Nezvykle teplé jarní počasí zvalo nedočkavé turisty na výlety do přírody nebo za památkami a této nabídky jsme jednoho březnového dne využili také my. V kalendáři se psal sice všední den, ale shodou okolností jsme měli všichni volno a při pohledu z okna na modrou oblohu se nám nechtělo sedět doma. Zároveň jsme však nehodlali cestovat nikam daleko od Olomouce a tak jsme hledali něco zajímavého v blízkosti hanácké metropole. A protože v těchto dnech zrovna světlo světa spatřila nová turistická známka číslo 2763 s názvem Přírodní rezervace Království nedaleko Grygova, náš výlet rázem získal jasné obrysy. K procházce přírodou zbývalo přidat pár ostatních cílů a když se nám to podařilo, mohli jsme za nimi vyrazit.

Nejprve jsme zavítali do spojených obcí Kožušany – Tážaly a poté jsme zamířili do sousední vesnice Blatec, která svůj název dostala zcela nepochybně od bláta, jehož zde v dřívějších dobách bývalo vzhledem k poloze obce mezi dvěma řekami mnoho. O pár minut později jsme naše černé SUV zaparkovali na návsi v bezprostřední blízkosti největší historické zajímavosti Blatce, kterou byla kaple sv. Markéty a ihned jsme se jí začali věnovat. Před námi stála pozdně barokní kaplička z roku 1804, která pravděpodobně nahradila svou starší kolegyni nebo zvoničku a na první pohled nás na ní zaujal sanktusník. Mohutná věžička s lucernou, zvonkem a křížkem vystupovala ze středu stanové střechy a jasně tak dominovala celé stavbě.

Na čelní straně kapličky se k našemu překvapení nacházelo malinké větrací okénko, které v žádném případě nemohlo osvětlit vnitřní prostor kaple, do něhož jsme se bohužel nedostali. Když jsme totiž došli ke dveřím, byly pevně zavřené, takže jsme interiér svatostánku neviděli. Nepochodili jsme ani u oken s půlkruhovým záklenkem, které jsme našli na obou bočních stranách při obchůzce kolem kapličky, která sice měla běžnou velikost, ale přes skleněné tabulky prostě dovnitř vidět nebylo. Zadní část kaple tvořil presbytář s druhým vchodem, jímž obvykle vcházel dovnitř kněz, aby kázal svým ovečkám při pravidelných mších. Těch však od druhé světové války ze známých důvodů razantně ubylo a tak se zadní dveře již tak často neotevírají…

Nic dalšího jsme na závěru kaple, který byl přistavěn až okolo roku 1900 neobjevili, ale líbily se nám bílé lisény, které rozdělovaly růžovou fasádu na několik částí. Následně jsme barokní stavbu opustili a přesunuli se k informační tabuli u silnice, na níž jsme si přečetli něco z historie obce Blatec. Nejvíce nás zaujalo, že kdysi bývala náves travnatá, osázena hruškami a protékal přes ni bahnitý potok Romza. V roce 1922 však byl vodní tok sveden do trubky a náves byla razantně upravena do současné podoby, takže se zde již neobjevovalo ono bahno, které dalo název celé obci. Pak jsme přešli silnice, abychom si prohlédli druhou význačnou památku Blatce, kterou tvořila volně stojící kamenný kříž se sousoším, jenž vytvořil olomoucký sochař Ernst Melnitzki v roce 1864.

Sousoší se nacházelo v železné ohradě a tvořil jej čtvercový sokl, na který byl umístěn hranolový podstavec, na jehož čelní straně jsme objevili břidlicovou desku s náboženským nápisem a vzadu naším očím neunikl nápis Nákladem obce Blatecké 1864. E. Melnitzky v Olomouci. Na rozšířené římse, podepřené bočními konzolami, jsme spatřili horní díl podstavce s reliéfem kalicha, hroznu a klasu. Podstavec byl ukončen římsou s umělým skaliskem, z něhož vycházel kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Po jeho stranách stály na římse sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, ovšem trochu jsme nechápali účel dvojice čtvercových sloupů, které se tyčily vedle sousoší. Až později jsme se dozvěděli, že na nich bývaly umístěné lampy, které sochařské dílo osvětlovaly.

Když jsme si pěknou práci olomouckého sochaře prohlédli, vrátili jsme se k autu a vydali se za další zajímavostí Blatce, která se však nenacházela přímo v obci ani na přilehlé Kocandě. Touto částí Blatce jsme pouze projeli a za železničním viaduktem jsme pokračovali rovně k samotě, kde od roku 1773 na náhonu Morávka stával Blatecký mlýn. O něm však již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také někdy přečtěte. Chcete- li vědět, co jsme dalšího ten den prožili, nahlédněte do sekce Velké povídání o výletech a přečtěte si cestopis Jak jsme se u Grygova setkali s plešatým králem. Pokud jste Blatec rovněž navštívili, nezapomeňte prosím napsat pod články své vlastní zasvěcené komentáře. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o daném místě, za což vám předem děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Blatec_-_kaple_sv._Markety/​

Historie :

Pozdně barokní kaple sv. Markéty byla postavena v roce 1804 na okrouhlé návsi v nejstarší části Blatce. Původně byla náves travnatá, osázena hruškami a protékal přes ni bahnitý potok Romza, který byl v roce 1922 sveden do trubky a náves byla razantně upravena do současné podoby.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.hrady.cz/kaple-sv-markety-blatec

https://pamatkovykatalog.cz/sousosi-ukrizovani-533838

Obec Blatec nemá turistickou známku.