Kyjov byl cílem několika našich výletů, jelikož nabízí tolik zajímavých cílů a památek, že jsme vše nestihli poznat za jedinou návštěvu. Podruhé jsme do Kyjova zavítali během listopadového státního svátku, který se ten rok vůbec nevydařil. Tehdy panovalo inverzní a mrazivé počasí, o němž se povídá, že by ani psa nevyhnal. Za těchto nepříznivých podmínek jsme si po příjezdu do Kyjova spravili náladu výborným obědem v restauraci na Masarykově náměstí a v lepším rozpoložení jsme se pak vydali k nedalekému zámečku, v němž se nacházelo muzeum. Dovnitř jsme ovšem nešli, pouze jsme u budovy odlovili další kešku a následně jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli k novorománské kapli sv. Josefa Kasalanského. Svatostánek byl od náměstí vzdálen pouze 200 metrů, takže jsme u něj brzy zastavili a zahájili jeho obhlídku.

Před námi stála kaple vystavěná v letech 1864 – 1868 stavitelem Josefem Bergerem na místě bývalého svatostánku sv. Jana Nepomuckého, který byl součástí piaristické rezidence. Jelikož jsme už dávno věděli, že piaristů byli členy školního řádu a zároveň skvělými učiteli, nepřekvapilo nás, že jsme vedle nejmladší kyjovské sakrální stavby našli gymnázium. Podobně jako o půl roku dříve u kapucínského kostela na náměstí jsme mohli vidět bohužel prakticky pouze čelní stranu svatostánku, neboť zbytek zůstal skryt mezi sousedními budovami. Z ulice jsme tedy viděli pouze průčelí a horní část kaple, protože zadní část se nám schovala do dvora gymnázia. Pod věží v trojúhelníkovém štítu jsme spatřili oblouček v novorománském stylu a na úzké čtyřboké věži jsme uviděli trojdílná okna.

Poté jsme zamířili ke dveřím kaple nad nimiž jsme našli pěknou keramickou mozaiku Posledního soudu od akademického malíře Jano Köhlera, který žil v sousedních Strážovicích. Nad vchodem jsme si pak prohlédli sochu anděla strážného, který při nás ale nestál, protože když jsme chtěli vejít dovnitř kaple, narazili jsme na zamčené dveře. Uniklo nám toho mnoho, ale nedalo se nic dělat a protože se nám venku nechtělo zmrzat, vrátili jsme se do auta. V teple a klidu jsme si pak přečetli něco o historii kaple a piaristech v Kyjově. Dočetli jsme se, že tento řád v Kyjově působil v letech 1760–1897. Zaujalo nás, že v roce 1780 se zde žáci setkávali pouze s pěti lidmi, přičemž jeden z nich byl představený, tři vyučující a posledním byl bratr, který se věnoval misijní činnosti na venkově.

Po přečtení historického textu jsme nastartovali náš vůz a zamířili na sídliště kousek od vlakového nádraží, kde jsme odlovili jednu z mnoha keší, které jsme tento mrazivý den našli. Vzápětí jsme již Kyjov opustili a odjeli do pár kilometrů vzdálené vesnice Bukovany, kam nás přilákala replika holandského větrného mlýna. O něm se však již dočtete v jiném mém příspěvku. Kompletní informace o našem podzimním mlhavém výletu pak najdete v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká článek Jak jsme v okolí Kyjova pociťovali účinky inverzního počasí. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty, kteří tak získají aktuální informace o daném místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kyjov_-_kaple_sv._Josefa_Kasalanskeho

Historie :

