Jednoho roku bělovousý muž v červeném obleku nechal pod nazdobeným vánočním stromečkem ležet obálku s poukazem na pobyt v hotelu Rustikal v městečku Horní Cerkev. Termín jsme si stanovili několik týdnů předem na konec března, kdy jsme předpokládali, že nám bude přát jarní počasí, jenže na Vysočině pár dní před termínem napadl sníh. Naštěstí jsme se s hotelovou recepcí dokázali domluvit na odložení pobytu o jeden měsíc a tak jsme první květnový víkend opustili hanáckou placku, a po dálnici vyrazili vstříc našemu cíli. Cestou jsme si naplánovali zastávku v Pelhřimově, abychom poznali všechny historické památky či zajímavosti, které nám toto město mohlo nabídnout. Jednou z nich byla kaple Panny Marie Bolestné nedaleko autobusového nádraží či spíše hned dvě kaple, stojící vedle sebe.

Náš stříbrný francouzský vůz jsme zaparkovali na Třídě Legií a vyrazili na obhlídku církevní stavby, jejíž předchůdkyní byly Boží muka, postavené roku 1658 zásluhou pelhřimovského purkmistra Jana Eusebia. Důvodem, proč před námi stála kaple a nikoliv Boží muka byl ten, že se na tomto místě roku 1709 událo několik zázračných uzdravení a tak se u Božích muk začali scházet lidé k večerním pobožnostem. A tak zde v letech 1710 - 1714 nechal měšťan Tobiáš Grötzel podle plánů italských stavitelů bratrů Giovanniho a Antonia Reverelliových postavit kapli, jejíž obhlídku jsme zahájili v zadní části stavby, které dominovala dvojice hranolových věží se stanovou střechou. V horní části věží se nacházelo zvonicové patro, které prosvětlovala okna s půlkruhovým záklenkem, za nimiž bychom na začátku 20. století našli dva zvony, odlité v letech 1802 a 1715.

Na věžích se nám líbily nárožní ozdobné lisény a pod korunní římsou jsme uviděli několik menších obdélných okének, pouštějících světlo na schodiště ke zvonům. V přízemí věže jsme narazili na vchod do sakristie, která obě věže spojovala s ústřední osmibokou kaplí, k níž jsme se vzápětí vydali. Cestou jsme v sakristii objevili výklenek se sochou ženy, zvedající víko nádoby, která stála na hranolovém soklu s pamětní deskou. Jestli se jednalo o hrob nějakého církevního hodnostáře či pouhé umělecké dílo, to se nám bohužel nepodařilo zjistit. Pak jsme se již začali věnovat osmiboké kapli se šindelovou střechou, kterou taktéž zdobily lisény a jejíž vnitřní prostor prosvětlovalo několik oken různých tvarů. Na jednom z nároží kaple jsme našli dva kamenné podstavce s reliéfy, patrně pozůstatky nějakého sochařského díla a potom jsme již přišli k hlavnímu vchodu.

Vstup chránil portikus neboli otevřená sloupová hala připomínající balkon, který poskytoval přístřeší věřícím, čekajícím na bohoslužbu. Bohužel dveře byly zavřené, takže jsme se dovnitř kaple nepodívali, nicméně jsme si alespoň prohlédli krásnou kovanou mříž od místního zámečnického mistra Václava Lacka z roku 1755. Právě ta nám bránila vstoupení do útrob svatostánku, ale mříži, skládající se ze čtyř polí svislých a jednoho vodorovného, vyplněné listovými rozvilinami, jsme to odpustili. Pak jsme nade dveřmi spatřili tympanon ve tvaru oslího hřbetu, v jehož středu se nacházela pamětní deska s textem MATRI DOLOROSA TOBIAS JOSEPH GRETZEL LARGITATE INSTA SVNT OBLATA. Pochopili jsme, že deska příchozím měla připomínat donátora stavby, již zmíněného pelhřimovského měšťana Tobiáše Grötzela, který se zasloužil o výstavbu kaple.

U vchodu do kaple naším očím neunikl oválný kámen s reliéfem latinského kříže a pak jsme se vydali na obchůzku kolem svatostánku, přičemž jsme kráčeli po kostkovém chodníku, který lemovala sloupová Boží muka či několik náhrobků u zdi kaple. Cestou jsme minuli boční vchod a za ním jsme opět přišli k dvěma věžím. Nicméně naše církevní exkurze ještě neskončila, neboť vedle kaple Panny Marie Bolestné stála druhá, kdysi zasvěcení sv. Floriánovi. Tento svatostánek s ambity byl postaven roku 1759 pro větší pohodlí poutníků, nicméně 1896 byla větší část ambitů stržena, když se stavěla přilehlá silnice. Zaujalo nás, že v té době v kapli sv. Floriána bydlel hrobník, ale ten přišel o práci, když byl o 10 let později zrušen hřbitov a přenesen na dnešní místo dále od centra Pelhřimova. V dochovaných ambitech jsme si prohlédli malé lapidárium s desítkou křížů a smírčích či pamětních kamenů.

Jeden z nch byl osazen na trojúhelníkovém podstavci, další z kamenů s motivem kříže a erbem stával původně u zdi pelhřimovského hřbitova, než byl přenesen na nové místo. Další kameny upomínaly na tragické události, třeba ten s reliéfem jetelového kříže a textem, podle něhož kámen stával na místě, kde byl zabit soukeník Lukeš. Když jsme si zajímavou expozici prohlédli, zamířili jsme zpátky k našemu autu, jímž jsme odjeli hledat jinou kapli sv. Floriána, o níž však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Vysočině, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme poznali Pelhřimov a Horní Cerekev. A pokud jste toto město rovněž navštívili, nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o daném místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Pelhrimov_-_kaple_Panny_Marie_Bolestne/​

Historie :

Předchůdcem dnešní kaple Panny Marie Bolestné v Pelhřimově byly boží muka, postavené roku 1658 zásluhou pelhřimovského purkmistra Jana Eusebia. Následně se v Pelhřimově údajně odehrálo několik zázračných uzdravení a proto zde v letech 1710 - 1714 nechal měšťan Tobiáš Grötzel postavit kapli, do jejíhož oltáře nechal začlenit původní boží muka. Svatostánek vznikl dle projektu italských stavitelů J. a A. Reverelliových a dodnes je považován za stylově nejčistší a nejúplněji dochovanou sakrální stavbu v Pelhřimově. V roce 1759 k ní byla přistavěna kaple sv. Floriána s ambity a od té chvíle církevní areál sloužil jako poutní. Roku 1787 byl dle císařského nařízení zrušen hřbitov u kostela sv. Víta a tak se kaple Panny Marie Bolestně rozrostla o hroby místních obyvatel. Následující události však pro kapli nebyly nijak příznivé, neboť roku 1896 byla větší část ambitů stržena, když se stavěla přilehlá silnice. V té době v kapli sv. Floriána bydlel hrobník, ale ten přišel o práci, když byl o 10 let později zrušen hřbitov a přenesen na dnešní místo dále od centra Pelhřimova. Možná tento muž s nepopulárním povoláním našel uplatnění na novém místě, kdo ví… V polovině 20. století přestala kaple sloužit svému účelu a dlouhá léta chátrala. Dnes je opravená kaple Bolestné Panny Marie sídlem psychiatrické ordinace a centra pastorální medicíny a v ambitech je prodejna rybářských potřeb.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/kaple-panny-marie-sedmibolestne-pelhrimov

Město Pelhřimov je držitelem turistické známky č.408.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/pelhrimov-c408