Bílovice nad Svitavou byly cílem několika našich výletů, během kterých jsme tuto malebnou obec nedaleko Brna dokonale poznali. Když jsme sem přijeli poprvé, tak se prvním objektem našeho zájmu stal kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908 - 1913 podle návrhu brněnského architekta Antonína Blažka. Naše auto jsme zaparkovali nad svatostánkem, který se nacházel v ostré zatáčce a tak se přímo u něho nedalo zastavit. Vzápětí jsme vyrazili na jeho obhlídku a když jsme k němu došli, nejprve jsme shlédli boční stranu tohoto jednolodního kostela.

Před námi stála novogotická stavba s prvky secese a moderny, přičemž jsme na této straně lodi spatřili podélnou boční kapli s vysokými úzkými okny. Stejné okno jsme pak našli vedle boční kaple, přičemž předsíň prosvětlovala pouze trojice větracích okének. Na fasádě svatostánku nás zaujalo prokládání kamenného zdiva pásy z režných cihel a ornamenty vytvořené z pálených různobarevně glazovaných tašek na krytině valbové střechy.

Následně jsme zamířili k zadní straně kostela, kde jsme si prohlédli presbytář s polygonálním pětibokým závěrem. Do kněžiště propouštěla světlo tři vysoká okna, umístěné mezi pilastry s patkou. Potom jsme pokračovali v obchůzce kolem svatostánku a na druhé straně lodi jsme uviděli čtyřbokou sakristii, do které vedlo jednoramenné lomené schodiště.

Samozřejmě jsme neměli v úmyslu vejít těmito dveřmi dovnitř a tak jsme kolem lodi s dalšími třemi vysokými okny zamířili k jeho čelní straně. Když jsme přišli k hlavnímu vchodu, vzali jsme za kliku ale dveře byly pevně zamčené. Dovnitř jsme se tedy nedostali a tak jsme se věnovali alespoň obhlídce průčelí kostela.

Nad vchodem s lomeným ústupkovým portálem jsme v tympanonu spatřili nástěnnou malbu s portrétem věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, jejíž předlohou byla litografie od Jano Köhlera z roku 1912. Ta nahradila původní malbu symbolizující Nejsvětější Trojici, zničenou při válečných událostech v roce 1945. Pod obrázkem svatých jsme si přečetli nápis Tito otcově jsou naši a nad nimi jsme našli letopočet L.P.1913, tedy datum dostavby a vysvěcení kostela.

Pak jsme od vchodu několik metrů odstoupili, abychom si lépe prohlédli 34 metrů vysokou hranolová věž s přistavěnou kulatou věžičkou na levé straně od vchodu, do níž bylo umístěno schodiště na hudební kůr. Třípodlažní vížka, dole polygonálního a nahoře kruhového půdorysu, krytá kuželovou střechou s makovicí ve vrcholu se nám líbila asi nejvíce z celé stavby, neboť nám připomínala romantické středověké hrady.

Ve zvonicovém patře věže, oddělené od spodní části kordonovou římsou, jsme spatřili na každé straně vysoká okna se žaluziemi. Za nimi byly zavěšeny zvony sv. Cyrila a Metoděje, sv. Anny a umíráček sv. Josefa, ulité roku 1947 panem Manouškem v České u Brna. Nad zvonicovým patrem v nejvýše položené části věže, taktéž vymezené kordonovou římsou, jsme pak našli ciferníky věžních hodin.

Střecha věže byla jehlancová, završena makovicí s rovnoramenným křížem a nejvyšší částí kostela jsme zakončili jeho obhlídku. Potom jsme se pomalu vydali k autu kolem pískovcového kříže s Kristem a když jsme k našemu vozu dorazili, sjeli dolů do obce k restauraci Sokolovna, kde jsme si prohlédli památník S.K. Neumanna a po chvilce jsme pěšky zamířili do krásného údolí za dalšími pomníčky, památníky a studánkami, o kterých pojednávají již jiné moje články.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Bilovice_nad_Svitavou_-_kostel_sv._Cyrila_a_Metodeje

Historie :

Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl v Bílovicích nad Svitavou postavený v letech 1908 - 1913 podle návrhu brněnského architekta Antonína Blažka. Kostel posvětil 20. července 1913 děkan Julius Koubek z Bystrce.

Během druhé světové války byl dne 29. dubna 1945 poškozen při odstřelování obce ruskými vojsky. V roce 1946 byl opraven a o 12 let později prohlášen za kulturní památku.

Do kostela byl v roce 2005 při instalování podlahového vytápění pořízena mramorová řečnická tribuna a oltář ve tvaru obětního stolu zhotovený podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka.

Interiér :

Vnitřní prostor chrámu je osvětlen devíti lomenými okny zasazenými v ostění. Loď kostela o délce 14 m a šířce 8 m je zaklenuta šestidílnou křížovou klenbou, dosahující výšky 9 m. V jižní části lodi byla roku 1946 vestavěna rozměrná hudební kruchta. Podélná boční kaple dlouhá 9 m a široká 2,6 m vytváří prostorový dojem gotického halového dvoulodí. Je zaklenuta taktéž šestidílnou křížovou klenbou a od lodi kostela oddělena dvojicí arkád na pilíři. Presbytář odsazený na šířku 5,8 m a dlouhý 6,8 m je zaklenut lunetami.

Z předválečné výzdoby se dochovaly sochy svatých Cyrila a Metoděje na původním hlavním oltáři, sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie na stěnách presbytáře, boční oltář s pietou, sousoší svatého Františka s ukřižovaným Kristem nad bočním vchodem v kapli, socha svaté Anny a socha Panny Marie na pilíři arkád, socha svatého Antonína Paduánského na stěně předsíně pod věží a jedenáct obrazů křížové cesty malovaných podle Richterových grafik z 19. století. Zničená zastavení byla v roce 1947 namalována znovu podle stejné předlohy.

Historie čerpána z webu

https://farnost-bilovice.cz/uvod/popis-kostel-bilovice/

Bílovice nad Svitavou jsou držitelem turistické známky č.1420.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/bilovice-nad-svitavou-c1420