Letohrad - kaple sv. Jana Nepomuckého
Kaple svatého Jana Nepomuckého byla vystavěna v letech 1734 - 1736 nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček. Historie místa se začala odvíjet po roce 1629, kdy bylo na návrších v okolí Kyšperka vztyčeno devět misionářských křížů a tři byly postaveny i na Kopečku. Vznik kaple je vázán ke snaze katolické církve o vzbuzení úcty k tehdy novému světci sv. Janu Nepomuckému a povznesení českého národa po třicetileté válce. Mezi šiřitele svatojánského kultu patřila i hraběcí rodina Kolovratů, která vystavěla v roce 1714 na Kopečku nad městem, na místě tří misionářských křížů, malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, k níž přicházela četná procesí. Téhož roku se také konala první svatojánská pouť. Jan Václav Breda dal kolovratskou kapli na Kopečku rozbořit a na jejím místě postavil roku 1734 novou kapli na půdorysu pětiúhelníku.
Orlické hory vždy patřily mezi naše nejoblíbenější destinace, kam jsme se vždy rádi vraceli. Na různých místech jsme v nich strávili několik letních i zimních dovolených a dokonale jsme tak poznali různé tváře této části české země. Jednoho roku jsme učinili výjimku a zavítali sem v rámci třídenního listopadového pobytu, kdy jsme byli ubytování v Čenkovicích. Cestou do chaty Pod sjezdovkou jsme se zastavili v Letohradě, abychom se seznámili s památkami města. Některé jsme sice viděli už o 10,5 roku dříve během vůbec první zimní dovolené, ale Letohrad toho nabízel mnohem více. Bylo chladno, ale počasí nám přálo a tak jsme mohli v bývalém Kyšperku bez obtíží poznat spoustu nových pamětihodností, jež jsme předtím v zimě neviděli. Nicméně jsme nedali košem ani těm, které jsme už navštívili.
Po příjezdu do Letohradu jsme naše stříbrné auto zaparkovali u Muzea řemesel a když jsme si prohlédli jeho expozice, vydali jsme se pěšky do centra města, kolem něhož se nacházela největší koncentrace turistických cílů. Jedním z nich byl hřbitov v těsné blízkosti zámku, od něhož jsme k místu posledního odpočinku zdejších obyvatel přišli břízovou alejí a potom jsme se věnovali přilehlé studánce U vodojemu. Následně jsme zamířili ke kapli svatého Jana Nepomuckého, která byla vystavěna v letech 1734 - 1736 nad městem na výšině zvané Kopeček. Výstup nám zpříjemnila další alej, tvořená pro změnu lípami a zanedlouho jsme ke zmíněnému svatostánku dorazili. Před námi se nacházela stavba na půdorysu pětiúhelníku, což mělo symbolizovat pět hvězd kolem Nepomuckého hlavy, představující světcovy ctnosti víru, naději, lásku, dobročinnost a sílu.
Všech pět rohů ambitů bylo ozdobeno cibulovitými věžičkami, v nichž byly zavěšeny zvonky. Když jsme kolem jedné ze zdí přišli ke vchodu s kamenným ostěním, narazili jsme na zavřené dveře, ale nijak nás to nepřekvapilo. Detaily vnitřní kaple s helmovitou střechou, hranolovou věží s lucernou, makovicí a křížem s pěti hvězdami, jsme tak nemohli vidět a museli jsme se spokojit pouze s procházkou kolem ambitů. Během procházky se nám naskytl nádherný výhled na Letohrad a okolím, zkrášleným barvami podzimu. Na vyhlídce jsme chvíli postáli, pokochali se krásami české země a pak jsme vytáhli papíry s vytištěnými informacemi, abychom si o zajímavé kapli něco přečetli. Dozvěděli jsme se, že se historie místa začala odvíjet po roce 1629, kdy bylo na návrších v okolí Kyšperka vztyčeno devět misionářských křížů.
Tři byly postaveny i na Kopečku, kde jsme právě stáli. V dalších desetiletích se katolická církev snažila o vzbuzení úcty k tehdy novému světci sv. Janu Nepomuckému a povznesení českého národa po třicetileté válce. Mezi šiřitele svatojánského kultu patřila i hraběcí rodina Kolovratů, která v roce 1714 na místě tří misionářských křížů vystavěla malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, k níž přicházela četná procesí. Téhož roku se také konala první svatojánská pouť. Jan Václav Breda dal kolovratskou kapli na Kopečku rozbořit a na jejím místě postavil roku 1734 novou kapli na půdorysu pětiúhelníku, aby více vyhovovala poutníkům. Ke stavbě bylo použito kamení z nedalekého hradu Kyšperku. V roce 1736 byly kolem kaple vystavěny ambity, aby poutníci byli chráněni před nepohodou.
