Litovelské Pomoraví pro nás bylo vždy oblíbenou a snadno dostupnou oblastí, do níž jsme často vyráželi z našeho olomouckého bydliště, abychom se pokochali pěknou přírodou. Zatímco lužní lesy jsme brázdili na kole nebo pěšky, do hanáckých vesnic, lemujících pozoruhodný kousek naší země, jsme většinou zajížděli autem. Naše výpravy vždy startovaly v hanácké metropoli, ale když jsme si otevřeli výrobnu přírodních mýdel v Litovli, došlo k velké změně. Práci jsme si totiž občas zpestřili nějakou procházkou po městě nebo okolí a během nich jsme se dokonale seznámili s místními památkami. Jeden srpnový den jsme si udělali volno, abychom navštívili pár vesnic mezi Olomoucí a Litovlí, přičemž jednou z našich zastávek byly také Nasobůrky.

Hanácká vesnice, jejíž název nic společného s tradičním oblekem muslimských žen, existovala prokazatelně již ve 14. století, ovšem naším cílem byla mnohem mladší stavba, u které jsme po příjezdu do Nasobůrek zaparkovali náš stříbrný povoz. Vzápětí jsme vyrazili na obhlídku kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla na návsi postavena roku 1810, jak hlásal letopočet v trojúhelníkovém štítu sakrální stavby. Před námi stála kaplička čtvercového půdorysu, na níž nás na první pohled zaujal velký sanktusník s cibulovitou bání a lucernou. V ní visel malý zvonek umíráček, jehož účel byl každému podle názvu zcela jasný, ovšem v období první světové válce začal zvonit třikrát denně, aby svolal místní obyvatele k modlitbám.

Nahradil tak velký zvon, který ještě na počátku 20. století ohlašoval ráno a večer klekání, a mezitím se rozezněl ještě v poledne, jenže během prvního celosvětového válečného konfliktu byl zabaven a roztaven. Po prohlídce sanktusníku jsme se očima vrátili ke štítu, na němž jsme kromě zmíněného letopočtu objevili menší okno a druhé pak bylo umístěno pod korunní římsou přímo nad vchodem. Na průčelí nás ještě zaujaly svislé lisény a pak jsme již zamířili ke dveřím do kaple, které však byly opatřeny pevnou mříží, takže jsme se dovnitř nepodívali. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů stavby, přičemž jsme v kamenném portálu našli letopočet 1810, jenž nám potvrdil, že jindy kaplička opravdu, ale opravdu postavena nebyla.

Následně jsme se vydali na obchůzku kolem drobné církevní památky a na obou bočních stranách jsme spatřili okna s půlkruhovým záklenkem. Závěr kaple měl také půlkruhový tvar, stejně jako dvojice oken, která do presbytáře spolu s jedním kruhovým okénkem pouštěla světlo. U zadní části kapličky jsme obhlídku stavby zakončili a poté jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli do přilehlého města Litovel. Co jsme zde viděli, to vám již prozradí jiné moje články, tak si jej ve chvílích volna také přečtěte. Vášnivý čtenáři si mohou v sekci Velké povídání o výletech vyhledat článek Jak jsme v Litovli našli hvězdu a švédskou desku, který vám prozradí, jak probíhalo celé naše srpnové putování. Snad vás tedy tento článek inspiroval k návštěvě tohoto kraje, který si vaši pozornost jistě zaslouží.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/nasoburky-kaple-neposkvrneneho-poceti-panny-marie

Historie :

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie byla v obci Nasobůrky postavena roku 1810, když patrně nahradila dřevěnou zvonici. Na počátku 20. století v kapli bývaly dva zvony, přičemž menší sloužil jako umíráček, velký ohlašoval ráno a večer klekání, a ve 12 hodin poledne. Během první světové války byl velký zvon zabaven a roztaven pro vojenské účely. Místo něj pak lidé slýchávali umíráček, jenž obyvatele zval třikrát denně na modlení za ukončení války a návrat sousedů z ní. V roce 1921 kapli začal ke mším kromě římskokatolické církve využívat nově vzniklá československá církev husitská. Na oltáři visel obraz Zvěstování Panny Marie, který byl za pátera Františka Crhy nahrazen obrazem Panny Marie Hostýnské. Původní obraz, zavěšený na boční zdi, před několika lety nedlouho po menší opravě kaple zmizel. Dlažba v kapli pochází z roku 1943. Zvonice byla oplechována roku 1946. Mše už se v kapli pravidelně neslouží, pouze občas při slavnostních akcích a zvon v kapličce zazvoní jen občas, když zemře některý z nasobůrských občanů. Kaple je zapsána od roku 1981 do státního seznamu kulturních památek.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.hrady.cz/kaple-neposkvrneneho-poceti-panny-marie-nasoburky

Obec Nasobůrky nemá turistickou známku.