Dolní Kounice jsme navštívili během zpáteční cesty domů, když jsme se vraceli do Olomouce od příbuzných bydlících na Jižní Moravě. Jednou z památek, kterou v tomto městečku viděli, byl římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla na Masarykově náměstí, jenž byl postaven v letech 1877 - 1879 na místě, kde se předtím nacházela renesanční radnice a měšťanský Kölblův dům. Patronkou kostela se stala hraběnka Terezie Herbersteinová, manželka majitele zdejšího zámku, která též na jeho stavbu věnovala 15 000 zlatých.

Zaparkovali jsme na okraji ulice naproti novorenesančního chrámu a vydali se na obhlídku 45 metrů dlouhého svatostánku. Mohutný trojlodní kostel od architekta Schlepse z Valtic na nás zapůsobil opravdu monumentálním dojmem asi stejně, jako na věřící v 19. století, když se poprvé zúčastnili bohoslužby či vysvěcení stavby brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem. Rozdíl byl ale v tom, že stromy před průčelím zde vůbec nebyly a ve výklencích se na čelní straně nacházely dřevěné sochy světců.

Během obchůzky kolem lodi svatostánku jsme na fasádě napočítali pět půlkruhových oken zdobených vitrážemi, oddělených ode sebe pilastry, čili dekoračními sloupy s patkou. Uprostřed přízemí lodi jsme našli boční vchod, ke kterému jsme rovněž zamířili, ale dveře byly i v tomto kostele zavřené, stejně jako v jiných v Dolních Kounicích. Vzhledem k tomu, že jsme sem zavítali o letních prázdninách a byla neděle, nemile nás tento fakt překvapil. Pokračovali jsme tedy obhlídkou půlkruhového kněžiště, prosvětleném také půlkruhovými okny s malou římsou nad nimi.

Kolem druhé boční strany jsme došli k průčelí kostela, kde jsme si pod již zmíněnými stromy prohlédli sochu sv. Jana Nepomuckého ze třetí čtvrtiny 18. století v obvyklém pojetí držícího nakoso kříž. Dále jsme zde shlédli kříž s Kristem a misijní kříž u vchodu, taktéž zamčeného snad na padesát západů. Nade dveřmi jsme spatřili trojici oken, opět dělených pilastry, z nichž to prostřední bylo znatelně větší než zbylé dvě. Okna kryla klasická římsa, nad kterou se tyčila 41 metrů vysoká hranolová věž. Nad zvonicovým patrem jsme pak viděli zúženou část věže s hodinami na každé straně a zbytek pak tvořila báň zakončená křížem.

Ve věži viselo pět zvonů ze 17. století, které pocházely ze zrušeného kostela u řeky Jihlavy, kde stával menší původní kostel z roku 1411, jenž postupem času už nevyhovoval svou kapacitou. Navíc trpěl častým rozvodňováním řeky a při velké povodni roku 1862 byl natolik poškozen, že musel být uzavřen. Nepřekvapilo nás, že dva největší zvony byly v roce 1917 zrekvírovány pro válečné účely. V době naší návštěvy zde byly tedy zavěšeny tři staré zvony, které přečkaly i druhou světovou válku.

Po obhlídce chrámu jsme se šli ještě podívat na celkově třetí sochu sv. Jana Nepomuckého v Dolních Kounicích. Tato stála pár metrů od průčelí kostela na Masarykově náměstí. Na soklu jsme našli letopočet 1735, kdy ji vytvořil ji známý sochař Ignác Lengelacher. Zajímavé bylo, že dříve stávala na okraji obce u silnice směrem na Pravlov. Potom jsme již zamířili k našemu stříbrnému vozu, kterým odjeli k židovskému hřbitovu nad městem. Paradoxně jsme tak měli Dolní Kounice opět pod sebou stejně jako o několik desítek minut dříve od kaple sv. Antonína, ale tentokrát z opačné strany údolí.

O hřbitovu židovských obyvatel Dolních Kounic se dozvíte více informací v dalším článku. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v Dolních Kounicích poznávali zejména církevní památky. Ten vám prozradí další podrobnosti. A protože jsme toho v Dolních Kounicích navštívili opravdu mnoho, tak na mých stránkách najdete mnoho příspěvků z tohoto jihomoravského města. Nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Dolni_Kounice_-_kostel_sv._Petra_a_Pavla

Historie :

Kostel svatých Petra a Pavla byl v Dolních Kounicích postaven v letech 1877 - 1879 na místě, kde se předtím nacházela renesanční radnice a měšťanský Kölblův dům. Tento nový kostel nahradil původní kostel z roku 1411, jenž se nacházel na pravém břehu Jihlavy. Starý chrám byl poměrně malý a postupem času už nevyhovoval svou kapacitou. Navíc trpěl častým rozvodňováním řeky a při velké povodni roku 1862 byl natolik poškozen, že musel být uzavřen. Dalších sedmnáct let byly bohoslužby pořádány v kapli svatého Fabiána a Šebestiána a v roce 1881 byl dokonce poničený kostel zbořen.

Čtyři roky předtím však již byla zahájena stavba nového svatostánku, přičemž jej navrhl architekt Schleps z Valtic a podrobný projekt zpracoval místní občan Antonín Strnad. Patronkou kostela se stala hraběnka Terezie Herbersteinová, manželka majitele zdejšího zámku, která též na jeho stavbu věnovala 15 000 zlatých. Kostel byl dokončen roku 1879 a vysvěcen o deset let později brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem. V interiéru kostela se nachází některé vybavení ze starého chrámu. Byla sem umístěna kazatelna z roku 1618, sochy z oltáře a rovněž další skulptury. Na hudebním kůru jsou krásné varhany od Antonín Moelzera z roku 1903.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://farnostkounice.webnode.cz/kostely-a-pamatky-nasi-farnosti/

Město Dolní Kounice je držitelem turistické známky č.838.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-dolni-kounice-c838