Chudobín - Husitský sbor svatého Cyrila a Metoděje
Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Chudobíně, zvaný také jako Husitský sbor svatého Cyrila a Metoděje byl vystavěn v letech 1923 – 1925 z iniciativy Josefa Žídka, faráře československé církve husitské. Základní kámen byl položen 27. května 1923 a kostel byl dokončen roku 1925. Mezitím však farář Žídek přestoupil k pravoslaví a kostel byl vysvěcen jako ortodoxní. Během následujících let probíhal spor mezi církví husitskou a nově vzniklou pravoslavnou o vlastnictví kostela. Ten v roce 1934 připadl československé církvi husitské. Farář Žídek proto v letech 1934 - 1935 inicioval výstavbu nového pravoslavného kostela stejného zasvěcení. První bohoslužba československé církve husitské proběhla v kostele dne 6. března 1936. V kostele se nacházejí oltářní obrazy, které namaloval litovelský rodák Alois Kučera. V roce 1966 sem byly přemístěny varhany ze zrušeného Červeného kostela v Olomouci.
Na konci dubna jednoho roku se aprílové počasí uklidnilo a ukázalo světu přívětivou tvář, čehož jsme využili a podnikli celodenní výlet, během něhož jsme důkladně poznali památky města Litovel. Kromě zajímavostí hanáckých Benátek jsme zavítali do několika vesnic v okolí, mezi něž jsme zařadili také Chudobín, obec proslavenou třemi různými svatostánky. Jako první jsme poznali pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje a potom jsme popojeli o několik stovek metrů dál k jeho předchůdci se stejným zasvěcením. Naše stříbrné auto jsme zaparkovali naproti svatostánku a vzápětí jsme se vydali na jeho průzkum. Před námi se tyčil kostel, jenž byl vybudován mezi lety 1923 – 1925 z iniciativy Josefa Žídka, faráře československé církve husitské, který inklinoval k pravoslaví a tak byl tento svatostánek vysvěcen jako ortodoxní.
Během následujících let probíhal spor mezi církví husitskou a pravoslavnou, která teprve začínala své působení v čs. republice, o vlastnictví kostela. Ten v roce 1934 připadl československé církvi husitské. Farář Žídek přešel k pravoslavné církvi a v letech 1934 - 1935 proto z jeho iniciativy vznikl nový pravoslavný kostel stejného zasvěcení, který jsme viděli už před chvílí. Všechny tyto informace jsme se dočetli z papírů, které jsme si před výletem vytiskli doma. Dále jsme se dozvěděli, že se v kostele nacházejí oltářní obrazy, jež namaloval litovelský rodák Alois Kučera a varhany ze zrušeného Červeného kostela v Olomouci, které byly do Chudobína přemístěny v roce 1966. Když jsme se seznámili s krátkou historií husitského svatostánku, začali jsme se věnovat samotné stavbě a obešli jsme si ji kolem dokola.
Pohyb nám znesnadňovala vyšší tráva, ale vše jsme zvládli. Shlédli jsme tak jednolodní kostel s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věží s cibulovou bání. Fasády byly členěny lisenami či obdélnými okny a ukončeny stylizovaným geometrickým vlysem s oběžnou profilovanou korunní římsou. Ve zvonicovém patře věže jsme spatřili okna termální, lemované reliéfní linkou ve tvaru oslího hřbetu. Průčelí stavby bylo tvořeno rizalitem, v jehož středu se nacházel obdélníkový vchod se segmentově zaklenutým nadsvětlíkem, k němuž jsme následně přistoupili, abychom se podívali také do interiéru kostela. Dveře však byly pevně zavřené, takže jsme vnitřní výbavu bohužel neviděli. Pokračovali jsme tedy v obhlídce stavby a na jejím průčelí jsme napočítali čtyři úzká obdélníková okna, přičemž se ve štítu nad rizalitem nacházela další dvě.
Na vrcholu štítu jsme spatřili reliéf kalicha, zatímco po stranách a na rozích průčelí se nám hodně líbily nízké hranolové věže s křížovou střechou. Podivili jsme se tomu, že autor tak pěkné stavby zůstal neznámý. Když jsme si vše prohlédli, představitele moderní sakrální architektury první poloviny 20. století jsme opustili a popojeli ke třetímu svatostánku. Tím byl katolický kostel sv. Františka Serafínského, o němž však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli nezapomeňte také přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme v Litovli a okolí viděli, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis s názvem Jak jsme v Chudobíně viděli tři různé kostely. Dozvíte se tak mnohem více informací. Pokud jste kostely v Chudobíně rovněž navštívili, neváhejte a napište do komentářů níže své poznatky. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/chudobin-husitsky-sbor-svateho-cyrila-a-metodeje
Historie :
Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Chudobíně, zvaný také jako Husitský sbor svatého Cyrila a Metoděje byl vystavěn v letech 1923 – 1925 z iniciativy Josefa Žídka, faráře československé církve husitské. Základní kámen byl položen 27. května 1923 a kostel byl dokončen roku 1925. Mezitím však farář Žídek přestoupil k pravoslaví a kostel byl vysvěcen jako ortodoxní. Během následujících let probíhal spor mezi církví husitskou a nově vzniklou pravoslavnou o vlastnictví kostela. Ten v roce 1934 připadl československé církvi husitské. Farář Žídek proto v letech 1934 - 1935 inicioval výstavbu nového pravoslavného kostela stejného zasvěcení. První bohoslužba československé církve husitské proběhla v kostele dne 6. března 1936. V kostele se nacházejí oltářní obrazy, které namaloval litovelský rodák Alois Kučera. V roce 1966 sem byly přemístěny varhany ze zrušeného Červeného kostela v Olomouci.
Historie čerpána z těchto webových stránek
Obec Chudobín nemá turistickou známku.
