V Mohelnici jsme se octli již několikrát a během prohlídek města jsme poznali mnoho památek. Jednou z nich byl kostel sv. Stanislava, který jsme poznali při třetí návštěvě města. Když jsme ke svatostánku autem přijeli, měli jsme problémy kde zaparkovat, ale nakonec se nám podařilo nechat náš vůz mezi paneláky nedaleko jednolodního kostela.

Vzápětí jsme se vydali na jeho obhlídku a jako první nám padl do oka trojboký presbytář, k němuž přiléhala čtyřboká sakristie. Více nás však zaujal kříž s Kristem, nacházející se v jakési přístavbě na konci kněžiště. Další naše kroky vedly po chodníku podél lodi, na které jsme si všimli opěrných pilířů, bočního vchodu a několika oken se segmentovými záklenky, propouštějících dovnitř světlo. Na valbové střeše jsme spatřili malou věžičku, čili sanktusník.

Pak jsme již přišli k čelní straně stavby, kde jsme si nejprve prohlédli pěknou pozdně renesanční bránu se znakem tehdejšího olomouckého biskupa Františka kardinála Dietrichstein a na níž jsme si přečetli moralizující citát. Našli jsme na ní také letopočet 1607, ale nezjistili jsme, na co datum poukazoval, protože samotný kostel byl vystavěn v letech 1577- 1584, kdy starý hřbitov již nepostačoval potřebám města. Pak jsme se opět věnovali obhlídce kostela.

Přišli jsme k hlavnímu vchodu do svatostánku, který byl bohužel zamčený, takže jsme neviděli jeho interiér. Nade dveřmi jsme spatřili erb rodu Lichtenštejnů a o něco výše sochu sv. Stanislava. Nad námi se vypínala hranolová věž s barokním štítem v dolní části. V něm jsme uviděli malé okénko, prosvětlující schodiště ke dvou zvonům z let 1747 a 1749 s reliéfy sv. Stanislava a zřejmě sv. Kryštofa.

Samotné zvonicové patro bylo osazeno trojicí obloukových oken a také nám neuniklo, že na věži chyběly ciferníky s hodinami. Věž pak byla zakončená úzkou cibulovitou špičkou s křížem. Zaujalo nás, že kostel byl několikrát upravován, přičemž ta část, u které jsme stáli, byla přistavěna okolo roku 1773. Tehdy byl svatostánek zvětšen asi o pět metrů přístavbou lodě s kruchtou a věží a byla také upravena okna a celý kostel byl nově zaklenut. Dále jsme se dozvěděli, že v roce 1795 byly prováděny úpravy na věži a v letech 1855 - 1856 došlo k zastřešení věže a byla upravena fasáda. 

Následně jsme se šli podívat na druhou boční stranu, v níž jsme našli řadu náhrobků převážně z 18. a 19. století, osazených do stěn kostela. Jednalo se třeba velkolepé náhrobky rodičů zdejšího faráře Valentina Hagendorna, kteří zemřeli v letech 1585 (otec Michael) a 1587 (matka Anna). I další náhrobky s epitafy byl zajímavé a rádi jsme si je prohlédli. Docela nás překvapilo, že jich zde bylo tolik, ale na druhou stranu jsme se nacházeli u kostela, který sloužil jako hřbitovní.

Teprve roku 1905 byl hřbitov zrušen a změněn na park. Narazili jsme zde také na další pískovcový kříž s Kristem a pak jsme již odlovili zdejší kešku. Potom jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli na začátek městského parku, v němž jsme si prohlédli místo, na kterém byl upálen kněz Kryštof Alois Lautner v roce 1685. I na tomto místě s pohnutou historií jsme našli kešku a následně jsme se prošli parkem. Pak jsme se již vrátili k našemu francouzskému vozu, kterým jsme odjeli domů do Olomouce.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Mohelnice_-_kostel_sv._Stanislava/

Historie :

Kostel svatého Stanislava v Mohelnici byl postaven na místě bývalé kaple svaté Barbory jako hřbitovní. Na vlastní náklad výstavbu zahájil v roce 1577 mohelnický rodák, pražský arcibiskup Antonín Brus. Zemřel však ještě před dokončením kostela, v roce 1580. Kostel vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský v roce 1584.

Během třicetileté války byl kostel v roce 1642 poničen. Od roku 1664 byl postupně opravován s finanční podporou olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, který jej znovu vysvětil v roce 1695. V roce 1739 při požáru města kostel vyhořel a obnoven byl až v roce 1747. V roce 1773 nebo o několik let později byl zvětšen asi o pět metrů na západě přístavbou lodě s kruchtou a věží. Zároveň byla upravena okna a celý kostel byl nově zaklenut. Stáří sakristie není jasné - mohla vzniknout při přestavbě nebo patřit k původní stavbě.

V roce 1795 byly prováděny blíže neurčené úpravy na věži, celý kostel byl upraven v letech 1855-1856 (fasády, zastřešení věže). V roce 1933 byly v kostele postaveny nové varhany. V roce 1949 byla provedena částečná rekonstrukce kostela, v roce 1964 opravena věž. V letech 1976-77 dostal kostel novou střechu a fasádu.  V roce 1980 byla dokončena celková rekonstrukce kostela včetně statického zajištění a úpravy interiéru. Vysvěcen byl v roce 1982.

Interiér :

V interiéru kostela sv. Stanislava se nachází obětní stůl a tabernákl, který vytvořil podle liturgické úpravy 2. vatikánského koncilu v letech 1978-1980 Jiří Beránek. Cenné jsou figurální náhrobníky s poloplastikou Krista na kříži - patří Michaelu Hagendornovi z Vratislavi (†1585) a Anně Hagendornové (†1587), rodičům mohelnického faráře Valentina Hagendorna. Obraz sv. Stanislava z původního oltáře namaloval Pavel Kammereit (1797). Z konce 18. století pochází i obrazový soubor křížové cesty. Zvony ve věži pocházejí z let 1747 a 1749, reliéfy na nich zobrazují sv. Stanislava a zřejmě sv. Kryštofa.

Historie čerpána z těchto webů

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Stanislava_(Mohelnice)

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9227

Město Mohelnice je držitelem turistické známky č.795.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mohelnice-c795