Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné poznat všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv a tak jsme do tohoto velkého jihomoravského města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jeden z mnoha těchto výletů jsme podnikli z ryze praktických důvodů, neboť jsme rekonstruovali pokoj a potřebovali koupit korkové plotny pro zavěšení turistických známek, které v daném rozměru prodával jen brněnský hypermarket pro kutily. Nakonec jsme sice na stěnu pokoje nalepili polystyren, ale k tomuto rozhodnutí jsme dospěli právě až poté, co jsme korek viděli v Brně na vlastní oči. A jako většinu pracovních cest jsme i tuhle spojili s poznáním některých památek, přičemž jsme se tentokrát věnovali výhradně těm, nacházejícím se v brněnské městské části Židenice.

Jednou z nich byl kostel Církve československé husitské na Zengrově ulici, v níž jsme zaparkovali naše černé SUV a vydali se na obhlídku jednolodního svatostánku. Nejprve jsme shlédli obdélnou loď se čtyřmi úzkými okenními pásy, na jejímž konci jsme narazili na schodiště, vedoucí ke dveřím do sakristie. Přípravna kněžích přiléhala k segmentově ukončenému presbytáři, na který navazovala budova fary a také sousední mateřské školky. V nedělní dopoledne zde žádné děti neběhaly a tak jsme měli na obhlídku šedivých budov klid. Následně jsme se vrátili zpět k autu a začali se věnovat 36 metrů vysoké hranolové věži, završenou jakousi čepicí a kuželovou střechou, na jejíž špičce jsme zahlédli kalich a dvouramenný kříž. Na každé straně věže jsme našli pásy úzkých oken, zasahující téměř její celou délku a pak jsme zamířili k průčelí.

Přední straně chrámu dominovala mohutný dvouramenný kříž, vystupující nad úroveň štítu, u jehož paty jsme uviděli kalich. Pod křížem naším očím neunikl kulatý okenní otvor, pouštějící světlo do přední části lodi. Pak jsme po širokém betonovém schodišti přistoupili ke dveřím, ale ty byly pevně zavřené, takže jsme pokračovali obhlídce svatostánku. Krátce jsme shlédli druhou stranu lodi, která se podobala své kolegyni z ulice a pak jsme se vrátili k autu, v němž jsme se z vlastních vytištěných papírů seznámili s historií stavby. Dočetli jsme se, že kostel Církve československé husitské v Židenicích byl postaven v letech 1935 – 1936 podle návrhu arch. Stanislava Kučery a zasvěcen Spasiteli. Věřícím se určitě muselo ulevit, protože se od té doby bohoslužby nové církve nemusely konat na provizorních místech jako byly náměstí, hasičské skladiště či hřbitov.

Patrně však přispívali rádi, neboť výstavba kostela přišla na 700.000 korun československých a částka byla hrazena právě z příspěvků věřících. Zaujalo nás, že kvůli podmáčenému terénu musely být základy provedeny 1,6 metru pod úrovní ulice, díky čemuž chrám získal sklepní prostory. Sbor byl slavnostně otevřen 5. července 1936 za účasti patriarchy Gustava Adolfa Procházky a biskupa Josefa Rostislava Stejskala. Na závěr jsme se dozvěděli, že za druhé světové války byl chrám poškozen bombardováním a při následných opravách byl zřícený železobetonový strop nahrazen současným dřevěným. Po dočtení dostupných faktů jsme nastartovali a odjeli k nedalekému kostelu sv. Cyrila a Metoděje, o němž se již dočtete v mém dalším článku. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Brně poznávali zajímavosti městské části Židenice.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/brno-zidenice-kostel-cirkve-ceskoslovenske-husitske​

Historie : 

Kostel Církve československé husitské v brněnské městské části Židenice byl postaven v letech 1935 – 1936 podle návrhu arch. Stanislava Kučery a zasvěcen Spasiteli. Od té doby se bohoslužby nové husitské církve nemusely konat na různých provizorních místech jako byly náměstí, hasičské skladiště či hřbitov. Stavba si vyžádala 700.000 Kč a obnos byl uhrazován z příspěvků věřících. Kvůli podmáčenému terénu musely být základy provedeny 1,6 m pod úrovní ulice, díky čemuž chrám získal sklepní prostory. Sbor byl slavnostně otevřen 5. července 1936 za účasti patriarchy Gustava Adolfa Procházky a biskupa Josefa Rostislava Stejskala. Za druhé světové války byl chrám poškozen bombardováním, zřícený železobetonový strop byl nahrazen současným dřevěným. Za oltářem je kaple, v suterénu přednášková síň, knihovna a další. Zvony i s elektrickým zařízením stály 45.000 Kč a darovali je mecenáši.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Spasitele_(Brno)

Město Brno je držitelem turistické známky č.480.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480