Ještě téhož roku dalo město vysázet podél cesty od města po hřebenu Kopečka ke kapli lipovou alej, kterou jsme sem přišli. Podle turistického průvodce z roku 1995 byl stavitelem kaple Donát Theodor Morazzi z Chrudimi, ale dlouhá léta trvalo, než byla tato domněnka potvrzena. Na závěr jsme si přečetli, že v rámci Programu záchrany architektonického dědictví byla kaple v letech 1995 - 2014 postupně opravována, což bylo vidět na první pohled. Z historie tohoto místa nás nejvíce zaujalo, že za císaře Josefa II. z kaple měl být panský ovčín. Nestalo se tak nakonec proto, že se rozhodlo o stavbě nového hřbitova pod kaplí, která měla sloužit jako hřbitovní. Po smrti císaře však šly věci jiným směrem. Hřbitov, který jsme o pár minut dříve viděli, byl založen až v roce 1847 a kaple tak nikdy navrženou funkci neplnila.
Když jsme dočetli poslední řádky, lipovou alejí jsme se vrátili na rozcestí u hřbitova, zabočili doprava a po červené turistické značce jsme brzy přišli na zříceninu hradu Kyšperk, o němž však již vypráví jiný můj článek. Po průzkumu hradu jsme sestoupili dolů ke hřbitovu a následně se vrátili k zámku. Během cesty dolů jsme se několikrát otočili a znovu se podívali na kapli sv. Jana Nepomuckého, tyčící se pyšně nad městem. Nejednalo se však o poslední pohled na architektonicky zajímavou stavbu, neboť jsme kolem ní ještě jednou procházeli, když jsme se druhý den vydali na obhlídku kapličky v lokalitě zvané Pustiny. Chcete-li vědět, co jiného jsme první den pobytu ve Východních Čechách poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme jeden listopadový den věnovali památkám Letohradu.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/letohrad-kaple-sv-jana-nepomuckeho
Historie :
Kaple svatého Jana Nepomuckého byla vystavěna v letech 1734 - 1736 nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček. Historie místa se začala odvíjet po roce 1629, kdy bylo na návrších v okolí Kyšperka vztyčeno devět misionářských křížů a tři byly postaveny i na Kopečku. Vznik kaple je vázán ke snaze katolické církve o vzbuzení úcty k tehdy novému světci sv. Janu Nepomuckému a povznesení českého národa po třicetileté válce. Mezi šiřitele svatojánského kultu patřila i hraběcí rodina Kolovratů, která vystavěla v roce 1714 na Kopečku nad městem, na místě tří misionářských křížů, malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, k níž přicházela četná procesí. Téhož roku se také konala první svatojánská pouť. Jan Václav Breda dal kolovratskou kapli na Kopečku rozbořit a na jejím místě postavil roku 1734 novou kapli na půdorysu pětiúhelníku, aby více vyhovovala poutníkům. Ke stavbě bylo použito kamení z nedalekého hradu Kyšperku. V roce 1736 byly kolem kaple vystavěny ambity, aby poutníci byli chráněni před nepohodou. Ještě téhož roku dalo město vysázet podél cesty od města po hřebenu Kopečka ke kapli lipovou alej. Podle turistického průvodce z roku 1995 byl stavitelem kaple Donát Theodor Morazzi z Chrudimi. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví byla kaple v letech 1995-2014 postupně opravována. Zajímavostí této kaple je, že za císaře Josefa II. z ní měl být panský ovčín. Nestalo se tak nakonec proto, že se rozhodlo o stavbě nového hřbitova pod kaplí, která měla sloužit jako hřbitovní. Po smrti císaře však šly věci jiným směrem. Hřbitov byl založen až v roce 1847 a kaple tak nikdy navrženou funkci neplnila.
Interiér :
V kapli se nachází pětiboký oltář a na každém z pěti dvířek svatostánku je vyřezán jeden děj ze světcova života: Putování do Staré Boleslavi, zpověď královny Žofie, natažení na skřipec, pálení smolnicemi a svržení z pražského mostu do Vltavy. Ve střední části je na každém z pěti rohů umístěna socha jedné ze světcových ctností (víra, láska, naděje, štědrost a statečnost). Na vrcholu stojí na oblaku socha světce na zeměkouli. Stěny a strop byly původně bohatě vymalovány. Později byla malba velmi poškozena vlhkostí. Roku 1864 byla omítka opravena, ale fresky zničeny. Křížová cesta v ambitech je z roku 1847 malovaná kyšperskými malíři Dominikem Umlaufem a jeho synem Janem. Dále je v ambitech kaple Nejsvětější Trojice oltář sv. Antonína Paduánského.
Historie čerpána z těchto webových stránek
Město Letohrad je držitelem turistické známky č.402.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letohrad-c402
