Brno - kostel sv. Cyrila a Metoděje v Židenicích
Přípravy a plány na stavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně Židenicích započaly již v roce 1910, kdy vznikl spolek pro stavbu katolického chrámu, který ihned začal se shromažďováním finančních prostředků. Spolek za tři roky získal přes 1300 členů a již roku 1911 zakoupil za 95 000 korun komplex pozemků o rozloze 29 810 m2. V roce 1914 dal vypracovat od architekta Vladimíra Fischera náčrtek stavby budoucího chrámu, ale přípravy přerušila první světová válka. Základní kámen byl proto položen až 28. října 1928, samotná stavba začala v roce 1932, slavnostně byl kostel vysvěcen 27. října 1935. Jeho autorem je architekt Klaudius Madlmayr.
Brno má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že je absolutně nemožné poznat všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv a tak jsme do tohoto velkého jihomoravského města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jeden z mnoha těchto výletů jsme podnikli z ryze praktických důvodů, neboť jsme rekonstruovali pokoj a potřebovali koupit korkové plotny pro zavěšení turistických známek, které v daném rozměru prodával jen brněnský hypermarket pro kutily. Nakonec jsme sice na stěnu pokoje nalepili polystyren, ale k tomuto rozhodnutí jsme dospěli právě až poté, co jsme korek viděli v Brně na vlastní oči. A jako většinu pracovních cest jsme i tuhle spojili s poznáním některých památek, přičemž jsme se tentokrát věnovali výhradně těm, nacházejícím se v brněnské městské části Židenice.
Jednou z nich byl kostel sv. Cyrila a Metoděje na velmi frekventované Gajdošově ulici, takže jsme po příjezdu k trojlodní bazilice naše černé SUV zaparkovali v sousední Hrozňatově ulici. Vzápětí jsme vyrazili na obhlídku farního kostela, jenž byl vystavěn v letech 1932 – 1935 podle projektu architekta Klaudia Madlmayra a nejprve jsme shlédli 33 metrů dlouhou hlavní loď s různými přístavky. Kostel pro 1200 věřících byl totiž po architektonické stránce složitou stavbou. Výrazným prvkem na této straně byla velká boční kaple s dvojicí vysokých úzkých oken s půlkruhovým záklenkem a sousední čtverhranná budova depozitáře se dvěma řadami oken nad sebou. Nad nimi jsme spatřili půlkruhově ukončené kněžiště a pak jsme se již věnovali 46 metrů vysoké hranolovité věži, jež přiléhala k severní straně kostela.
Věž byla zakončena osmibokým nástavcem s nezbytným křížem na vrcholu, pod kterým se nacházelo zvonicové patro s trojitými úzkými okny na každé straně, za nimiž jsme tušili přítomnost čtyř zvonů. Ty byly pořízeny roku 1955, jelikož původní sestava byla zrekvírována o třináct let dříve pro válečné účely. Díky ciferníkům jsme si uvědomili, že za necelou půlhodinu budou kostelní hodiny odbíjet poledne, ale tak dlouho se nám čekat nechtělo. Na věži jsme ještě shlédli úzká obdélníková okna, která se nacházela v jednotlivých patrech nad sebou a pouštěla světlo na schodiště, vedoucí ke zvonům. U paty věže jsme narazili na přístavek se samostatným vchodem, přičemž za dveřmi se nacházely právě zmíněné schody do zvonicového patra a pak jsme se přesunuli k přední straně svatostánku.
Průčelí dominovalo arkádové podloubí s pěti oblouky, kryjící vstup do kostela tak, aby v případě nepříznivého počasí měli příchozí věřící co největší pohodlí. Nad arkádami jsme si prohlédli čtvercový reliéf sv. Cyrila a Metoděje z hořického pískovce od akademického sochaře Julia Pelikána, jehož umělecká díla jsme vídávali při procházkách Olomoucí. Autor desítek pomníků a sochařské výzdoby totiž působil hlavně v hanácké metropoli, kde roku 1969 také zemřel. Nad reliéfem se nacházela dvě úzká okna s půlkruhovými záklenky a ještě o něco výše pak průčelí završoval trojúhelníkový štít, v jehož středu naším očím neunikl plastický obličej světce. Následně jsme přistoupili ke dveřím, ale ty byly bohužel zamčené a tak jsme se dovnitř nepodívali. Vedle vchodu jsme objevili nástěnku s historickými fakty, které jsme si rádi přečetli.
