Obec Lipná, rozkládající se mezi městy Odry a Potštát, jsme navštívili z velmi prozaického důvodu. V určitém životním období jsme se totiž jezdili dívat na vesnické rodinné domky, protože jsme si chtěli nějaký koupit a trávit v něm čas chalupařením. Jeden z adeptů na koupi se nacházel právě ve vsi Lipná a protože jsme vždy rádi spojovali příjemné s užitečným, ještě před prohlídkou domu jsme se zastavili na několika turisticky atraktivních místech, mezi něž patřily i dvě církevní památky v této obci. Prvou z nich byl kostel sv. Jana Křtitele, u něhož jsme zaparkovali naše stříbrné auto a vyrazili za obhlídkou posledního dřevěného svatostánku v oblasti Oderských vrchů. Kráčeli jsme po nevyasfaltované cestě kolem zdi z lomového kamene, která byla vybudována roku 1854 bez použití malty a brzy jsme přišli ke vstupní brance.

U ní se tyčil mramorový kříž s Kristem s německým textem, u něhož jsme se příliš dlouho nezdrželi a vešli jsme dovnitř. Před námi se nacházel vstup do jednolodní dřevěné stavby na kamenné podezdívce, který však byl zavřený, což nás nijak nepřekvapilo a pokračovali jsme v obhlídce exteriérů kostela. Na šindelové střeše jsme spatřili polygonální sanktusník s lucernou a cibulovou bání, na jejímž vrcholu byla makovice s křížem a uvnitř věžičky našim očím neunikly dva zavěšené zvony. Následně jsme se vydali na obchůzku kolem 18 metrů dlouhé stavby kryté šindelem a na každé straně lodi jsme narazili na dvě okna s půlkruhovým záklenkem, přes které se nám povedlo nahlédnout do útrob kostelíka. Bíle vymalovaný interiér s plochým stropem a břidlicovou podlahou byl vcelku prostě zařízen.

Spatřili jsme v něm dřevěné lavice, obrazy křížové cesty na stěnách, zdobenou kazatelnu a dřevěný oltář, z něhož zloděj roku 1998 odcizil obraz sv. Jana Křtitele, který namaloval Petr Hochecket v polovině 18. století. Na hudební kruchtě se pak nacházely varhany, pořízené roku 1908 a to bylo vše, co jsme přes okna mohli vidět. Popošli jsme tedy k pravoúhlému kněžišti, který rovněž prosvětlovala dvě okna a když jsme presbytář obešli, na druhé straně jsme narazili na obdélnou sakristii. Přes další okno jsme nahlédli dovnitř a shlédli jsme tak pár věcí, které farář potřeboval ke své činnosti během mší. Uvnitř panoval trochu nepořádek, ale protože se zde bohoslužby konaly pouze dvakrát ročně na vánoce a to při příležitosti narození sv. Jana Křtitele nebo při pohřbu, asi to nikomu zase tak moc nevadilo.

Když jsme prošli kolem druhé strany lodi, ocitli jsme se zase u jednoho vchodu do kostela, čímž jsme naši obhlídku dřevěné stavby ukončili. Pak jsme se prošli po hřbitově, který kostelík obklopoval a se zájmem jsme si prohlédli původní náhrobky německých obyvatel. Když se tak stalo, církevní areál jsme opustili druhou brankou, u níž se nacházel další mramorový kříž s Kristem, v jehož střední části jsme spatřili reliéf Panny Marie a o něco níže text Můj Ježíši milosrdenství. Následně jsme zamířili k silnici, kde stál památník obětem první světové války a když jsme si jména nešťastníků přečetli, vrátili jsme se k našemu povozu, který odpočíval u autobusové zastávky. Posadili jsme se dovnitř a vzápětí jsme si přečetli pár informací z historie svatostánku.

Fakta nám poskytly papíry, které jsme si doma před výletem vytiskli, neboť jsme ještě nevlastnili mobilní data a dostatečně rychlé telefony. Přesné datum výstavby kostela jsme se však nedozvěděli, ale podle některých indicií údajně v 17. století. Dále jsme si přečetli pár letopočtů, kdy proběhly různé opravy části kostela a na závěr nás čekaly dvě smutné zprávy. Jak už bylo zmíněno, tak byl kraden oltářní obraz a o dva roky dříve sochy sv. Barbory, sv. Vavřince a sv. Anny. Když jsme dočetli poslední řádky, nastartovali jsme auto a odjeli na druhý konec obce, kde jsme shlédli malou kapličku, o níž však již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také někdy přečtěte. Jak naše putování pokračovalo, to vám prozradí cestopis v sekci Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte článek s názvem Jak jsme v okolí Potštátu navštívili pár kostelů a pramen Odry.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/lipna-kostel-sv-jana-krtitele​

Historie :

První písemná zmínka o německé osadě Lipná pochází z roku 1394 a již tehdy zde stával kostel s vlastní duchovní správou. Velmi pravděpodobně se však jednalo o předchůdce současného svatostánku, který podle některých indicií vznikl v 17. století, ale přesné datum není známo. Na kruchtě se dochoval barokní varhanní pozitiv s datací 1699. V roce 1715 byl pořízen nový oltář a roku 1746 byl kostel opraven do současné podoby či vysvěceny zvony. Další opravy byly provedeny v roce 1772 a v roce 1908 byly pořízeny nové varhany. V roce 1927 byla při opravě položena podlaha z břidlicových tabulí. V roce 1953 při generální opravě byly vyměněny hnilobou zasažené spodní trámy. V roce 2017 byla provedena oprava kamenné zdi postavené v roce 1854. V roce 1996 byly odcizeny sochy sv. Barbory, sv. Vavřince a sv. Anny. V roce 1998 byl kostel opět vykraden, z hlavního oltáře byl zcizen obraz sv. Jana Křtitele od malíře Petra Hochecketa z roku 1746.  Bohoslužby se zde provádějí dvakrát ročně, a to k Slavnosti narození sv. Jana Křtitele (24. 6.) a ve vánoční době nebo také při pohřbu na místním hřbitově.

Interiér :

Nad vchodem v západním průčelí je na čtyřech dřevěných sloupech posazena dřevěná kruchta. Interiér kostela je prostý bez ozdob, je omítnutý a bíle vymalován. Strop je plochý, podlaha vyložena břidlicovými tabulemi. Hlavní oltář je vyřezávaný ve stylu lidového baroka. Loď prosvětlují dva páry oken v bočních stěnách, v kněžišti jsou po jednom v bocích. Okna mají půlkruhové zakončení. V okně nad dveřmi do sakristie se dochovalo původní zasklení vypouklými skleněnými tabulkami.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Lipn%C3%A1)

Obec Lipná nemá turistickou známku.