Beskydy se staly jednou z našich nejoblíbenějších destinací, kam jsme se velice rádi vraceli, jelikož nás zdejší drsná a zároveň krásná krajina naprosto okouzlila. Občas jsme na československé pomezí z Olomouce vyrazili na jednodenní výlet, ale strávili jsme zde i pár celotýdenních dovolených, které nám daly více času pro důkladnější prozkoumání tohoto kouzelného pohoří. Jednoho roku jsme si na sedm dní pronajali luxusní srub v kanadském stylu, který si jeho majitel postavil na zelené louce teprve nedávno a tak dřevěný domek ještě voněl novotou. Dovolenou jsme si naplánovali na začátek letních prázdnin, kdy se rozlehlá obec Velké Karlovice stala na jeden týden naším novým domovem, z něhož jsme každé ráno po vlastními silami připravené snídani vyráželi na výlety po bližším i vzdálenějším okolí.

Čtvrtý den pobytu jsme celý strávili v jámě lvové, neboť jsme se pohybovali pouze po Velkých Karlovicích, abychom se seznámili s místními památkami, které jsme během této červencové dovolené samozřejmě nemohli vynechat. Celodenní putování po této rozlehlé valašské obci nás mimo jiné zavedlo ke dvojici kapliček, které se nacházely vysoko nad Velkým Karlovicemi, na hřebenu Javorníků. Auto jsme nechali v údolí Pluskovec pod hospodou Kyčerka, v níž jsme se najedli a následně jsme vyrazili po žluté trase na kopec Javorníček. Po náročném výstupu jsme se z vrcholu kopce pokochali krásnými výhledy a pak jsme se již vydali k 250 metrů vzdálené kapličce Stanovnice. Když jsme si ji prohlédli, vrátili jsme se na Javorníček, kde jsme znovu pár minut pobyli, neboť jsme se zde cítili velmi dobře.

V našich duších nastal klid a tohle místo na nás pozitivně zapůsobilo tak silně, že jsme si lehli do trávy bez obav z klíšťat a nasávali pohodovou atmosféru, která z okolní přírody doslova čišela. Vítr lehce pohyboval stvoly rostlin i našimi vlasy, na modré obloze nad námi pluly bílé mraky a když jsme se posadili, znovu jsme se rozhlíželi kolem. Nemohli jsme se té pozitivní energie nabažit a nechali se dobíjet několik minut, než jsme vstali a vydali se za zmíněnou druhou kapličkou. U rozcestníku jsme opustili žlutou turistickou značku a napojili se na cyklostezku číslo 6020 / 3, po níž jsme pohodovým krokem sestupovali pořád níž a níž. Kráčelo se nám velice dobře, neboť cesta klesala velmi mírně, byla dostatečně široká a zpevněná. Zprvu jsme šli po louce, ale záhy jsme vstoupili do lesa, kde jsme však nepobyli dlouho.

Stromy se totiž na levé straně rozestoupily a jelikož cyklostezka v tomto úseku vedla po úbočí kopce, otevřely se nám výhledy dolů do údolí a na protější beskydské kopečky. Svah bezprostředně pod námi sice obsadilo pár převážně listnatých stromů, ale ty nám nedokázaly zabránit v tom, abychom se zde zastavili a pokochali se nečekaně nabídnutou vyhlídkou. A vůbec nám nevadilo, že jsme podobné výhledy viděli z jiných míst, jen z jiného úhlu, protože taková přírodní krása se prostě neokouká. Znovu jsme tak očima přejížděli pás vsetínských vrchů a údolí Vsetínské Bečvy, která je oddělovala od zvedajících se Javorníků nebo zmíněné úbočí, padající zpátky do Velkých Karlovic. Brzy jsme však vyrazili na další cestu, neboť jsme se velice těšili, až si na Štrčkové prohlédneme kapličku, na Valašsku výjimečnou kruhovým tvarem.

Kochání se výhledy jsme vzápětí odložili stranou ještě z jiného důvodu. Museli jsme se totiž soustředit na to, abychom bez úhony překonali rozbahněný úsek cesty, kterou poznamenaly včerejší deště. Nikdo z nás do bláta nezapadl a tak jsme v plném počtu vstoupili do hustého lesa, v němž cestu dramaticky sevřely stromy a křoviny. Zároveň zmizely pěkné rozhledy po krajině, díky čemuž se nám v lese moc nelíbilo a byli jsme rádi, když se zelená hradba po 150 metrech opět rozestoupila a uvolnila nepříjemné sevření. Před námi se objevil pás louky, uprostřed něhož jsme spatřili dřevěný rozcestník, ke kterému nás cyklostezka mírným obloukem o pár desítek vteřin později přivedla. Tabulky na dřevěném sloupu nám prozradily, že jsme sem z Javorníčku urazili jeden kilometr a že se právě nacházíme v nadmořské výšce 785 metrů.

