Brno - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven v letech 1910–1913 v secesním slohu kvůli zvýšenému počtu věřících, proudících do Brna za prací. Výstavbu nového kostela inicioval brněnský biskup Pavel Huyn jako připomínku 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. v roce 1908. Kostel byl proto prohlášen za jubilejní. Pozemek darovalo město Brno. Základní kámen byl posvěcen 18. srpna 1910 v den panovníkových 80. narozenin. Pro financování stavby založil biskup v brněnské diecézi Jednotu pro stavbu katolických kostelů.
Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné všechny je poznat za jednu, dvě nebo i pět návštěv. Také my jsme do tohoto velikého města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při jednom z mnoha navštívení jsme se podívali do centra, přímo napěchovaném památkami a místy, kudy kráčela historie.
Auto jsme zaparkovali na ulici Křenová, vyřídili potřebné věci v jednom obchodě a zamířili k římskokatolickému farnímu kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie, postaveném v letech 1910–1913 v secesním slohu. Kráčeli jsme rušnou ulicí Křenová plnou chodců, projíždějících aut, tramvají a trolejbusů a najednou se kostel vyloupl mezi řadovou zástavbou, odskočený pár metrů od hlavní cesty. Přešli jsme pěkně vzorně po přechodu na druhou stranu ulice, abychom si jej prohlédli pěkně zblízka a ocitli se tak v místech, kde stával špitál pro malomocné zrušený roku 1782 a kostel sv. Štěpána, zbořený v roce 1908.
Naši prohlídku jsme začali pěkně seshora, u věže vysoké šedesát metrů, ukončenou trojdílnou helmou z měděného plechu. Na každé ze stran štíhlé věže jsme našli velké hodiny, pod nimiž pak zvonicové patro prosvětlovaly vysoká okna se žaluziemi. Za nimi jsme jen mohli tušit dva ocelové zvony, které věnoval brněnský majitel slévárny Heinrich Storek a pod nimi jsme spatřili štítovou atiku s malým kulatým okénkem, které zdobila vitráž zobrazující Krista Krále. O něco níže se pak nacházelo velké průčelní okno, prosvětlující hudební kůr. I na něm jsme si prohlédli krásnou vitráž, která zobrazovala Alžbětu Durynskou rozdávající almužnu chudým. Po stranách tohoto okna až na samém nároží jsme pak uviděli dvě sochy andělů, kteří drželi latinské nápisy, připomínající dokončení a vysvěcení kostela. Docela nás překvapilo, že přímo z čelní strany měl svatostánek hned tři vchody se třemi předsíněmi. Na tom hlavním se nám líbil portál z umělého kamene s reliéfem zvěstování Panny Marie a holubicí, symbolizující Ducha Svatého. Okolo dveří jsme shlédli ornamenty s motivy vinné révy, lilií a růží a pak jsme zkusili vzít za kliku a vejít dovnitř. Ani jsme se moc nedivili tomu, že bylo zavřeno a tak nám interiér zůstal skrytý.
V obhlídce jsme pokračovali na boční straně kostela, v jehož lodi jsme našli další krásné okenní vitráže, znázorňující sv. Aloise, sv. Mikuláše, sv. Jana Nepomuckého a neznámého biskupa s nemocným. V příční lodi jsme pak našli vitráž zachycující boj se Švédy v roce 1645, brněnské paladium a rektora jezuitské koleje Martina Středu. Minuli jsme boční kapli s vitráží zasnoubení Panny Marie se sv. Josefem a vzápětí jsme prošli kolem sakristie, která byla v roce 1970 rozšířena.
