V určitém období jsme hojně navštěvovali východočeský kout naší krásné země, zejména Choceň a okolí. Hlavním důvodem těchto výprav byl dovoz našich produktů do zdejšího velkoobchodu s mýdly. Prakticky pokaždé jsme tyto pracovní cesty využili k poznávaní zajímavých míst v tomto kraji, o které tu opravdu nebyla nouze. Jednoho říjnového dne jsme po odevzdání mýdel odjeli do Vysokého Mýta, kde jsme se seznámili se všemi památkami a zajímavostmi tohoto krásného historického města. Po obhlídce Husova sboru a Dolního mlýna jsme naším stříbrným autem odjeli na Tyršovo náměstí, kde jsme jej nechali odpočívat až do pozdního odpoledne. Potom jsme se vydali na procházku centrem města, nabitém památkami či muzejními expozicemi, během které jsme si prohlédli také kostel Nejsvětější Trojice.

Stalo se tak během obchůzky kolem středověkého městského opevnění, kdy jsme postupně prošli několik vysokomýtských parků a jedním z nich byly Jungmannovy sady. Na jejich konci jsme narazili na menší jednolodní kostelík, zasvěcený Nejsvětější Trojici, který byl postaven roku 1543 v bývalé kněžské zahradě. Renesanční stavbu s gotickými prvky tehdy obklopoval hřbitov, ale my jsme jej viděli v poněkud jiné podobě, neboť na konci byl 16. století kostel prodloužen a navíc později proběhly úpravy v duchu baroka a novorenesance. Starý hřbitov byl po založení nového roku 1906 zrušen a uvolněný prostor byl začleněn do Jungmannových sadů, kdy byla zbořena ohradní zeď. Obhlídku svatostánku jsme zahájili na jeho průčelí, jemuž dominoval štít se sochařskou výzdobou od Bohumila Vlčka, který vytvořil roku 1902.

Ve štítu jsme si postupně prohlédli sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha, Panny Marie či sv. Vavřince, které se nám spolu se štukovou výzdobou hodně líbily. Pak jsme zkusili štěstí a přistoupili ke dveřím, abychom eventuálně nahlédli dovnitř, ovšem vchod byl zamčený. Pokračovali jsme tedy v obhlídce interiérů svatostánku a obešli jej kolem dokola. Na každé straně lodi jsme našli tři okna s půlkruhovými záklenky, boční vchod a stará zazděná okna. Když jsme došli k závěru stavby, prozkoumali jsme trojboký presbytář, který podpíraly mohutné opěráky a čtvercovou sakristií na jižní straně kněžiště. Pak jsme zamířili k informační tabuli, která nám prozradila historická fakta z dějin kostela. Dozvěděli jsme se, že po třicetileté válce byl kostel opraven a barokně upraven. Další opravy pak proběhly roku 1769.

Zaujalo nás, že u kostela bývala zvonice z počátku 17. století, která byla zbořena roku 1842. Na závěr jsme si přečetli, že poslední větší úprava kostela byla provedena po zrušení hřbitova v letech 1903 – 1911. Následně jsme se šli podívat na sochu sv. Jana Nepomuckého, kterou roku 1736 stvořil nějaký místní umělec. Docela nás překvapilo, že původně stávala u silnice do Luže a do parku u kostela byla přemístěna až na začátku 20. století. Světec byl vyobrazen v klasické podobě s křížem v ruce a stál na soklu, který pod římsou zdobily hlavy andílků. Na přední straně podstavce jsme si přečetli modlitbu a vzadu poděkování donátorům sochy za její vytvoření. Pak jsme pokračovali v procházce kolem hradeb, ale o tom pojednává jiný příspěvek. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme jeden říjnový den věnovali památkám Vysokého Mýta.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/vysoke-myto-kostel-nejsvetejsi-trojice​

Historie :

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle. Původně hřbitovní kostel byl postaven na bývalé kněžské zahradě, dnes jsou zde Jungmannovy sady. Roku 1592 byl kostel prodloužen mistrem Třebkou. Výrazný štít stavby se sochami a štukovými postavami vytvořil pardubický sochař B. Vlček. Po třicetileté válce byl kostel opraven a barokně upraven, znovu roku 1769. U kostela bývala zvonice z počátku 17. století, zbořena roku 1842. Poslední větší úprava kostela byla provedena po zrušení hřbitova v letech 1903 - 1911, hřbitovní zeď byla zbořena při sadové úpravě roku 1906. Od roku 1958 je kostel chráněnou památkou ČR. Opraven byl v letech 1994 - 2000, v průběhu oprav byla objevena v roce 1999 za hlavním oltářem částečně zachovaná malba s malovaným rámem z období renesance.

Interiér :

Loď kostela je sklenuta třemi poli barokní křížové klenby s pasy, sbíhajícími na přízední pilíře, presbytář je sklenut paprsčitou žebrovou klenbou, sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. V lodi jsou zazděny fragmenty figurálních článků tympanonu děkanského kostela z 3. čtvrtiny 14. století. Hudební kruchta s dřevěnou poprsní pochází z roku 1769. Hlavní oltář je barokní, s obrazem Nejsvětější Trojice a klečících postav sv. Václava, sv. Vojtěcha, Panny Marie a sv. Vavřince. Boční oltáře jsou pozdně barokní z 2. pol. 18. stol., přenesené sem z děkanského kostela, odkud pochází i rokoková kazatelna z období kolem r. 1750, kterou zdobí alegorické postavy Víry, Naděje a Lásky a reliéfní výjevy ze života sv. Vavřince. V presbytáři jsou dvě barokní sochy sv. Jeronýma a sv. Augustina z 1. pol. 18. stol., dále obrazy sv. Františka Xaverského a Zasnoubení sv. Kateřiny z pol. 18. stol. (patrně z kláštera v Sedlci). V lodi je zazděn pískovcový náhrobník Effemie Milevinské z Šonova z roku 1588.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/kostel-nejsvetejsi-trojice-vysoke-myto

Město Vysoké Mýto je držitelem turistické známky č.741.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vysoke-myto-c741