S kaplí sv. Josefa Kalasanského jsou pevně svázáni Piaristé, kteří byli do Kyjova pozváni, aby zde založili latinskou školu, jejíž zřízení povolila císařovna Marie Terezie. Piaristé dorazili do města na konci roku 1760 a prakticky ihned začali v budově fary vyučovat. Později získali pozemky ke stavbě rezidence, která byla postavena v letech 1764 - 1771. Na stavbu byl prý použit materiál z Mlýnské brány, která kvůli tomu byla zbořena. Vznikla tak dvoupatrová barokní budova, k níž ze severu přiléhal přízemní dům, ve kterém byl refektář. Z jižní strany pak byla v letech 1775 - 1780 přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého se dvěma oltáři a varhanami a v té době zde bylo pět piaristů. Roku 1806 téměř celé město shořelo a ušetřena nebyla ani budova rezidence,  jenž byla ale brzy obnovena. V dalších letech již budova pro výuku kapacitně nestačila a proto byla zrušena dosavadní kaple, která měla být nahrazena novou.

Základy se začaly hloubit roku 1864, ale v roce 1866 byly práce kvůli Prusko-rakouské válce přerušeny. Za další dva roky již ale byla kaple vysvěcena kyjovským děkanem Janem Otavou a z původní kaple sv. Jana Nepomuckého sem byla přenesena část inventáře, jako například obrazy sv. Josefa Kalasanského z druhé poloviny 18. století. Kyjovští piaristé po celou dobu budovali rozsáhlou knihovnu, která v roce 1811 obsahovala 622 svazků, které sami kupovali nebo získávali jako dary od mecenášů. V roce 1915 knihovna přešla do vlastnictví městského muzea a tehdy obsahovala přes tisíc svazků. Činnost piaristů v Kyjově byla ukončena roku 1897, kdy v jejich budovách vzniklo české gymnázium. V roce 1907 Jano Köhler provedl ornamentální výmalbu celé kaple, ovšem v letech 1992 - 1994 proběhla rekonstrukce kaple a z výmalby zůstaly pouze ornamenty na klenbě a také dva andělé po stranách presbytáře. Při této rekonstrukci byla položena i nová dlažba a pořízeny dvě nové zpovědnice. Proběhla také liturgická úprava obětního stolu, na nějž byly použity dřevěné reliéfy čtyř evangelistů z původní kazatelny.

Interiér :

V kapli sv. Josefa Kasalanského se nachází interiér s hlavním dřevěným oltářem z roku 1868 se soškami sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Václava a sv. Hedviky, taktéž ze dřeva. Vysoko nad oltářem v kulaté vitráži byl zobrazen sv. Josef Kalasanský jako učitel a vychovatel, sochy sv. Josefa, sv. Aloise a dřevěný reliéf Matky Milosrdenství z roku 1944 či varhany z roku 1868. Presbytář se může pochlubit  výzdobou v podobě vitráže blahoslavené Anežky České na jednom půlkruhovém okně a sv. Víta na protější straně. V interiéru se dále nachází barokní obraz sv. Jana Nepomuckého z původní malé kaple sousední piaristické koleje a naproti obraz zakladatele piaristického řádu Josefa Kalasanského. Na kůru jsme jsou dvě podobná boční okna s vyobrazením sv. Cecílie a sv. Davida a na největších oknech hlavní lodi Panna Maria s Ježíškem na jedné straně a Jan Křtitel a milosrdný Kristus odpouštějící hříchy mladému kajícníkovi na druhé straně lodi. V hlavní lodi visí barokní obraz Bičování Krista a ze zrušeného bočního oltáře obraz sv. Jana Nepomuckého. V sakristii je barokní plátno Ukřižovaný Kristus s Maří Magdalenou, malba na skle ve tvaru kříže zobrazující sv. Václava z roku 1944 a na druhé pamětní mramorová deska v antickém slohu, na kterou byly zapsány jména pěti profesorů a 37 absolventů kyjovského gymnázia, kteří zahynuli během 1. světové války.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple_svat%C3%A9ho_Josefa_Kalasansk%C3%A9ho_(Kyjov)

Město Kyjov je držitelem turistické známky č.781.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kyjov-c781