Poté jsme si prohlédli kostel ze zadní strany. V kněžišti jsme napočítali čtyři oválná okna, která byla 2. světové války zničena a po válce obnovena s podobiznami sv. Filomény, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Bosca a sv. Jana Vianneye. Jelikož jsme se na druhou stranu svatostánku nemohli kvůli zástavbě dostat, vrátili jsme se na rušnou ulici a po chvilce přemýšlení jsme zamířili do restaurace naproti kostela na oběd. Po jídle jsme pokračovali v chůzi směrem do centra a cestou se zastavili u židovské synagogy Agudas achim. O ní a dalších památkách, které jsme v Brně našli, se dočtete v mých dalších článcích.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brno_-_Kostel_Neposkvrneneho_poceti_Panny_Marie/
Historie :
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven v letech 1910–1913 v secesním slohu kvůli zvýšenému počtu věřících, proudících do Brna za prací. Výstavbu nového kostela inicioval brněnský biskup Pavel Huyn jako připomínku 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. v roce 1908. Kostel byl proto prohlášen za jubilejní. Pozemek darovalo město Brno. Základní kámen byl posvěcen 18. srpna 1910 v den panovníkových 80. narozenin. Pro financování stavby založil biskup v brněnské diecézi Jednotu pro stavbu katolických kostelů.
V roce 1906 byl zadán projekt kostela Franzi Holikovi (1874–1943), žáku Otto Wagnera. V letech 1905–1935 byl Holik brněnským městským architektem a tento kostel je jeho nejvýznamnějším projektem. Návrhů bylo více a jsou uloženy ve farním archivu. Stavbu vedl stavitel Josef Müller a stavební dohled vykonával inženýr Emanuel Straka. Franz Holik navrhl kostel včetně detailů vnitřní výzdoby a vybavení a také faru a školu v sousedství. Pro nestabilní podloží na místě dřívějších bažin jsou základy na železobetonových pilotech. Na klenbu hlavní lodi byl použit litý beton a pro střešní krov ocelová konstrukce.
V roce 1913 byla stavba hotova. Dne 18. ledna 1914 kostel vysvětil biskup Pavel Huyn a slavnosti se účastnil mimo jiné rakouský arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský s manželkou Alžbětou. Po skončení mše byli architekt Franz Holik a inženýr Emanuel Straka v sakristii odměněni záslužným zlatým křížem s korunou. O dva dny později biskup Huyn přenesl farní správu z kostela sv. Maří Magdalény a kostel na Křenové se stal farním chrámem. Vnitřní vybavení kostela a jeho výzdoba byla doplňována v letech 1912–1915, takže v den svěcení ještě chyběly lavice, zpovědnice, obrazy bočních oltářů.
Interiér :
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie zdobí hlavní oltář z bílého a umělého růžového mramoru, který věnovali arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský s manželkou Alžbětou. Po stranách stojí bronzové sochy jejich patronů – sv. Bedřicha a sv. Alžběty Durynské od brněnského sochaře Carla Wolleka (1862–1936), který žil od roku 1896 ve Vídni. Na oltářním obraze od brněnského malíře Johanna Friedricha Wachy se patroni Brna sv. Petr a Pavel modlí k Panně Marii (Immaculata), která stojí na zeměkouli a hadovi. Ve spodní části namaloval autor vedutu města.
Nad svatostánkem je oblouk s tepanými a pozlacenými ozdobami, které zhotovili cizelér Josef Hollas a pozlacovač Jan Hysan. Obraz levého bočního oltáře zhotovil Johann Wacha. Byl namalován v průběhu první světové války pod dojmem válečných útrap a zobrazuje Nejsvětější Srdce Ježíšovo. Matka a invalidní voják hledí ke Kristovu Srdci, které má těšit zarmoucené. Pravý boční oltář s obrazem sv. Josefa namaloval a daroval Eduard Csank (1874–1932). V pravé příční lodi oltář sv. Kříže není součástí původního vybavení a poněkud narušuje jednotný secesní styl kostela. Pochází z kaple svatého Kříže Psychiatrické nemocnice v Černovicích, která spadá pod správu farnosti kostela na Křenové. Nástěnnou secesní malbu interiéru na návrh vídeňského malíře Hanse Kalmsteinera provedl temperovými barvami František Kolbábek z Náměště nad Oslavou.
Celý strop i stěny pokrývá souvislá barevná ornamentální malba s mariánským motivem lilie jako symbolem čistoty. Na obloucích jsou potom motivy růží a ptáčků a na oblouku mezi hlavní lodí a kněžištěm zase zlacená vinná réva. Na stěnách kůru je vymalována rostlina s barevnými motýly a brouky.
Historie čerpána z webu
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Brně je držitelem turistické známky č.480.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480
