Vsetín jsme navštívili během krátkého jednodenního výletu, který jsme strávili celý v tomto okresním městě, přičemž jsme zde poznali několik pěkných památek, zejména těch církevních. Začali jsme prohlídkou evangelického kostela Dolního sboru, u něhož jsme nechali stát na malém parkovišti celý den naše auto a potom jsme se vydali ke kostelu Horního sboru církve evangelické, vzdáleného pouhých padesát metrů od toho prvního a zároveň staršího svatostánku.

Proč byly vystavěny dva evangelické kostely tak blízko u sebe, jsme si přečetli již u prvního svatostánku. Zjistili jsme, že když byl kostel postaven, tak se jeho prvním farářem stal Jan Hrdlička ze slovenského města Modra. Jednalo se prý o přísného a autoritativního člověka, který si u některých nekatolíků nezískal mnoho sympatií a jeho působení u této části sboru vyvolávalo odpor. Již roku 1785 se tak sbor rozštěpil na Dolní, jehož členové se hlásili k augsburskému vyznání, a Horní, jehož členové následovali vyznání helvetské a hlásili se k odkazu Jana Kalvína.

Přečetli jsme si, že odtržený reformovaný sbor zůstal nejprve v kostele v podnájmu, což pochopitelně vyvolávalo spory mezi evangelíky. Trvalo však dlouhých čtyřicet let, než v těsné blízkosti staršího kostela vyrostl nový evangelický stánek, který byl posvěcen byl v květnu 1827. Když jsme k němu přišli, všimli jsme si, že na rozdíl od spodního kostela zůstal ten horní bez věže, tak jak to ukládal toleranční patent císaře císaře Josefa II. z roku 1781.

Svou pozornost jsme pak obrátili na jeho průčelí, které bylo nádherně a bohatě zdobené. Na volutovém štítu jsme spatřili dvě malé kruhová okénka a pětici kamenných váz, podobných šachovým figurám. Na té prostřední seděl kohout, samozřejmě nikoli živý, ale sloužící jako korouhev. Ve střední části průčelí byl umístěn tympanon trojúhelníkového tvaru s plastickými reliéfy.

Spodní díl průčelí pak rozdělovala čtveřice pilastrů, čili dekorativní napodobeniny sloupů s hlavicemi. Po obou stranách vchodu jsme uviděli vysoká okna s ostěním a horním obloukem. Pod těmito okny jsme si na dvou tabulkách přečetli letopočty vystavění kostela a datum jeho přestavby. Hlavní vchod do kostela byl umístěn mezi dva středové pilastry a dveře kryla stříška s nápisem Dům můj - dům motlitby. Samotnou stříšku držely dva sloupy na patkách s hlavicemi a na ní jsme spatřili ozdobná křídla, mezi nimiž byl pohár s knihou.

Když jsme si prohlédli čelní stranu, šli jsme se podívat na bok kostela, jehož loď prosvětlovala pětice vysokých oken s horním obloukem a zdobeným ostěním. Fasáda byla členěna sedmi pilastry a také jsme si všimli, že bývalý hlavní, dnes boční vchod, dostal také stříšku, nesenou dvojicí sloupů. Nastal čas, abychom si přečetli pár řádků z historie svatostánku, který byl postaven z již známých důvodů roku 1827 a stal se modlitebnou Horního neboli helvétského sboru.

Když jsme historii dočetli, pokračovali jsme v chůzi na přilehlý hřbitov a prohlédli si ještě zadní stranu kostela. Na presbytáři jsme uviděli trojici oken, přičemž jedno bylo zazděné a ve štítu jsme našli falešná okna, dvě obdélníková s horním obloukem a jedno malé kulaté uprostřed. To bylo na kostele to poslední, co jsme shlédli a následně jsme svou pozornost obrátili ke hřbitovu.

Stáli jsme sice na tom městském s moderní prosklenou obřadní síní, ale nás více zajímal ten menší, umístěný bokem, kam v poslední době již skoro nikdo nechodil. Samozřejmě se jednalo o židovský hřbitov s přestavěnou síní a několika zachovalými náhrobky, o kterém pojednává další můj článek. Chcete-li vědět, jak náš výlet vypadal, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme ve Vsetíně viděli všechny církevní památky a zámek, který vám prozradí další podrobnosti. A nezapomeňte napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Vsetin_-_evangelicky_kostel_Horniho_sboru/

Historie :

Kostel Horního sboru církve evangelické byl ve Vsetíně postaven roku 1827 za působení faráře Jakuba Lukla a díky obětem chudých členů sboru pouhých 50 metrů od staršího svatostánku Dolního sboru. Důvodem výstavby druhého protestantského kostela byl první farář Jan Hrdlička ze slovenského města Modra, který kázal v tom prvním. Jednalo se prý o přísného a autoritativního člověka, který si u některých nekatolíků nezískal mnoho sympatií a jeho působení u této části sboru vyvolávalo odpor. Již roku 1785 se tak sbor rozštěpil na Dolní, jehož členové se hlásili k augsburskému vyznání a Horní, jehož členové následovali vyznání helvetské a hlásili se k odkazu Jana Kalvína.

Odtržený reformovaný sbor zůstal nejprve v kostele v podnájmu, což pochopitelně vyvolávalo spory mezi evangelíky. Trvalo však dlouhých čtyřicet let, než v těsné blízkosti tohoto kostela vyrostl nový evangelický stánek, který byl posvěcen byl v květnu 1827. Oba kostely omezovaly předpisy tolerančního patentu, což znamenalo, že hlavní vchod byl z boku od hřbitova, chyběla věž a zvony. Kazatelna stála uprostřed proti dveřím a lavice byly proti sobě, na obou stranách byly kruchty, takže účastníci bohoslužeb na sebe viděli.

V roce 1892 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce kostela podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče a tehdy byla zvětšena okna a přistavěno průčelí se sloupy. Roku 1923 došlo ke sloučení obou konfesí v jedinou církev českobratrskou evangelickou a o čtyři roky později byla zrušena jedna kruchta, kazatelna byla umístěna do prostoru pod ní, byly pořízeny nové lavice a kazetový strop. V roce 1953 byly instalovány nové varhany, přičemž současná fasáda kostela pochází z roku 2002.

Historie čerpána z webu

http://www.hornisbor.cz/

Město Vsetín je držitelem turistické známky č.2667.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-vsetin-c2667