Litovelské Pomoraví pro nás bylo vždy oblíbenou a snadno dostupnou oblastí, do níž jsme často vyráželi z našeho olomouckého bydliště, abychom se pokochali pěknou přírodou. Zatímco lužní lesy jsme brázdili na kole nebo pěšky, do hanáckých vesnic, lemujících pozoruhodný kousek naší země, jsme většinou zajížděli autem. Naše výpravy vždy startovaly v hanácké metropoli, ale když jsme si otevřeli výrobnu přírodních mýdel v Litovli, došlo k velké změně. Práci jsme si totiž občas zpestřili nějakou procházkou po městě nebo okolí a během nich jsme se dokonale seznámili s místními památkami. Jeden srpnový den jsme si udělali volno, abychom navštívili pár vesnic mezi Olomoucí a Litovlí, přičemž jednou z našich zastávek byly Mezice.

O této zemědělské obci existuje první zmínka v kronikách z poloviny 14. století, ale naším cílem byla mnohem mladší stavba, u které jsme po příjezdu do vesnice zaparkovali náš stříbrný povoz. Vzápětí jsme vyrazili na obhlídku kaple Panny Marie, jež byla na návsi vystavěna počátkem 19. století na místě, kde předtím bývala stará dřevěná zvonice. Před námi stála kaplička se sedlovou střechou, z níž výrazně vystupoval sanktusník s jehlancovou střechou, v němž visel zvonek, používaný pravidelně při mších. Občas se také rozezněl pokud někde hořelo, nicméně jeho zvuk každý obyvatel vesnice raději slyšel v neděli, když nastal čas k modlení. Průčelí kaple dominoval trojúhelníkový štít, v jehož středu jsme viděli zasklenou niku, v níž ovšem nebyla žádná soška.

Pod korunní římsou se nacházel vchod do interiéru a protože dveře nebyly v létě zavřené, rádi jsme dovnitř nahlédli. Spatřili jsme několik svatých obrázků s Kristem a Pannou Marií, které visely na zdi kolem malého oltáříku a nechyběla ani drobná květinová výzdoba. Následně jsme vydali na obchůzku kolem církevní stavby a na obou bočních stranách jsme našli okénka s půlkruhovým záklenkem, pouštějící světlo do útrob kaple. Zadní část kaple měla půlkruhový tvar bez okna či nějaké další architektonické výzdoby a tak jsme toho na ní už více vidět nemohli. Skromné byly rovněž informace z historie kaple, které se zřejmě vyhnuly živelné katastrofy a její kamenný život tak patrně probíhal bez velkých výkyvů.

Oč klidnější život měla kaplička, o to větší smůlu měl sousední kříž se sousoším Krista, Panny Marie a sv. Jana, který byl vedle svatostánku vztyčen roku 1840. Roku 1926 byl totiž poškozen, když se vozkovi splašili koně, což místní obyvatelé vyřešili kovovými obručemi, jimiž stáhli poničené části kříže k sobě. Mnohem větší pohroma přišla v roce 1958, kdy do něj narazilo nákladní auto s vojáky, kteří tady pomáhali na zemědělské brigádě. Kříž byl poté rozebrán na kusy a i se sochami zakopán za kaplí. Až v roce 2016 se podařilo vyzvednout všechny části Kalvárie poté, co si na něj někdo vzpomněl a po následné renovaci byl kříž roku 2018 opět umístěn před kapli. A to byl také důvod, proč jsme jej neviděli, jelikož jsme do Mezic přijeli v době, kdy kříž ještě ležel v zemi.

Fotky jsme tedy pořídili ještě bez pískovcového sousoší s reliéfem sv. Máří Magdaleny na podstavci, nicméně jsme měli alespoň důvod, abychom se v budoucnu do Mezic zase vrátili na dvou nebo čtyřech kolech. V tu chvíli však nebylo co jiného obdivovat a tak jsme se vrátili k autu, jímž jsme se následně přesunuli o kousek blíž k Litovli. Naším dalším cílem byl totiž vodní mlýn Šargoun, ale o něm již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli nezapomeňte také přečíst. Vášnivý čtenáři si mohou v sekci Velké povídání o výletech vyhledat článek Jak jsme v Litovli našli hvězdu a švédskou desku, který vám prozradí, jak probíhalo celé naše srpnové putování. Snad vás tedy tento článek inspiroval k návštěvě tohoto kraje, který si vaši pozornost jistě zaslouží.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/mezice-kaple-panny-marie​

Historie :

Kaple Panny Marie v Mezicích byla postavena na návsi počátkem 19. století na místě, kde předtím bývala stará dřevěná zvonice. Vedle kaple byl v roce 1840 vztyčen kamenný kříž s korpusem Krista, jenž vychází z pískovcového podstavce, na který byly umístěny dvě menší sochy Panny Marie a sv. Jana. Osudy kříže byly na rozdíl od poklidné historie kapličky celkem pikantní. Roku 1926 byl totiž poškozen, když se vozkovi splašili koně, což místní obyvatelé vyřešili kovovými obručemi, jimiž stáhli poničené části kříže k sobě. Mnohem větší pohroma přišla v roce 1958, kdy do něj narazilo nákladní auto s vojáky, kteří tady pomáhali na zemědělské brigádě. Kříž byl poté rozebrán na kusy a i se sochami zakopán za kaplí. Až v roce 2016 se podařilo vyzvednout všechny části Kalvárie poté, co si na něj někdo vzpomněl a po následné renovaci byl kříž roku 2018 opět umístěn před kapli. Kalvárii tvoří dvoustupňový hranol s ustupujícími rohy. Na čelní straně podstavce nad číslicí 1840 je vytesán reliéf Nejsvětější Trojice. Masivní tvarovaná římsa s volutovými zakončení tvoří podstavu pro boční sochy Panny Marie a sv. Jana. Zužující se hranolová podstava kříže je zdobená reliéfem sv. Máří Magdaleny. Sousoší je zakončeno jetelovým křížem s Kristovým tělem a tabulkou INRI. Obyvatelé obce o kapličku i její interiér vzorně pečují, takže se bez poškození dochovala do dnešních dnů.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.hrady.cz/kaple-panny-marie-mezice

Obec Mezice nemá turistickou známku.