Velikonoční pondělí lze strávit různými způsoby. Dívky, holčičky a ženy obvykle čekají na koledníky, bezpečně schované za okny a dveřmi svého domova, do nichž se mužská část populace snaží dostat, aby po nezbytných úkonech shrábli zaslouženou odměnu v podobě slepičích nebo čokoládových vajíček, ušatých zajíčků či tekutých panáčků, jichž je někdy až moc. Další volný čas využívají k návštěvám rodin či známých nebo Velikonoce neslaví vůbec a berou je jen jako příležitost k odpočinku od práce. Jednoho roku jsme se připojili ke zbytku populace, který v tento svátek odcestoval za nějakým turistickým cílem či do přírody, a tak jsme opustili Olomouc a odjeli do obce Skalka nedaleko Prostějova. Cesta po dálnici proběhla bez problémů, takže jsme zanedlouho dorazili do našeho cíle, proslaveného především lázněmi s minerálními prameny unikátního složení.

Právě na okraji lázní jsme zaparkovali naše černé SUV a vzápětí jsme za krásného slunečného počasí vyrazili nejen na obhlídku léčebného areálu, ale také na trasu naučné stezky, která nás zavedla do sousední obce Pivín a zase zpět. Na závěr našeho putování jsme si prohlédli kapli sv. Jana Křtitele ve Skalce, která k nám byla otočená zadní částí, takže jsme nejprve viděli její půlkruhový presbytář. Na obou bočních stranách jsme napočítali tři okna s půlkruhovým záklenkem a poté jsme přišli k průčelí církevní stavby, které dominovala hranolová věž. Na stanové střeše nechyběl nezbytný křížek a pod ní jsme spatřili stejná okna, jako před chvíli na bocích kaple. Za nimi byl ukryt zvon, jehož přítomnost jsme za žaluziemi ovšem pouze tušili. V dolní části věže se nacházel vchod, ovšem dveře byly zavřené a tak jsme se dovnitř nepodívali.

Před vchodem se tyčil pískovcový kříž s Kristem s reliéfem Panny Marie na soklu, který neznámý kameník zhotovil v roce 1850. Kříž byl tedy mladší než samotná kaple. Ta totiž vznikla již roku 1828, ale nic víc se nám o nedávno opravené kapličce nepodařilo zjistit. Po obhlídce svatostánku jsme se vrátili na křižovatku a ulicí kolem Obecního úřadu jsme proklouzli zpátky k našemu autu. Chvíli jsme přemýšleli, jestli ještě někam nepojedeme, ale nakonec jsme se rozhodli pro návrat domů do Olomouce. Uzavřeli jsme tak pěkný velikonoční výlet, který nás obohatil mnohem více, než popíjení alkoholu během návštěv. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento slunečný den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme o Velikonocích kráčeli ze Skalky do Pivína a zpět. Pokud jste tato místa rovněž navštívili, můžete napsat své prožity do komentářů pod článkem. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/skalka-u-prostejova-kaple-sv-jana-krtitele​

Historie :

V malé lázeňské obci Skalka na Prostějovsku byla roku 1828 postavena kaple sv. Jana Křtitele. Na začátku 21. století proběhla její kompletní rekonstrukce. Před kaplí stojí kamenný kříž s Kristem s reliéfem Panny Marie na soklu, který byl zhotoven z pískovce v roce 1850. Svatý Jan Křtitel se stal se patronem křižáckého řádu johanitů, později nazvaných maltézští rytíři. Ochraňuje celou řadu profesí: tkalce, krejčí, kožešníky, koželuhy, sedláře, vinaře, hospodské, bednáře, kominíky, kováře, tesaře, architekty, zedníky, kameníky, majitele biografů, hudebníky, tanečníky, zpěváky a podobně. Atributem Jana Křtitele v ikonografii je velbloudí rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl, dlouhé neupravené vlasy a plnovous.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/kaple-sv-jana-krtitele-skalka

Obec Skalka u Prostějova nemá turistickou známku.