Bošáca - kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kostol Nanebovzatia Panny Márie)
Římskokatolický barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie je patrně nejvýznamnější pamětihodností slovensko obce Bošáca. Byl vybudovaný v letech 1729 - 1733 v pozdně barokním slohu díky štědrosti Mikuláše Príleského, nitranského kanovníka († 6. 5. 1730). Kostel je farním až od 12. 12. 1778, kdy se tehdejší farář Štefan Terlanday přestěhoval do fary, dokončené roku 1776. Dne 23. srpna 1789 byl kostel po klasicistní úpravě posvěcen nitranským biskupem Františkem Xaverem Fuchsem. V roce 1906 vytvořil Jozef Hanula novou iluzívní barokizující stropní fresku lodi. Během I. světové války byly tři největší zvony, zhotovené v roce 1737, zabaveny pro vojenské účely. V roce 1928 byl zhotoven současný dřevěný hlavní oltář.

Římskokatolický barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve slovenské obci Bošáca jsme navštívili v listopadu 2022 během prodlouženého víkendu, kdy jsme byli ubytováni v hotelu Diana, nacházejícím se v Novém Meste nad Váhom. Po příjezdu do zmíněné slovenské vesnice jsme se prošli po židovském hřbitově a pak jsme popojeli ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, u něhož jsme zaparkovali naše černé korejské SUV a vydali se na obhlídku svatostánku. Na začátku schodiště, vedoucího ke vchodu kostela, jsme minuli sošku světce na kamenném podstavci, umístěného do prosklené lucerny a pak jsme pomalu vystoupali až ke vstupním dveřím. Docela nás překvapilo, že bylo otevřeno, čehož jsme využili a vstoupili do předsíně, kde nás sice zastavila mříž, ale i tak jsme si interiér svatostánku mohli prohlédnout. Největší pozornost poutal dřevěný hlavní oltář z roku 1928, na němž jsme spatřili obraz Nanebevzetí Panny Marie, sochy sv. Augustina a Mikuláše a na vrcholu pod korunkou se nacházel Bůh-Otec. Líbila se nám kazatelna s plastikami andělů a Ježíšem Kristem nebo křtitelnice s deskou zdobenou anděly. Dále jsme viděli několik bočních oltářů, malovaný strop s různými výjevy a kostelní lavice. Když jsme si vnitřek svatostánku prohlédli, vyšli jsme ven a věnovali se jeho exteriérům. Před námi se tyčila jednolodní stavba, členěná na průčelí ozdobnými lisénami, několika okny a výklenkem se sochou svatého. Věž kostela měla helmovité zastřešení s nadstavenou lucernou a nad vchodem jsme našli reliéf kříže. Pak jsme se vydali na obchůzku po hřbitově, který kostel obklopoval a přitom jsme si barokní stavbu prohlédli ze zbývajících stran. Boky lodi členily lisénové rámce a také vsazené pilíře, které vytvářely kapličkové prostory. U trojbokého presbytáře jsme narazili na sakristii a jednu z bočních kaplí. na ploše hřbitova nás zaujala drobná dřevěná kaplička se světicí a klasická lurdská jeskyňka s postavou Panny Marie. Když jsme kostel obešli kolem dokola, vrátili jsme se k autu a odjeli do sousední obce Haluzice. Poznali jsme zde několik zajímavostí a jednou z nich byla rozhledna, ale o tom již vypráví jiný článek. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si cestopis Jak jsme navštívili slovenské obce Bošáca a Haluzice.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/bosaca-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Historie :
Římskokatolický barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie je patrně nejvýznamnější pamětihodností slovensko obce Bošáca. Byl vybudovaný v letech 1729 - 1733 v pozdně barokním slohu díky štědrosti Mikuláše Príleského, nitranského kanovníka († 6. 5. 1730). Kostel je farním až od 12. 12. 1778, kdy se tehdejší farář Štefan Terlanday přestěhoval do fary, dokončené roku 1776. Dne 23. srpna 1789 byl kostel po klasicistní úpravě posvěcen nitranským biskupem Františkem Xaverem Fuchsem. V roce 1906 vytvořil Jozef Hanula novou iluzívní barokizující stropní fresku lodi. Během I. světové války byly tři největší zvony, zhotovené v roce 1737, zabaveny pro vojenské účely. V roce 1928 byl zhotoven současný dřevěný hlavní oltář. Kostel je jednolodní stavbou s trojbokým závěrem a představenou věží. Vnější zdivo je členěno lizénami. Věž kostela má helmovité zastřešení s nadstavenou lucernou (věžička na kopuli s osvětlovacími otvory). V lodi kostela jsou vsazeny pilíře, které vytvářejí kapličkové prostory. Strop má valenou klenbu s lunetami podobně jako prostor pod věží. Po stranách jsou vybudovány pavlače, tvořící chórový ochoz. Na severní straně kostela nad sakristií je oratoř.
Interiér :
Hlavní oltář sloupovité architektury je tyrolská dřevořezba z roku 1928. Je bohatě zdobený a zlacený s barevnými plastikami. Uprostřed je výjev Nanebevzetí Panny Marie, po stranách pak sochy sv. Augustina a Mikuláše, na vrcholu pod korunkou Bůh-Otec. Původní oltář měl uprostřed olejomalbu a vedle sochy sv. Řehoře, Viléma, Anny a Alžběty, matky sv. Jana Křtitele. Ve svatyni je instalováno nové liturgické zařízení odpovídající duchu 2. vatikánského koncilu a následné liturgické obnovy. Kazatelna má bohatou výzdobu se symboly a plastikami andělů, na stříšce stojí Ježíš Kristus. Křtitelnice má v pozadí jemně zdobenou desku se sv. Michaelem archandělem a sv. andělem strážcem, pocházející z kostela na Skalce. Boční oltáře představují oltář Božského srdce Ježíšova se sochami sv. Františka z Assisi a Antonína Paduánského a oltář sv. Josefa se sochami sv. Jana Nepomuckého a Ignáce z Loyoly, původně rovněž z kostela na Skalce. Další boční oltáře jsou zasvěceny sv. Martinovi a Panně Marii Šaštínské-Sedmibolestné. Malba stropu v lodi kostela je iluzívní-barokizující z r. 1906, dílo mistra Jozefa Hanuly. Skládá se ze čtyř hlavních výjevů: Nejsvětější Trojice; skupina světců: sv. Andrej-Svorad, Benedikt, Vojtěch, Augustin, Cyril a Metoděj; sv. Štěpán, uherský král, Gizela, jeho manželka a bavorská princezna, syn Imrich, který zahynul jako 24letý, nitranský kníže a pozdější uherský král Ladislav I., Alžběta a Margita; Panna Maria s Božským dítětem; andělé oslavující Boha a další symboly a nápisy, např. „Venite ad me omnes, et ego reficiam vos“ (z evangelia sv. Matouše: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout“).
Historie čerpána z webu
Obec Bošáca nemá turistickou známku.