Kromě již zmíněných informací jsme se dozvěděli, že přípravy na stavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje započaly již v roce 1910, kdy vznikl spolek pro stavbu katolického chrámu, který ihned začal se shromažďováním finančních prostředků. Následující rok spolek zakoupil komplex pozemků a v roce 1914 nechal vypracovat náčrt nového svatostánku, ale přípravy přerušila první světová válka a proto byl kostel vystavěn až v letech 1932 – 1935. Dále jsme se dočetli, že během druhé světové války byl chrám značně poškozen, ale brzy po skončení konfliktu byl opraven a život farníků se vrátil do normálních kolejí. Po komunistickém převratu však byla církev utlačována a roku 1953 byla zakládajícímu spolku zastavena činnost. V roce 2003 se dalo vše opět do pořádku a kostel se tak opět stal duchovním centrem farnosti.
Když jsme si přečetli dostupné informace, vydali jsme se na obchůzku kolem zbývajících částí kostela. Druhá strana stavby vypadala téměř stejně jako ta protější s tím rozdílem, že jsme zde narazili na schodiště do sklepení a také na železný kříž s Kristem. Kovová část byla zasazena do kamenného odstupňovaného podstavce, na němž jsme si přečetli, že kříž nechali ke cti Boží postavit manželé Jiří a Teresie Kratochvílovi z Juliánova roku 1889. Umělecké dílo pak bylo nákladem místních občanů roku 1926 obnoveno. Když jsme si kříž prohlédli, dokončili jsme obchůzku kolem kostela a vrátili se k autu, jímž jsme odjeli na Pálavské náměstí. Vzápětí jsme se vydali na naučnou stezku Akátky, o čemž již vypráví jiný můj článek. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Brně poznávali zajímavosti městské části Židenice.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/brno-kostel-sv-cyrila-a-metodeje-v-zidenicich
Historie :
Přípravy a plány na stavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně Židenicích započaly již v roce 1910, kdy vznikl spolek pro stavbu katolického chrámu, který ihned začal se shromažďováním finančních prostředků. Spolek za tři roky získal přes 1300 členů a již roku 1911 zakoupil za 95 000 korun komplex pozemků o rozloze 29 810 m2. V roce 1914 dal vypracovat od architekta Vladimíra Fischera náčrtek stavby budoucího chrámu, ale přípravy přerušila první světová válka. Základní kámen byl proto položen až 28. října 1928, samotná stavba začala v roce 1932, slavnostně byl kostel vysvěcen 27. října 1935. Jeho autorem je architekt Klaudius Madlmayr. Ve druhé světové válce byl chrám značně poškozen a roku 1942 byly zrekvírovány všechny zvony. Během dvou poválečných let byly škody opraveny a život farníků se vrátil do normálních kolejí. Po komunistickém převratu však byla církev utlačována a roku 1953 byla zakládajícímu spolku zastavena činnost. V roce 2003 se dalo vše opět do pořádku a kostel se tak opět stal duchovním centrem farnosti.
Interiér :
Nástěnné malby od Petra Pištělky představují čtyři evangelisty a příchod slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu i křest knížete Bořivoje. Malba je provedena na bílé omítce. Hlavní oltář i šest oltářů vedlejších navrhl Klaudius Madlmayr, plastická výzdoba ze dřeva je dílem řezbářské dvojice bratrů Heřmana a Karla Kotrbových. Oltář je křídlový, jeho pozadí má podobu dvojitého cyrilometodějského kříže. Ve střední části oltáře se nachází dřevořezba Židenické Madony s žehnajícím dítětem Ježíšem.
Historie čerpána z těchto stránek
Město Brno je držitelem turistické známky č.480.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/brno-c480