Nejednalo se však o oficiální rozcestník KČT, nýbrž o místní značení jezdecké stezky Velké Karlovice, nicméně jsme žádné jezdce na koních jsme za celou nepotkali. Dlouho jsme se na rozcestí nezdržovali a pokračovali dál. Široká cesta tentokrát vedla řídkým porostem a stále mírně klesala. V zatáčce jsme na vzrostlém jehličnatém stromě narazili na varovnou cedulku s textem Soukromý pozemek a nepříjemným dodatkem Pozor ! Volně pobíhající pes. Varování jsme nikterak nedbali a stále jsme postupovali vstříc našemu cíli. Následovalo kratičké stoupání, jež vzápětí vystřídalo stejně pohodové klesání a k našemu potěšení se krajina více otevřela. Už jsme se však nezastavovali a přírodní krásy jsme si vychutnávali za chůze. Pomalým krokem jsme kráčeli jsme po louce a pak jsme již kapličku na Štrčkové zahlédli.

Církevní stavba se ukrýval ve stínu dvou vzrostlých stromů, které zde byly pravděpodobně vysazeny poté, co byla kaple dostavěna. Zrychlili jsme krok a brzy jsme k ní dorazili. Před námi stála poměrně nízká stavba oválného tvaru, která připomínala malou rotundu, jichž se na Valašsku moc nevyskytovalo. Na šindelové střeše jsme spatřili nezbytný kříž a na bílé fasádě naším očím neunikl letopočet 1915, kdy byla kaplička postavena. Pak jsme přistoupili blíž, abychom nahlédli do vitrínky pod letopočtem, v níž jsme objevili sošku Panny Marie v klasickém modro-bílém oděvu, kterou obklopovala květinová výzdoba, svaté obrázky, druhá soška a také několik mincí. Patrně se jimi chtěl někdo vykoupit ze svých hříchů, ale bůh ví, jestli tento úplatek padl na úrodnou svatou půdu a hříšnému člověku pomohl.

Vedle kaple jsme si ještě prohlédli dřevěný kříž s Kristem a pak jsme se posadili na lavičku a chvíli si odpočinuli. Stejně jako předtím na Javorníčku jsme se zde cítili velmi dobře a tak jsme zde pár minut jen seděli, dívali se kolem sebe a relaxovali. Potom jsme odběhli do lesa pro kešku, kterou jsme bez potíží objevili a díky níž jsme se seznámili s historií svatostánku. Dozvěděli jsme se, že půvabnou církevní památku v lokalitě zvané Štrčková nechal roku 1915 postavit jistý Petr Bukovjan jako poděkování za to, že přežil první světovou válku. Další informace pocházela až z roku 1999, kdy kapličku nechali opravit bratři Sedlákovi z Jezerného a to bylo vše. Nic víc se nám nepodařilo zjistit a tak jsme dali krabičku zpátky na místo, vylezli z lesa ven a vrátili na louku s kapličkou, kterou jsme si dobře pamatovali ze seriálu Doktor Martin.

Pak jsme již kouzelné místo na horském hřebenu Javorníků v nadmořské výšce 777 metrů opustili a vrátili se na rozcestí se značením jezdecké stezky Velké Karlovice, kde jsme odbočili doleva. Následně jsme se po velmi kamenité a neustále klesající cestě vrátili do civilizace, ale o tom již vypráví jiný článek. Jak probíhal závěr čtvrtého dne naší dovolené na Valašsku, to se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde je pro vás připraven cestopis s názvem Jak jsme strávili celý den poznáváním památek ve Velkých Karlovicích. Pokud jste tato místa také navštívili, můžete pod článek připojit svůj komentář a podělit se tak o své vlastní zážitky. Děkujeme a přejeme mnoho štěstí na cestách. Jestliže vás tento článek inspiroval k navštívení kapličky na Štrčkové nebo Velkých Karlovic, pak splnil svůj účel.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/velke-karlovice-kaple-na-strckove​

Historie :

Na rozlehlém území obce Velké Karlovice stojí několik církevních staveb a jednou z nich je kaple oválného tvaru, která je svým půdorysem na Valašsku výjimečná a připomíná malou rotundu. Půvabnou církevní památku v lokalitě zvané Štrčková nechal roku 1915 postavit jistý Petr Bukovjan jako poděkování za to, že přežil první světovou válku. Ve vitrínce je umístěna soška Panny Marie, vedle kapličky pak stojí dřevěný kříž. V roce 1999 nechali kapličku opravit bratři Sedlákovi z Jezerného. Památka se nachází na horském hřebenu Javorníků v nadmořské výšce 777 metrů a výstup k ní je poměrně náročný, odměnou za vynaloženou námahu jsou pak turistovi pěkné výhledy z několika míst v okolí kapličky.

Historie čerpána z webu

https://www.velkekarlovice.cz/

Velké Karlovice jsou držitelem turistické známky č.908.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/velke-karlovice-c908