Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich jarních výletů jsme tento přírodní park navštívili znovu a poprvé jsme zavítali do okolí obce Moravany, kam nás přivábila procházka naučnou stezkou Po hranici. Využili jsme toho, že se výchozí i cílový bod trasy nacházel u pěkného hotelu Kameňácká myslivna a po návratu z procházky jsme se v ní velice dobře najedli.

Pozdní oběd nás vyšel celkově na čtyřmístnou částku, ale dobře jsme se najedli, pochutnali si a obsluha byla velmi příjemná. Dokonce jsme dostali razítko do památníku a výroční turistickou známku Kofola zdarma. Moc se nám nechtělo, ale nastal čas restauraci opustit a vydat se na další cestu. Ještě nás totiž čekalo pár turistických cílů a jedním z nich byla kaple sv. Vendelína, stojící u konečné zastávky autobusu, obsluhující osadu Kameňák. Od myslivny jsme to k ní měli jen pár stovek metrů a tak jsme na zastávce brzy zaparkovali a doufali, že sem zrovna žádný autobus nepřijede. Vzápětí jsme se vydali na obhlídku výklenkové kapličky, která svou historii začala psát až v roce 2008 a o jejíž vznik se zasloužili nadšenci ze zmíněné osady Kameňák.

Kaplička stála ve svahu nad odpočinkovým altánkem, obklopená zelenou loukou a z jejího výklenku tak trochu povýšeně na nás hleděl sv. Vendelín. Patrona pastýřů, poutníků, ochránce dobytka a polí jsme z obou stran zblízka prozkoumali poté, co jsme se ke kapličce vyškrábali. Na přední straně útlé stavby jsme našli tabulku se vzkazem světce, který nám kladl na srdce, abychom bránili, pomáhali a vzdorovali. Následně jsme sešli dolů k altánku, abychom v něm nalezli ukrytou kešku, jenže jsme museli pár minut počkat, než odejde otec se synem, kteří se zrovna pohybovali příliš blízko nás. Když se tak stalo, keška se rychle stala naší kořistí, takže jsme se mohli spokojeně vrátit k našemu čekajícímu autu.

Po cestě jsme se ještě zastavili u informační cedule, která nám prozradila, že název osady vznikl asi podle kamenného mlýna, který tam byl postaven na konci 18. století. Dále jsme se dočetli, že se zde těžil kámen a také, že v těchto místech operovala partyzánská skupina, kterou v Ištokově chatě postřílelo gestapo. Naštěstí dnes Kameňák slouží chatařům a rekreaci a i proto se nám zde tak líbilo. Po přečtení dalších informací jsme nasedli do auta, jímž jsme odjeli do obce Hýsly, odkud jsme se pěšky vydali na rozhledu Súsedská. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v přírodním parku Chřiby hledali hraniční kameny. Pokud jste toto místo rovněž navštívili, napište pod článek svůj komentář, aby ostatní čtenáři získali lepší přehled o tomto turistickém cíli.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Moravany_-_kaple_sv._Vendelina

Historie :

Kaple sv. Vendelína v Moravanech začala psát svou historii v roce 2008 a o její vznik se zasloužili nadšenci z přilehlé osady Kameňák. Místní chataři výklenkovou kapličku zasvětili sv. Vendelínovi, patronovi pastýřů, poutníků, ochránci dobytka a polí, kterých se v okolí Moravan nachází dostatek. Uvnitř kaple stojí soška světce, jehož podoba údajně vychází ze vzhledu jednoho z osadníků Františka Ščerby. U kaple se každoročně pořádají různé kulturní akce.

Historie čerpána z webu

https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/na-kamenak-dohledne-svaty-vendelin20080622.html

Obec Moravany nemá turistickou známku.