodojemu se studánkou, k níž stačilo udělat pouze pár kroků, ale o tom již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme jeden listopadový den věnovali památkám Letohradu.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/letohrad-hrbitov
Historie :
Nový městský hřbitov v Letohradě byl založen v roce 1847 proto, že ten původní u kostela sv. Václava již kapacitně nevyhovoval. Byla vybrána lokalita ve svahu nad městem, v blízkosti poutní kaple sv. Jana Nepomuckého, které za Josefínských reforem hrozilo zrušení a byla zachráněna právě se záměrem, že bude užívána jako kaple hřbitovní, k čemuž již po smrti Josefa II. nedošlo. Nový hřbitov byl následně rozšířen roku 1903 a je využíván dodnes. Na jeho území se kromě hrobů nachází hřbitovní kaple, hrobka majitelů kyšperského panství rodiny Stubenbergů z roku 1911 a pomník oběti fašismu z období druhé světové války.
Historie čerpána z těchto webových stránek
Město Letohrad je držitelem turistické známky č.402.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letohrad-c402
