Letovice - kaple pod vodárenskou věží
Kaplička pod vodárenskou věží byla postavena v barokním slohu pravděpodobně někdy ke konci 18. století a zřejmě sloužila kolemjdoucím poutníků, obchodníkům i prostým lidem, kteří ji využívali k modlitbám. Kaple byla vybudována přímo na trase někdejší obchodní stezky, která se právě v těchto místech dělila do dvou směrů, na Brno a Olomouc a tak u svatostánku mohlo být docela rušno. Je dokonce možné, že kaplička mohla mít nějakou dřevěnou předchůdkyni, která byla později nahrazena kamennou stavbou. V nedávné době byl svatostánek opraven.
Letovice se staly naším domovem na čtyři jarní dny, během nichž jsme byli ubytováni v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Samozřejmě jsme si nenechali ujít širokou nabídku zdejších památek či zajímavostí a téměř všechny jsme si stihli prohlédnout. Vynechali jsme pouze dvě nejvýznamnější památky Letovic, které v době našeho pobytu byly ještě zavřené a jelikož jsme chtěli vidět i jejich interiéry, jejich prohlídku jsme si nechali na příští návštěvu. Jednalo se o zámek a bývalý klášter Milosrdných bratří s barokní lékárnou a přilehlý kostel svatého Václava, nabízející v sezoně průvodcovskou službu. Nicméně i bez nich nám toho v Letovicích k prozkoumávání zbylo poměrně mnoho, přičemž jsme těmto turistickým cílům věnovali celý třetí den pobytu.
Nevynechali jsme ani kapličku pod vodárenskou věží, ke které jsme přijeli právě po obhlídce vodní cihlové krásky nad barokním svatostánkem. Vzhledem k tomu, že kaple stála v těsné blízkosti velice frekventované silnice číslo 43 a chyběl u ní nějaký prostor k zastavení, měli jsme problém se zaparkováním. V úvahu připadalo parkoviště u Penny Marketu, ale to se nacházelo na druhé straně silnice už docela daleko od kapličky, takže jsme si rychle vybrali malinkatý plácek, spojující zmíněnou komunikaci a souběžně vedoucí chodník. Nechtěli jsme s takhle špatně zaparkovaným autem provokovat příslušné orgány policie příliš dlouho a tak jsme rychle vyrazili za obhlídkou drobné kaple, která byla postavena pravděpodobně někdy ke konci 18. století v barokním slohu.
Církevní památka s plechovou krytinou na sedlové stříšce k nám byla natočena boční stranou, na které jsme neviděli žádné okénko a tak jsme rychle přešli k průčelí stavby. Nad korunní římsou jsme spatřili poměrně velký štít s barokním prohnutím a křížkem na vrcholu, nicméně na první pohled nás zaujala kamenná plastika ve středu atiky. V obdélníkovém rámu jsme našli známý výjev Panny Marie s malým Ježíškem v náručí, který v křesťanském světě vždy symbolizoval obětavost, péči a bezpečí. Z našich dřívějších cest jsme už věděli, že Svatá Panna Maria nahradila starší pohanské ochranné víly nebo jiné modly, které za pohanských dob uctívali naši předkové a které měly chránit vodní prameny, na což jsme si ovšem udělali svůj vlastní názor…..
Pod korunní římsou se nacházely dveře, k nimž jsme záhy přistoupili a přes kovovou mříž jsme nahlédli dovnitř kapličky. V interiéru jsme našli zděný oltářík, na němž stála soška Panny Marie v modrých šatech s děťátkem v náručí, kolem které jsme viděli květinou výzdobu. Když jsme pod oltářem uviděli obraz stejné světice, začali jsme místní církevní instituci podezřívat, že jí někdy kapličku zasvětili, ale nenašli jsme o tom žádný důkaz. Po stranách oltáře jsme si prohlédli dva menší obrázky a více v popředí pak visely dva větší obrazy, přičemž všechny představovaly nějaké svaté výjevy nebo přímo blahoslavené osoby. Když jsme si vnitřek kapličky prohlédli, opět jsme se věnovali exteriérům stavby. Přesunuli jsme se k druhé boční straně stavby, na níž opět chybělo byť malé okénko a pak jsme zamířili k závěru kaple, která měla trojboký tvar.
Více jsme toho na drobné církevní památce vidět nemohli a tak jsme si přečetli pár skromných informací z historie kaple, nedaleko které bývalo středověké popraviště, takže je docela možné, že zde dříve plnila smírčí funkci. Smírčí proto, že se u takové kaple odsouzený pomodlil za odpuštění svých hříchů a takto se chtěl smířit s bohem. Zároveň se zde rozloučil s příbuznými a dalšími lidmi, protože dál k popravišti už kráčel jen on a kat. Po přečtení dostupných informací jsme se rychle vrátili zpátky k našemu vozu, jímž jsme vzápětí odjeli za další kapličkou. Tentokrát se jednalo o kapli sv. Jana Nepomuckého na Třebětínském náměstí, nicméně více se ní dozvíte v mém dalším příspěvku. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v Letovicích navštívili skoro všechny zajímavosti. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Letovice_-_kaple_pod_vodarenskou_vezi/
Historie :
Kaplička pod vodárenskou věží byla postavena v barokním slohu pravděpodobně někdy ke konci 18. století a zřejmě sloužila kolemjdoucím poutníků, obchodníkům i prostým lidem, kteří ji využívali k modlitbám. Kaple byla vybudována přímo na trase někdejší obchodní stezky, která se právě v těchto místech dělila do dvou směrů, na Brno a Olomouc a tak u svatostánku mohlo být docela rušno. Je dokonce možné, že kaplička mohla mít nějakou dřevěnou předchůdkyni, která byla později nahrazena kamennou stavbou. V blízkosti dnešní kaple na Pražské ulici bývalo středověké popraviště, takže je docela možné, že zde dříve plnila smírčí funkci. Smírčí proto, že se u takové kaple odsouzený pomodlil za odpuštění svých hříchů a takto se chtěl smířit s bohem. Zároveň se zde rozloučil s příbuznými a dalšími lidmi, protože dál k popravišti už kráčel jen on a kat. V nedávné době byl svatostánek opraven.
Historie čerpána z webu
Město Letovice je držitelem turistické známky č.1423.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letovice-c1423
