Vsetín jsme poprvé navštívili během krátkého jednodenního výletu, který jsme strávili celý v tomto okresním městě v podhůří malebných Beskyd. Poznali jsme zde několik pěkných památek, zejména těch církevních a jednou z nich byl římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Naše stříbrné přibližovalo jsme nechali zaparkované celý den u evangelického kostela a postupně jsme navštívili několik svatostánků, hřbitov či zámek. Na úplný závěr výletu jsme si nechali již zmíněný kostel Nanebevzetí Panny Marie, vystavěný v 17. století vedle starého zámku. Právě z oken původního šlechtického sídla jsme katolický kostel viděli poprvé, přičemž svatostánek jsme měli z ptačí perspektivy jako na dlani, nicméně se nám na něm hned něco nezdálo. O co šlo, to jsme se dozvěděli z papírů, které jsme si doma vytiskli a vzali sebou na výlet.

Z našich taháků jsme se dozvěděli, že kostel byl od začátku stavěn jako nový zámek majitelem panství, jímž byl hrabě Jiří Illesházy. Když byl ale nedaleký kostel zničen uherskými povstalci, šlechtic daroval rozestavěný zámek v roce 1689 katolické církvi. Překvapilo nás, že přestavba zámku na kostel byla pořád oddalována a dokonce ještě v roce 1708 byla jeho severní strana opatřena otevřenými arkádami. Pořádná obhlídka netradičního svatostánku nás čekala po prohlídce muzejních exponátů v zámku. Vyšli jsme ven ze starého šlechtického sídla a okamžitě jsme zamířili ke katolickému kostelu, přičemž jsme měli před sebou celou jeho boční stranu. Když jsme přišli blíž k pravé části budov, všimli jsme si oken na místě již zmíněných arkád, jež byly v 18. století zazděny a nyní tvořily výplň severní zdi kostela.

Nad nimi jsme ve zdobeném štítu našli iniciály IHS, tedy zkratku jména Ježíš v řečtině, která měla zřejmě symbolizovat zasvěcení původní světské stavby náboženským účelům. Pomalu jsme kráčeli kolem dlouhé kostelní lodi, která byla mezi okny pravidelně ozdobena pilastry s patkou. Vzápětí jsme dorazili ke vchodu, ale dveře byly zavřené, takže jsme se dovnitř nepodívali. Naším očím tak unikla nástropní malba, znázorňující sv. Cyrila a Metoděje mezi Valachy z roku 1893 a samozřejmě další výzdoba a vybavení svatostánku. Vedle vchodu jsme si prohlédli kříž s Kristem a znakem rodu Illesházy z roku 1783 a poté jsme se zaměřili na poměrně vysokou věž s cibulovou bání a lucernou v barokním slohu. Ač to tak nevypadalo, původně byla věž menší, přičemž současnou podobu získala roku 1889.

Ve stejném roce byly do věže umístěny tři zvony ulité ve Vídni, zatímco dosavadní byly věnovány kostelu v sousední vsi Hovězí. Při sebemenší vůli jsme je však nemohli vidět, neboť byly za první světové války roztaveny a nové zvony získal kostel až v roce 1921. Ani ty nebyly za žaluziemi vidět, takže jsme záhy pokračovali v chůzi podél kostelní lodi s velkým množstvím oken až na konec. Zde jsme nejprve narazili na trojboký presbytář s malinkým kulatým okénkem a následně na nárožní baštu se střílnami, které nám připomněly původní určení stavby. Další připomínkou pak byly konzoly balkonu na jižní zdi, kam jsme se však již nedostali, neboť nám v další chůzi bránil plot. Otočili jsme se tedy a kolem severní zdi jsme se vrátili na Horní náměstí k zámku. Potom jsme ulicí Palackého vrátili k našemu vozítku, jímž jsme odjeli domů do Olomouce. Chcete-li vědět, jak náš výlet vypadal, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme ve Vsetíně viděli všechny církevní památky a zámek, který vám prozradí další podrobnosti.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Vsetin_-_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie

Historie :

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vsetíně byl původně zamýšlen v 17. století jako zámek. Roku 1689 byl nový zámek i s dušičkovou kaplí věnován církvi na zřízení kostela, fary a školy v souvislosti se zničením nedalekého původního kostela uherskými povstalci. Samotná přestavba zámku na kostel byla poté neustále oddalována a dokonce ještě v roce 1708 byla jeho severní strana opatřena otevřenými arkádami, které pak byly zazděny a nyní tvoří výplň severní zdi kostela. Původní určení stavby připomínají nárožní bašty se střílnami a konzoly balkonu v jižní zdi. Roku 1889 byla zvýšena věž a opatřena cibulovitou bání a do věže byly umístěny tři zvony ulité ve Vídni, zatímco dosavadní byly věnovány kostelu v sousední vsi Hovězí. Jeden z nich nesl letopočet 1523. Fara u kostela s výraznou klasicistní úpravou je z roku 1828.

Před budovou kostela se nachází kříž s kamenným korpusem a znakem rodu Illesházy z roku 1783. Katolický kostel měl původně šindelovou mansardovou střechu. Dne 26. července 1840 večer se při prudké vichřici a bouři zřítil štít kostela a probořil strop, který poškodil chór a zničil varhany. Dnešní kostelní věž má svoji konečnou podobu až z roku 1889, kdy byla stavitelem Urbánkem zvýšena do nynější podoby a tak dostala dnešní barokní ráz. V srpnu téhož roku do ní byly zavěšeny tři nové zvony ulité ve Vídeňském Novém Městě. Za války však byly roztaveny a nové zvony získal kostel až v roce 1921. V interiéru se nachází nástropní malba, znázorňující sv. Cyrila a Metoděje mezi Valachy z roku 1893.

Historie čerpána z těchto stránek :

https://www.vychodni-morava.cz/cil/186

Město Vsetín je držitelem turistické známky č.2667.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-vsetin-c2667