V městečku Horní Cerekev jsme byli ubytováni během třídenního pobytu na Vysočině v místním hotelu Rustikal a tak jsme si samozřejmě nenechali ujít místní památky či zajímavosti, přičemž jsme všechny zvládli hned první den krátké dovolené. Po příjezdu do tohoto malého města jsme si za jeden ze zdejších cílů vybrali hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, postavený na konci 15. století na místě menší kaple. Naše stříbrné francouzské autíčko jsme zaparkovali u obřadní síně na malém parkovišti a vzápětí jsme bránou vstoupili na území posledního odpočinku zdejších obyvatel. Pomalým krokem jsme kráčeli mezi hroby a zároveň jsme již z dálky pozorovali kostel, jehož boční strana se našim očím okázale nabízela.

Když jsme přišli blíž, nebylo těžké na lodi svatostánku spočítat dvě okna s půlkruhovým záklenkem, přičemž další jsme spatřili na jedné z pěti stran presbytáře. Na střeše barokního kostela nám neunikla vysoká věžička s cibulovou bání, stojící na hranolovém soklu a zakončená jehlancovou stříškou křížem. Následně jsme obešli závěr kostela a na kněžišti jsme našli ještě další dvě identická okna s půlkruhovým záklenkem. Pak jsme již kráčeli kolem druhé boční strany, která vypadala stejně jako její protější kolegyně s tím rozdílem, že jsme zde navíc narazili na boční vchod. Kromě jádra kostela se jednalo o jediný pozůstatek původní gotické stavby z 15. století, zasvěcené sv. Linhartovi.

Na rohu jsme narazili na hrob nějakého významného člověka, jehož život musel souviset s chodem kostela, nebo se jednalo o bohatého mecenáše, jinak by nebyl pohřben na takto významném místě. Na tomto hrobě nás zaujalo, že se za ním skrývala náhrobní deska, zasazená do zdi kostela, která byla jistě staršího data, než náhrobek před ní. Potom jsme již stanuli před čelní stranou církevní památky a protože jsme již viděli zmíněnou věžičku, věnovali jsme se rovnou předsazené předsíni, na níž jsme spatřili erb arcibiskupa Künburga. Kamenná deska nebyla na fasádu osazena náhodou, neboť se tento muž významně zasloužil o opravu zchátralého kostela, která proběhla v letech 1715 – 1716, kdy svatostánek zároveň získal barokní podobu.

Nad erbem jsme uviděli menší okénko, pouštějící světlo do předsíně a pak jsme již zamířili k hlavnímu vchodu, který byl však zavřený. Nijak nás to sice nepřekvapilo, ale bohužel jsme tak neviděli interiér s barokním oltářem z počátku 18. století, na němž se nacházel obraz Jana Křtitele z roku 1814 a sochy svaté Barbory a svaté Kateřiny. Další zajímavosti nám již hřbitovní kostel nenabízel a tak jsme se vrátili k autu, jímž jsme ihned odjeli na náměstí. Vůz jsme zaparkovali u kostela Zvěstování Páně a spolu s vedlejším zámkem jsme si jej prohlédli. O těchto cílech však již vypráví jiné moje příspěvky, tak si je ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li se seznámit s našimi zážitky na Vysočině, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme poznali Pelhřimov a Horní Cerekev.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Horni_Cerekev_-_kostel_sv._Jana_Krtitele/

Historie :

Na místě dnešního kostela sv. Jana Křtitele původně stávala od počátku 15. století menší kaple, zasvěcená svatému Linhartovi, která byla ještě na konci téhož věku upravena a přestavěna na gotický kostel. V roce 1700 bylo zasvěcení kostela změněno k Janu Křtiteli, ale v té době již stavba již značně chátrala a tak v letech 1715 – 1716 proběhla velká oprava. Stalo se tak díky iniciativě arcibiskupa Františka Künburga, o čemž svědčí kamenná deska s jeho erbem nad hlavním vchodem na předsazené předsíni. Tehdy byl gotický kostel barokně přestavěn a tak se z původní podoby dochoval pouze pravoúhlý portálek v jižní zdi lodi a jádro. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821. Mezi nemovité kulturní památky patří kostel sv. Jana Křtitele od roku 1958.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/kostel-sv-jana-krtitele-horni-cerekev

Město Horní Cerekev nemá turistickou známku.