Svitavy jsme navštívili během zpáteční cesty z pobytu v Letovicích, kde jsme strávili čtyři jarní dny v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Když jsme po poslední snídani v penzionu nasedli do našeho auta, sjeli jsme dolů na Pražskou ulici a pak jsme již nabrali kurz směrem na Svitavy. Návštěvu tohoto města na hranici Čech a Moravy jsme měli v plánu už dlouho, ale vždy jsme projeli okolo za vzdálenějšími cíli a tak jsme se rozhodli, že náš rest smažeme právě v rámci cesty dolů z Letovic do Olomouce. Velice frekventovaná silnice číslo 43 byla v ono nedělní dopoledne poloprázdná a brzy jsme do Svitav bez problémů dorazili. Toto město začalo psát svou historii již ve 12. století a tak nám nabídlo širokou škálu památek a zajímavostí, které jsme všechny zvládli poznat za jeden den.

Během putování Svitavami jsme nemohli vynechat ani centrum města s památkovou zónou, kam jsme přijeli po obhlídce poměrně velkého počtu turistických cílů na jeho okraji. Naše auto jsme zaparkovali u pomníku vojáků Rudé armády na ulici T. G. Masaryka a zamířili jsme na náměstí Míru se spoustou historických domů s podloubím, starým katolickým kostelem a dalšími drobnými zajímavostmi. Když jsme se protáhli zmíněnou ulicí, pojmenovanou po našem prvním prezidentovi na začátek náměstí, ocitli jsme se v jeho nejširší části, kde se po naší pravici nacházel kostel Navštívení Panny Marie a tak jsme neodolali a začali se mu věnovat. Jednolodní svatostánek s bílou fasádou k nám byl natočen přední stranou, takže jsme si nejprve prohlédli jeho průčelí, jež bylo členěno lizénami a ukončeno profilovanou korunní římsou.

Nad římsou nás zaujal trojúhelníkový volutový štít s typickými barokními volutami, který rovněž zdobily lizény. Pod římsou jsme spatřili okno s polokruhovým záklenkem a pak jsme již přistoupili k hlavnímu vchodu do kostela. Dveře byly překvapivě otevřené, takže jsme mohli nahlédnout dovnitř, ale jelikož zde zrovna probíhala nedělní mše, nechtěli jsme věřící rušit cvakáním fotoaparátu a po chvilce jsme zase vyšli ven. Nad vchodem s pískovcovým ostěním jsme si krátce prohlédli reliéf Korunování Panny Marie a pak jsme se přesunuli za roh k bočnímu vstupu. Vedle něj jsme ve výklenku našli dvě sochy a nad nimi stejný počet oken, přičemž jedno bylo opět s půlkruhovým záklenkem a druhé o něco výše mělo kulatý tvar. Poté nás již čekala čtyřboká věž, jež byla k lodi přistavěna v letech 1783 – 1795 během oprav po požáru, který kostel zničil v roce 1781.

Hranolová věž byla zakončena cibulovou bání s lucernou a křížem, pod kterou jsme si díly ciferníkovým hodinám zkontrolovali správný čas. Pod hodinami se nacházelo zvonicové patro s okny, které byly zakryty žaluziemi, za nimž jsme jen mohli tušit přítomnost jediného zvonu. Ten původně visel na věži kostela sv. Jiljí a do svatostánku na náměstí byl umístěn v roce 1947 jako náhrada za kolegy, zrekvírované během druhé světové války. Na věži se nám líbilo bosované nároží v přízemí a prvním patře, ale brzy jsme se již věnovali lodi se třemi kruhovými okny nad velkým přístavkem. Vedle věže jsme narazili na třetí vchod, nad nímž naším očím neunikl zasklený výklenek se sochou svatého, vedle něhož byla dvě menší okna a z druhé strany dva otvory ve tvaru klíčové střílny. Na přístavek navazovala sakristie se šesti okny, z níž vystupovala předsíň se slunečními hodinami, která nám připomínala spíše menší kapličku.

Následně jsme si prohlédli trojboký presbytář, jenž byl členěn vnějšími opěráky a dvěma kaplemi, nad nimiž jsme spatřili okna s polokruhovými záklenky, přičemž jedno bylo zakryto opěrákem. Vzápětí jsme se přesunuli na druhou stranu lodi, k níž byly rovněž přilepeny přístavky s okny a nárožním opěrákem. Nad nimi jsme napočítali pět kruhových oken a další dvě, tentokrát s půlkruhovým záklenkem byly vedle přístavků. Zde jsme obchůzku kolem kostel dokončili a tak nastal čas si o něm něco přečíst. Vytáhli jsme vlastnoručně vytištěné papíry, z nichž jsme se dozvěděli, že svatostánek vznikl kolem roku 1250 a měl pochopitelně gotickou podobu. Zaujalo nás, že se městem několikrát prošla husitská vojska a v roce  1424 vydrancovala město i kostel, ale na prosby obyvatel Svitav katolický chrám zcela nezničila.

Nicméně pohroma přišla 4. září 1781, kdy ve Svitavách vypukl obrovský požár, který město uvnitř hradeb téměř beze zbytku zničil a uchráněn nebyl ani kostel. V letech 1783-1795 byl postupně rekonstruován a přestavěn do dnešní pozdně barokní podoby litomyšlským stavitelem Matějem Rosou. Kostel byl zasvěcen v říjnu 1796 Navštívení Panny Marie a 7. května 1804 slavnostně vysvěcen olomouckým světícím biskupem Aloisem Josefem hrabětem Kolowratem. Když jsme dočetli poslední řádky, vrátili jsme se na náměstí, abychom se seznámili s dalšími památkami, o nichž však již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Svitavách viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme Svitavy prošli křížem krážem a dozvíte se víc. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty, kteří tak získají aktuální informace o daném místě.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Svitavy_-_Kostel_Navstiveni_Panny_Marie

Historie :

Římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie v horní části náměstí Míru vznikl kolem roku 1250 a měl pochopitelně gotickou podobu. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se tak stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. V průběhu 15. a 16. století byl svatostánek několikrát upravován. Když roce 1781 postihl město rozsáhlý požár, který vážně poničil i stavbu kostela, bylo rozhodnuto o zásadní přestavbě, která kostelu vtiskla dnešní pozdně barokní podobu. Přestavbu řídil litomyšlský stavitel Matěj Rosa a tehdy byla prodloužena chrámová loď, z jižní strany byl připojen přístavek a nově byl vybaven i interiér.

Obrazová výzdoba oltářů pochází od Georga Tönnigera a Huberta Maurera. Člen vídeňské malířské akademie Hubert Mauer je autorem obrazu Navštívení Panny Marie nad hlavním oltářem. Obrazy postranních oltářů maloval pod dohledem Huberta Mauera Georg Tönninger. Brněnští umělci Andreas Schweigel, Johann Beil a Anton Joch vytvořili sochy sv. Petra a Pavla po stranách  hlavního oltáře a andělů, kazatelnu, křtitelnici s baldachýnem a varhanní skříň. Varhany sami pochází od mistra Johanna Staudingera z roku 1798. Po vysvěcení v roce 1804 se kostel stal farním. Poslední komplexní rekonstrukce probíhala v letech 1993-1994.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.atlasceska.cz/pamatky/kostel-navstiveni-panny-marie-svitavy-23995

https://pamatkovykatalog.cz/

http://farnost-svitavy.cz/kostel-navstiveni-panny-marie/

Město Svitavy má svou turistickou známku č.633.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/svitavy-c633