Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Nejprve jsme se totiž jeli podívat na bojiště u Lipan, kde proběhla poslední velká bitva husitských válek a teprve potom jsme zamířili do zmíněného malebného městečka. Po příjezdu do Kouřimi jsme naše černé SUV zaparkovali na Okružní ulici a vyrazili za poznáváním památek a zajímavostí, které jsme našli hlavně v centru města na Mírovém náměstí a v jeho bezprostředním okolí. Když jsme si všechny prohlédli, vydali jsme se za dvojicí památek, jenž stály kousek od zmíněného náměstí. První z nich se nacházela stále ještě za ochrannými hradbami středověkého opevnění a byl jím kostel Církve československé husitské, postavený v letech 1934 - 1935 podle návrhu Karla Venci z Kouřimi, který byl slavnostně otevřen u příležitosti oslav pětistého výročí bitvy u Lipan dne 5. července 1935 biskupem Stanislavem Kordulem.

K husitskému svatostánku jsme došli Hrnčířskou ulicí, v níž jsme shlédli boční stranu modlitebny se třemi okny. Zadní část a druhá boční strana nám však zůstaly skryty, neboť se staly součástí zástavby rodinných domků, takže jsme mohli vidět již pouze průčelí kostelíku. Přední strana se nacházela na ulici s názvem Nové město, do níž jsme vzápětí přišli a krátce si průčelí s mělkým rizalitem prohlédli. Menší husitské svatostánky totiž většinou nenabízely nějakou honosnou výzdobu a stejně tomu bylo i zde v Kouřimi. Vchod, který byl samozřejmě zavřený, neboť jsme sem nedorazili v době bohoslužby, tvořily obyčejné dřevěné dveře, nad nimiž bylo okno, které bychom si nedali ani do sklepa. O něco výše nad římsou jsme spatřili dvojitý křesťanský kříž s třetím nahnutým břevnem, nad nímž se nacházela hranolová věžička červené barvy.

To bylo vše, co jsme na modlitebně Církve československé husitské mohli vidět a tak jsme se otočili, abychom vykročili za další církevní památkou, ale v tom jsme se zarazili, neboť jsme na fasádě protějšího domu zahlédli pamětní desku. Zvědavost nám nedala a šli jsme se podívat, k jaké příležitosti byla na dům osazena. Vzápětí jsme zjistili, že se v tomto nízkém domku roku 1849 narodil český zoolog a profesor na Karlově univerzitě František Vejdovský, který se zabýval se především bezobratlými živočichy a jako první na světě popsal kmen vodních živočichů řádu strunovců. Následně jsme se vydali k nedaleké kapli Panny Marie Pomocné, o které však pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_Kostel_Cirkve_ceskoslovenske_husitske

Historie : 

Kostel Církve československé husitské byl postaven v letech 1934 - 1935 podle návrhu Karla Venci z Kouřimi. Svatostánek byl slavnostně otevřen u příležitosti oslav pětistého výročí bitvy u Lipan dne 5. července 1935 biskupem Církve československé husitské Stanislavem Kordulem. Kouřimská náboženská obec vznikla brzy po vzniku Církve československé ke dni 16. ledna 1921. Centrum náboženského života se nejprve soustředilo do Svojšic, kde církev používala ke svým bohoslužbám římskokatolický kostel sv. Václava, následně se sloužily bohoslužby v kapli sv. Gotharda v Poboří nebo ve školních budovách v okolních obcích. Státní souhlas získala náboženská obec 24. března 1924 a následně se z ní osamostatnily náboženské obce Plaňany a Zásmuky. V roce 1953 bylo přeneseno sídlo náboženské obce ze Svojšic do Kouřimi. Pravidelné bohoslužby se konají každou druhou neděli v měsíci v 10.00 hodin.

Historie čerpána z webu

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/kostel-cirkve-ceskoslovenske-husitske

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496