V určitém období jsme hojně navštěvovali východočeský kout naší krásné země, zejména Choceň a okolí. Hlavním důvodem těchto výprav byl dovoz našich produktů do zdejšího velkoobchodu s mýdly. Prakticky pokaždé jsme tyto pracovní cesty využili k poznávaní zajímavých míst v tomto kraji, o které tu opravdu nebyla nouze. Jednoho říjnového dne jsme po odevzdání mýdel odjeli do Vysokého Mýta, kde jsme se seznámili se všemi památkami a zajímavostmi tohoto krásného historického města. Naším prvním podzimním cílem se tenkrát stal kostel Církve československé husitské neboli Husův sbor. Když jsme k němu přijeli, naše stříbrné auto jsme zaparkovali nedaleko kostela a vydali se obhlídku církevní stavby, vybudované roku 1937 na bývalých valech za městskými hradbami.

Cestou ke svatostánku jsme se setkali se lvem, který naštěstí nebyl živý, neboť se jednalo betonovou sochu krále zvířat, kterou vytvořil akademický sochař Vladislav Srba. Jednalo se návrh pomníku obětem první světové války, ovšem k realizaci kamenného díla nikdy nedošlo. Následně jsme již dorazili ke svatostánku na okraji Masarykových sadů, které se předtím nazývaly Rudolfovy. Důvod tohoto pojmenování byl vskutku prozaický, neboť sady byly zřízeny roku 1882 na počest sňatku korunního prince Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Štěpánkou a po vzniku republiky v roce 1918 byly přejmenovány na Masarykovy. Vzápětí jsme si začali prohlížet průčelí kulturní památky, jemuž dominovala plochá věžovitá část, zakončená kalichem s dvojitým křížem a obrovské okno s křížem.

Když jsme si zajímavé průčelí prohlédli, přistoupili jsme ke dveří a zkusili štěstí, nicméně bylo zavřeno, což nás nijak nepřekvapilo. Vydali jsme se tedy na obchůzku kolem lodi, na které jsme napočítali sedmero velmi vysokých a úzkých oken. Narazili jsme zde rovněž na boční vchod, jenž byl opět pevně zamčený a za rohem jsme shlédli obdélnou sakristii, zabírají prakticky celou šíři zadní části stavby. Za přípravnou kněžích jsme museli sestoupit po celkem prudkém schodišti dolů, díky čemuž jsme zvenku viděli suterénní část svatostánku s pěticí oken a dalšími dveřmi. Kostelní loď se vzhledem nelišili od své protější kolegyně, ovšem logicky zde chyběl zmíněný boční vchod nebo kaple. Když jsme došli na konec lodi, po jiných schodech jsme opět vystoupali nahoru a stanuli před průčelím stavby.

V té chvíli nastala příhodná doba na seznámení se s historií zdejší Církve československé husitské, která si ve Vysokém Mýtě svůj kostel vybudovala během pouhých pěti měsíců roku 1937. Z vlastních papírů, jež jsme si vytiskli doma před odjezdem na výlet, jsme se dále dočetli, že v roce 1985 došlo k opravě fasády průčelí a v letech 1999 - 2000 se uskutečnila kompletní oprava budovy. Když jsme dočetli poslední řádky, vrátili jsme se k autu, jímž jsme na nábřeží Mlýnského potoka, kde jsme shlédli Dolní mlýn, o němž však již vypráví jiný můj článek, tak si jej nezapomeňte ve volné chvíli také přečíst. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme jeden říjnový den věnovali památkám Vysokého Mýta. Pokud jste sem někdy zavítali, můžete do komentářů uvést své zážitky. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/vysoke-myto-kostel-cirkve-ceskoslovenske-husitske​

Historie :

Po skončení první světové války a vzniku Československého státu byla založena nová církev, vyznávající Husovo učení. Brzy byla Církev československá husitská druhou nejpočetnější církev ve státě a oblast okolo Vysokého Mýta nebyla výjimkou. S přibývajícím počtem věřících bylo potřeba řešit výstavbu vlastního svatostánku, kteří se v letech 1920 - 1924 scházeli v nepoužívaném utrakvistickém kostele Nejsvětější Trojice a po jeho uzavření v modlitebně Českobratrské církve evangelické. Již v roce 1927, na základě příslibu státní dotace na výstavbu sborů CČS, začala rada starších hledat vhodné místo pro stavbu vlastního kostela, pro nedostatek finančních prostředků však byla výstavba sboru dočasně pozastavena. Po dlouhých jednáních v roce 1932 městská rada přidělila církvi pozemek v Masarykových sadech, nicméně trvalo dalších pět let, než se za peníze věřících, dárců a s pomocí bankovního úvěru začalo stavět. První červnový den roku 1937 bylo započato s kopáním základů a protože práce rychle postupovaly, již za pět měsíců byl Husův sbor ve Vysokém Mýtě slavnostně otevřen. Téhož roku byly zakoupeny varhany a zavěšen oltářní obraz Ježíš, dobrý Pastýř. V roce 1940 došlo k přejmenování Církve československé na Církev českomoravskou a tento název byl užíván až do konce války. Po roce 1950 se situace církve ve vztahu k státu začala zhoršovat, přesto byly pořádány přednášky, biblické hodiny, zájezdy, dobře fungovala pastorační činnost a duchovní péče o děti. Po roce 1953 způsobila reorganizace školství značný úbytek žáků a nastaly těžké časy. Teprve v roce 1968 mohly po dlouhé době opět proběhnout oslavy mistra Jana Husa a o čtyři léta později ještě slavnost k 53. výročí postavení Husova sboru. V roce 1985 došlo po dlouhém úsilí členů rady starších k opravě fasády průčelí Husova sboru. Po roce 1989 se situace církve v mnoha ohledech zlepšila. Jednotlivé náboženské obce se staly právními subjekty, došlo k většímu otevření církve. V roce 1994 byl kostel prohlášen za kulturní památku a v letech 1999 - 2000 se uskutečnila oprava budovy.

Historie čerpána z webu

https://www.ccshhk.cz

Město Vysoké Mýto je držitelem turistické známky č.741.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vysoke-myto-c741